Obrat českého market research industry překračuje miliardu korun
Market research industry – výzkum trhu a veřejného mínění – je odvětví zajišťující zadavatelům (obchodním společnostem, výrobcům, veřejným institucím, reklamním agenturám a dalším) informace o situaci na trhu, názorech lidí na různé ekonomické, sociologické, ale i politické otázky, jejich stanoviska k nabídce výrobků, k jednotlivým výrobkům, k reklamám… Možná že si to u nás dost dobře neuvědomujeme, ale ve světovém měřítku jde o silný trh, který se mimoto velmi dynamicky rozvíjí. Silná Evropa. Z údajů světové organizace sdružující výzkumné firmy ESOMAR vyplývá, že zatímco v roce 1998 činil světový obrat tohoto odvětví 13,4 miliardy dolarů, o rok později to již bylo 14,6 miliardy USD – čili růst o 8,3 procenta. Nejvýznamněji – 42,3 procenta (6,2 miliardy USD) – se na této částce podílela Evropa, i když její podíl v roce 1998 byl ještě vyšší (43,5 procenta) a Severní Amerika s 39,7 procenta (5,8 miliardy USD). Ani podíl Asie – 12,9 procenta – nebyl nepodstatný. Trvale vysokou dynamiku růstu zaznamenávají státy Evropské unie, na něž v roce 1999 připadalo 39,2 celosvětového obratu, což byl meziroční růst téměř o jedenáct procent. Nejsilnější zemí, jak vyplývá z tabulky, jsou podle očekávání USA. Mezi dvanáctkou nejsilnějších trhů je však sedm evropských. Pokud jde o podíl na jednoho obyvatele, ve Velké Británii a Švédsku je to přes 26, v Nizozemsku, Dánsku a Německu přes šestnáct, ve Francii přes patnáct a ve Finsku přes dvanáct dolarů. V dalších velkých evropských zemích, jako je Itálie a Španělsko, je to již „jen okolo sedmi dolarů na hlavu. Organizovaná čtvrtina. Český trh je ve světovém srovnání pochopitelně velmi malý, nicméně každoročně roste. Je to logické - deset let vývoje v nových ekonomických podmínkách je krátká doba, kapitálová síla perspektivních zájemců o výzkum trhu je rozdílná a někdy i slabá. Také povědomí o významu výzkumu trhu zaostává za situací na Západě. V roce 1998 činil obrat českého výzkumu trhu 26,6 milionu dolarů (860 milionu Kč) a proti roku 1997 stoupl o devatenáct procent. Předloni to bylo už 1,012 miliardy korun, tedy další růst o osmnáct procent. Na obraty, jakých dosahují velké státy, pochopitelně nemůžeme aspirovat. Srovnání se zhruba stejně velkým Nizozemskem ale ukazuje, jak velká kapacita trhu zůstává v Česku volná. Uvedená čísla však představují jen kvalifikovaný odhad, protože komplexní oficiální statistika neexistuje. V České republice působí přes čtyřicet agentur výzkumu trhu, přičemž deset členů Sdružení agentur pro výzkum trhu SIMAR oficiálně zveřejňuje auditované výkony. Většina ostatních to přes výzvy odmítá. SIMAR jako celek vykázal v roce 2000 obrat přes šest set milionů korun a na celkovém obratu se podílel zhruba šedesáti procenty. Na tomto obratu se podílelo 383 pracovníků agentur (dalších více než šedesát pracovníků pracovalo na částečný úvazek), z toho 199 bylo výzkumníků a 247 pracovníků zajišťovalo tazatelské sítě, panely, výpočetní a další služby. Jeden pracovník tedy v průměru „vyrobil výzkumy za 1 350 000 korun. Deset agentur mělo 7142 školených tazatelů a soubor 2000 stále spolupracujících domácností (v takzvaném panelu). Třetina výzkumů tvořila takzvaný spotřebitelský výzkum. Přes čtyřicet procent si zadaly výrobní organizace (jak potravináři, tak výrobci „drogistického zboží, automobilů, předmětů dlouhodobé spotřeby), sedmnáct procent pak zadavatelé z oblasti telekomunikací a spojů. Výzkumy pro jiné výzkumné a vědecké instituce představovaly necelou desetinu obratu, výzkum medií osm procent. Sedmiprocentní podíl připadá na veřejný sektor (včetně sociálního výzkumu) a obdobná část na finanční a pojišťovací instituce. Reklamní agentury si vyžádaly výzkum v rozsahu 3,5 procenta, dalšími menšími zadavateli byly velkoobchod a maloobchod, farmaceutické firmy, služby včetně cestovních kanceláří a další. Půl milionu rozhovorů. Poslední třídění dokumentuje používané metody. Výzkum ve spotřebitelských a jiných panelech (tedy dlouhodobý výzkum ve stálých souborech dotazovaných) přinesl přes čtyřicet devět milionů korun, další dlouhodobé výzkumy, typu trackingových (opakovaných) studií, výzkumů poslechovosti, sledovanosti a čtenosti medií, 119 milionů, zbytek tvoří takzvaný ad hoc výzkum, tedy výzkumy zaměřené na konkrétní, v daném momentu pro zadavatele významnou problematiku. Přes osmadvacet milionů korun přinesly takzvané omnibusové výzkumy (s pevným ročním harmonogramem ve stejně velkých souborech dotazovaných) a 124 milionů další osobní rozhovory. Různé testy výrobků, obalů, cen ve formě „in–hallů (kdy jsou vybíráni lidé podle určitých kritérií a pozváni k provedení testu) daly téměř 71 milionů korun. Dynamicky se rozvíjející telefonické rozhovory pak přinesly téměř 72 milionů korun a písemné poštovní ankety více než deset milionů korun. Přes polovinu (52,4 procenta) celkového obratu tvořil takzvaný kvantitativní výzkum, na hloubkově zaměřený kvalitativní výzkum připadalo necelých patnáct procent a hlavně se na něm podílely skupinové rozhovory a individuální hloubkové rozhovory. SIMAR v roce 1999 uskutečnil téměř půl milionu výzkumných rozhovorů. Za rok 2000 lze očekávat další, alespoň patnáctiprocentní růst obratu. I to nás přibližuje vyspělým ekonomikám, protože rozhodování ekonomických subjektů je ve stále větší míře založeno na lepších znalostech a informacích.
