REFORMA PENZIJNÍCH FONDŮ Stát chce lidi více motivovat, aby si sami spořili na penzi. Proto uvolní ruce penzijním fondům, které tak budou moci více investovat. Zvýšit by se měly i možnosti zaměstnavatelů přispívat svým zaměstnancům na penzijní spoření. První penzijní fondy v Česku vznikly v roce 1994.
REFORMA PENZIJNÍCH FONDŮ Stát chce lidi více motivovat, aby si sami spořili na penzi. Proto uvolní ruce penzijním fondům, které tak budou moci více investovat. Zvýšit by se měly i možnosti zaměstnavatelů přispívat svým zaměstnancům na penzijní spoření.
První penzijní fondy v Česku vznikly v roce 1994. Po celou dobu jejich existence stát nezměnil zákonem danou výši státního příspěvku ani jejich koncepci. Ta je založena na kombinaci spořicího a pojistného produktu. Pokud se ale mají stát základem pro novou koncepci penzijního systému, pak vyvstane několik jejich zásadních problémů.
Prvním jsou nízké částky, které si lidé spoří. Dalším je neoddělený majetek účastníků spoření a akcionářů fondů na jedné straně, a příliš přísná kritéria pro investování fondů na straně druhé. Především to dělá ze správy aktiv fondů nepříliš atraktivní byznys, který zvládnou obstarat průměrní manažeři. Mezi méně často uváděné nedostatky pak patří nemožnost investovat do více penzijních fondů najednou, stejně jako nesmyslný limit věkové hranice 18 let pro klienta fondu.
Tyto a další skutečnosti nová česká vláda po několikaleté intenzivní mediální masáži ze strany fondů alespoň zčásti vzala na vědomí, a ve druhé fázi penzijní reformy je vesměs slibuje vyřešit. Příslušné zákony mají být projednány a schváleny v příštím roce.
ODLOŽME OKOVY, VYDĚLÁME
Penzijní fondy dosahují na českém trhu poměrně nízkých ročních výnosů, což z větší části není jejich vina. Nutí je k tomu zákonné ustanovení o povinnosti dosahovat ročně kladných výnosů. Přechodná ztráta je v zásadě nepřípustná. Výsledkem je, že správci prostředků ve fondech logicky preferují bezpečné investice - státní dluhopisy - před vyšším výnosem. „Zatímco akciové trhy dodaly v posledních letech skoro desetiprocentní průměrný roční výnos, u dluhopisů jsme na necelé polovině. Samozřejmě, že akcie jsou rizikovější, ale diverzifikace a právě dlouhodobá investice riziko z velké části eliminuje. Ve světě to vědí, a proto v akciích a jiných dlouhodobých investicích, jako jsou reality, leží více než 40 procent všech prostředků penzijních fondů,“ upozorňuje hlavní analytik České spořitelny Viktor Kotlán.
Zrušením ustanovení nutících fondy ke kladnému výnosu na roční bázi by podle Kotlána nepochybně vzrostl podíl prostředků v akciích a jiných investicích. Velmi pravděpodobně by se zvýšil výnos penzijních fondů ze stávajících tří až čtyř procent na zhruba 10 procent. Pak by úspory ve výši 460 korun měsíčně po dobu třiceti let přinesly v důchodu nikoliv současných 1500 korun měsíčně, ale téměř čtyři tisíce korun.
FONDY S RŮZNOU STRATEGIÍ
Ministr Nečas slibuje možnost zákonem zakotvit existenci různě zaměřených penzijních plánů, což by mohlo problém vyřešit. Dostačující by bylo, aby penzijní společnosti mohly ze zákona vytvářet a spravovat tři typy fondů - růstový, vyvážený a konzervativní - které by se lišily právě tím, kam by svěřené peníze investovaly a s jakou mírou rizika. Kotlán například navrhuje vznik specializovaných „life-cycle“ fondů. Jejich šarm by spočíval v přizpůsobení investice věku účastníka spoření.
V případném novém zákoně o penzijních fondech se - doufejme - rovněž konečně dočkáme oddělení majetku akcionářů fondů a klientů, což Nečas rovněž navrhuje. Pak by zřejmě zákon definoval zvlášť penzijní společnost a penzijní fond, přičemž penzijní společnost by vlastně byla správcem majetku klientů, který by byl vyčleněný v penzijních fondech. Ostatně je to nutná podmínka pro to, aby mohly vzniknout výše zmíněné fondy s různým investičním zaměřením.
VYŠŠÍ STÁTNÍ PŘÍSPĚVEK
Změny zákonné úpravy působení penzijních fondů na trhu nejsou tím jediným, co by měla druhá fáze navržené vládní reformy řešit. Je totiž především zapotřebí, aby lidé spořili na penzi vyšší částky, nikoliv jen necelých pět set korun měsíčně, které jim nemohou zajistit dostatečný příjem v důchodu. V zájmu toho chce vláda zvýšit motivaci, tedy velmi pravděpodobně zvýšit státní příspěvek k penzijnímu spoření a životnímu pojištění.
Zřejmě se tak stane na úkor snížení nebo i zrušení státních příspěvků ke stavebnímu spoření, které nemá podobu dlouhodobého spoření na stáří. Protože se příliš neosvědčily možnosti odečítat si část úspor ze základu daně, lze čekat, že tato možnost nebude více zvýhodněna. Přímá dotace státu je totiž na rozdíl od daňové úlevy velice jednoduše viditelná. Aby lidé svoje úspory na penzi využívali opravdu jako doplněk k důchodu, plánuje vláda podpořit čerpání doživotních rent z penzijního připojištění na úkor jednorázových. Zvýšit motivaci ke spoření na penzi může i další slib ministra Nečase - umožnit vyšší účast zaměstnavatelů na penzijním či životním pojištění zaměstnanců. Dosud existují dvě výhody pro obě strany. Z příspěvku zaměstnavatele na oba typy pojištění zaměstnanec neplatí sociální ani zdravotní pojištění a ani daň z příjmů, pokud příspěvek není vyšší než pět procent jeho hrubé mzdy. Z této částky ani zaměstnavatel neplatí odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Pak by zřejmě bylo zapotřebí novelou zákona o dani z příjmu zvýšit daňovou výhodu pro zaměstnavatele. Penzijní společnosti by mohly zahrnout do svého portfolia vedle povinných tří typů fondů ještě zaměstnanecké, tedy uzavřené penzijní fondy pro konkrétní firmy. To by samozřejmě mohla být výzva zejména pro střední a větší podnikatele.
Vládnou nejméně ziskové fondy Spořit na penzi samozřejmě není nutné jen s produkty finančně podporovanými státem. Velký balík úspor směřují Češi do podílových fondů. Majetek, který S v nich měli na konci prvního pololetí uložený, už překročil 300 miliard korun. To bylo o 29 miliard korun více než na konci roku 2006. Výsledky zveřejnila minulý týden Asociace fondů a asset managementu (AFAM) a Asociace pro kapitálový trh. Nicméně podrobnější analýza už ukazuje, že dvě třetiny peněz, které leží v domácích podílových fondech, směřují do fondů peněžního trhu, které jsou sice velmi bezpečné, ale zároveň málo ziskové. Zhruba třetina je v zajištěných fondech, které kromě jistoty návratnosti investice slibují i vyšší zisky, jichž zatím vesměs také dosahují. Podle statistiky AFAM na domácí fondy připadlo 167 miliard korun a na zahraniční fondy 133 miliard korun. Hodnota majetku v zahraničních fondech se zvýšila za prvních šest měsíců roku o 18 miliard korun, domácí fondy zaznamenaly nárůst o 11 miliard korun. Novou kategorií fondů se v uplynulém čtvrtletí staly nemovitostní fondy s téměř půl miliardou korun, které prozatím reprezentuje pouze REICO investiční společnost České spořitelny. Mezi pětici těch největších, kteří zprostředkovávají investice do fondů v Česku patří skupina České spořitelny, skupina ČSOB, Komerční banky, ING Group a UnicreditGroup.
Reforma na tři doby
I. etapa
- návrhy novel souvisejících s penzijní reformou zákonů mají být předloženy vládě v září 2007 a projednány v parlamentu v roce 2008
* postupné diferencované zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod s cílem dosáhnout věkové hranice 65 let pro muže i ženy (po roce 2030)
* postupné prodlužování potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod z 25 na 35 let (a to včetně náhradních dob pojištění)
* zavedení zvyšování procentní výměry starobního důchodu i za dobu výdělečné činnosti při souběžném pobírání poloviny starobního důchodu.
II. etapa
- ke splnění úkolů týkajících se soukromých důchodů vytvořilo ministerstvo financí v prosinci 2006 pracovní skupinu, o konkrétních časových termínech návrh nehovoří
* zavedení plateb státu za náhradní doby pojištění; odvod plateb za náhradní doby pojištění umožní snížit procentní sazby pojistného na důchodové pojištění, ale bude znamenat výdaje ze státního rozpočtu. Ty by měly být získány v rámci ekologické daňové reformy
* vytvoření rezervy pro důchodovou reformu
* oddělení financování základního důchodového pojištění od státního rozpočtu a vytvoření „důchodového fondu“
* opatření v oblasti: - penzijní připojištění se státním příspěvkem a životní pojištění - oddělení majetku akcionářů a klientů - zavedení možnosti poskytovat různě zaměřené penzijní plány - zvýšení motivace k vyšším příspěvkům - zvýšení participace zaměstnavatelů - podpora čerpání doživotních penzí z penzijního připojištění.
III. etapa - měl by být případně zaveden další dobrovolný spořicí pilíř důchodového systému založený na možnosti částečně se vyvázat ze základního důchodového pojištění (možnost opt-out). O konkrétním postupu by mělo být rozhodnuto v roce 2008.
