S poděkováním studentům za jejich angažmá v roce 1989 i kritikou dnešní politiky vystoupili dnes řečníci na pražském Albertově. Nepřímou kritiku sklidili prezident Miloš Zeman a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle bývalého politika a pedagoga Petra Pitharta se lidé nemají nechat rozdělovat kategorizováním a údajnou příslušností k některým uměle vytvořeným skupinám a ve volbách by neměli dávat hlasy namísto stranám firmám.
O takzvané pražské kavárně hovoří často Zeman jako o intelektuálech, jejichž hlas nevypovídá o tom, co lidi skutečně trápí. Podle dnešních řečníků ale není rozdíl mezi „pražskou kavárnou“ a venkovskou hospodou. Češi spolu vždy mluví napříč těmito skupinami a budou i nadále, míní Pithart.
„Říká se to o každých volbách, takže neřeknu, že ty následující budou nejdůležitější, ale myslím si to. Budeme si v nich příští rok na podzim moci vybrat vedle normálních stran také firmu, dokonce rodinnou firmu, stále více prosperující. Věřím, že nám včas dojde, že každá firma má své personální oddělení, kde jsou připravené formuláře s výpověďmi. To je přece firma. Firma se liší od politické strany také tím, že se v ní doopravdy nehlasuje,“ prohlásil.
Sledujte průběh oslav 17. listopadu ONLINE
Neuspokojují ho prý ubezpečování českých politiků, že Česko je součástí západních struktur. „Ani se nenadějeme a mohli bychom se octnout v objetí partnerů z východu, třeba toho, o kterém jsme se dozvěděli, že je strategický a že umí dobře stabilizovat umrtvenou společnost,“ uvedl v narážce na pročínské prohlášení českých ústavních činitelů. Za svá slova sklidil Pithart několikrát veliký aplaus zaplněného Albertova.
„Nedejme se napálit a chtějme vědět, která politický strana nebo kteří politikové a vlivní lidé kolem nich mají z hospodářských a obchodních vztahů s Čínou finanční prospěch,“ řekl.
V hlavním úvodním bloku oslav na Albertově vystoupili také někteří rektoři veřejných vysokých škol, kteří předtím položili věnce k pamětní desce upomínající na události roku 1989. Podle rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka se v českých dějinách vedle střídání levicových a pravicových vlád střídají období, ve kterých dominují liberální nebo autoritářské představy o vedení společnosti. Liberální bylo podle něj jen dvacetiletí první republiky a prvních 20 let po roce 1989.
„Poslední roky očividně erodují pod tlakem autoritářských tendencí a je lhostejné, zda se maskují jednou jako manažerská představa o řízení státu nebo strach z cizinců a imigrantů, nebo se maskují jako poslanecký návrh na to, aby byl znovu zaveden trest za urážku císařského majestátu,“ řekl.
Studenti se na Albertově ve svém dnešním manifestu přihlásili k hodnotám liberální demokracie a odstraňování bariér mezi lidmi. K manifestu se připojili i někteří rektoři, oplácejí tak studentům podporu k jejich vystoupení na alternativní oslavě 28. října.
Albertov býval tradičním místem, kde si vysokoškolští studenti připomínali události 17. listopadu let 1939 a 1989. Loni se to změnilo, protože kvůli shromáždění Bloku proti islámu za účasti prezidenta Zemana studenti na toto místo nesměli. Letos akci na Albertově jako první na magistrátu ohlásila Univerzita Karlova.
