Von der Leyenová schválila složení komise. V jejím týmu bude 13 žen a 14 mužů

9. 9. 2019

Nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes schválila seznam kandidátů na eurokomisaře navržených členskými zeměmi. V jejím týmu bude 13 žen včetně české eurokomisařky Věry Jourové a 14 mužů. Konkrétní rozdělení pracovních oblastí mezi komisaře německá politička oznámí v úterý.

Von der Leyenové se tak podařilo splnit jeden z cílů, které si pro evropskou exekutivu vytyčila v souladu s požadavky lídrů unijních zemí, tedy dosáhnout vyrovnaného zastoupení mužů a žen. V komisi jejího předchůdce Jeana-Claudea Junckera byl poměr 19 ku devíti ve prospěch mužů.

Další kritérium, jímž má být regionální vyváženost, by se podle nepotvrzených zpráv kolujících v Bruselu mohla někdejší německá ministryně obrany pokusit zajistit tím, že nabídne místopředsednická křesla politikům ze střední Evropy včetně Jourové. Ta by údajně mohla odpovídat za problematiku dodržování vlády práva. Premiér Andrej Babiš ještě rozhodnutí šéfky komise nezná, kdyby ale Jourová post místopředsedkyně získala, přivítal by to. „Ona sama má o ten post zájem, pokud by to tak dopadlo, tak v každém případě by to pro Česko byla prestižní záležitost,“ uvedl. Je podle něj důležité, aby nová předsedkyně vnímala region východní Evropy.

Ze členů komise z bývalého východního bloku by v místopředsednické funkci mohl pokračovat Slovák Maroš Šefčovič. Nově by ale místo problematiky energetické unie mohl odpovídat za bezpečnostní otázky.

Je velmi pravděpodobné, že šéfka komise, která se sama hlásí k Evropské lidové straně, ve snaze o rovné zastoupení hlavních politických směrů svěří nejvýznamnější posty prvních místopředsedů nizozemskému socialistovi Fransi Timmermansovi a dánské liberálce Margrethe Vestagerové.

Podle některých médií hodlá von der Leyenová posílit místopředsednické pravomoci tak, aby mohli její zástupci ve větší míře než za Junckera přímo ovlivňovat práci komise. Už v létě odešel vlivný generální tajemník EK Martin Selmayr, který byl v řadě ohledů neoficiální klíčovou postavou Junckerovy komise, mnohdy na úkor místopředsedů.

V nové komisi nebude britský zástupce - Londýn se rozhodl nikoho nenominovat s ohledem na plánovaný odchod Británie z EU. Termín brexitu je v současnosti stanoven na 31. října, kdy zároveň končí funkční období Junckerova týmu. „V současnosti vycházíme z toho, že Británie opustí EU 31. října,“ řekla dnes novinářům mluvčí EK Mina Andreevová. O tom, zda bude Británie sankcionována za neobsazení svého postu v komisi, pokud by unijní lídři v říjnu potvrdili další odklad brexitu, nechtěla mluvčí spekulovat.

Mezi jmény schválenými von der Leyenovou je i estonská kandidátka Kadri Simsonová, která by podle představ své vlády měla v příštích několika týdnech stihnout práci v nynější Junckerově i v budoucí nové komisi. Vedle Rumuna Ioana Pascua totiž kandiduje na nástupce dvojice dosavadních eurokomisařů, kteří se po květnových volbách stali novými europoslanci a z komise odešli.

Juncker už v létě vyhlásil, že považuje několikatýdenní působení v EK, doprovázené pak doživotní rentou, za vyhazování peněz daňových poplatníků a rozdělil portfolia odstoupivších komisařů mezi jejich kolegy.

Estonsko i Rumunsko ale přes jeho výzvu vyslaly náhradníky a šéfové výborů Evropského parlamentu by měli ve středu od obou kandidátů vyslechnout argumenty, čím zásadním chtějí přispět k chodu končící komise.

Předsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeierová už podle webu Politico dala najevo, že jejich nástup do funkcí dopustit nechce. Souhlas EP přitom oba politici potřebují stejně jako členové nastupující komise, jejichž slyšení mají parlamentní výbory na programu v polovině září.