Domníváte se, že by návrat Miloše Zemana do čela ČSSD mohl straně pomoci k získání ztracené politické síly?
- 1) ano 46,5 %
- 2) ne 51,9 %
- 3) nevím, nemám názor 4,6 %
Druhé kolo senátních voleb znamenalo pro ČSSD jednoznačné fiasko. Výsledek jako vždy glosoval Miloš Zeman, který ho přičítá Stanislavu Grossovi. A tak otázka pravidelné ankety byla zaměřena na to, zda by sociální demokracii prospěl návrat Miloše Zemana do čela strany. Respondenti tentokrát odpověděli vyrovnaně. Takřka 52 procent dotazovaných se domnívá, že Zemanův návrat by ničemu nepomohl. Na 46 procent tázaných si myslí, že comeback důchodce z Vysočiny by byl prospěšný.
Obsahem první reakce byl postřeh, kým se současný premiér obklopuje. „Nemyslím si, že je možné vrátit se dvakrát do stejné řeky. Ale je faktem, že osobnosti v ČSSD naprosto chybí - Gross prohranými volbami prokázal, že už nerozumí ani PR, a navíc má neuvěřitelnou schopnost obklopit se obskurními poradci a kamarády.“
Srovnávání Grosse s Blairem stále pokulhává a je už zřejmé, že český politik se s tím, kdo sedí na Downing Street 11, rovnat prostě nemůže: „Stejně Gross není pro ČSSD řešením. Je třeba si to upřímně přiznat, Gross je zklamáním, naděje, které se do něj vkládaly, selhaly. Není to druhý Tony Blair a nikdy nebude. Myslím, že je to jasné všem.“
V politice je mnohdy důležitější, jak kdo mluví, než jak jedná: „Zemanovi nelze upřít vysoké kvality lídra. Jsou za ním jednoznačně měřitelné výsledky. I když je možno polemizovat o tom, že Špidla byl v některých ohledech etičtější politik, nesouhlasit s jeho vazbou na Šloufa, ani s některými vulgarismy. Za lídra ale mluví výsledky. A navíc mi chybí jeho smysl pro humor.“
Časté střídání na postu šéfa strany není¨na nic dobré, rovněž tak ohlížení se do minulosti ničemu nepomůže: „Myslím si, že mít čtvrtého předsedu (Zeman, Špidla, Gross, Zeman) za tři roky by nepůsobilo jako důkaz, že ČSSD ví, čeho chce jako vládnoucí strana dosáhnout. ČSSD se potřebuje soustředit na tvrdou práci ve prospěch budoucnosti ČR (hlavně na reformy), protože jedině to jí může zachránit od osudu ODA nebo US (mimochodem tyto strany jen dokazují, že čím je na tom strana hůř, tím častěji mění předsedu). Ztrácení času diskusemi o návratu starých časů a starých afér proto není krok správným směrem.“
Stanovisko následujícího manažera je obsažné a možná pro někoho i překvapivé: „Tato země potřebuje mírně pravicovou, pragmatickou a proevropskou vládu, která by se zaměřila na řešení skutečných problémů, jako je fiskální deficit a reforma systému zdravotní a sociální péče. Čeští voliči jsou ve své většině mnohem přemýšlivější a odpovědnější, než naši politici předpokládají. Posunem doprava by ČSSD získala tu část voličů, kteří volí ODS pouze jako nutné zlo. V ideálním (pro ČSSD) případě by situace v Čechách mohla vyústit ve stav, který je nyní v Británii, kde charismatický a na britské poměry proevropský Blair, vytlačil konzervativce napravo natolik, že počet jejich voličů se dramaticky snížil. Předvolební zaměření ČSSD na levicové voliče bylo chybou. Čeští levicoví nespokojenci se stejně koupit nedají, protože uspokojit jejich požadavky je nemožné, takže je rozumnější přenechat je komunistům a smířit se s tím, že preference KSČM budou ještě po nějaký čas vysoké. Musím však uznat, že v době, kdy dominantními osobnostmi v ČSSD jsou velmi levicoví (téměř bych řekl radikálové) Škromach a Foldyna, je posun této strany doprava krajně nepravděpodobný. Pokud chce Zeman vážně a smysluplně vstoupit do politiky, měl by zvážit vstup do ODS. V této straně by měl větší šanci dostat se ke skutečné moci a ovlivňovat vývoj v zemi. Ostatně Winston Churchill začínal u konzervativců, brzy přešel k liberálům a nakonec se ke konzervativcům vrátil. Jestli je pro Zemana takováto možnost z různých důvodů nepřijatelná, jsou tu ještě Zelení, anebo Evropští demokraté. Obě tyto strany mají šanci obsadit střed politického spektra a odloudit ODS významnou část voličů. Zeman by tak dosáhl dvou cílů. Zničil by nevděčnou ČSSD, která ho zradila v prezidentských volbách, a dokázal by, že skutečně velkým politikem, a ne pouhým tvůrcem bonmotů.“
Autor další odpovědi stanovil sociálním demokratům jednoduchý a jasný program: „Sociální demokracie má tři šance, spojit se s KSČM, povolat Zemana, nebo si projít očistou v opozici. Třetí varianta je pro ČSSD bolestivá, ale nejlepší. Ta strana se zbaví kariéristů a bude muset začít od nuly. Ona na té nule skoro byla. ČSSD chybí jasný cíl, musí jej definovat. Má to těžké, soupeří s KSČM a s ODS. Je na ni tlak zprava i zleva, v tom je ODS v lepší pozici.“
Poslední odpovídající se domnívá. že Zeman je natolik problematickou osobností, že jeho přítomnost by mohla stranu rozštěpit „K získání ztracené politické síly by to nepřispělo. Možná že by se Miloš Zeman pokusil prosadit nějaké konkrétní skutky a vyvinul by snahu začít řešit některé vleklé problémy, protože je to 'muž akce', ale sympatie lidí by si tím asi nezískal. Spousta lidí dala v roce 2002 důvěru socdem právě proto, že už Zeman nebyl v jejím čele. Politická síla se sice do značné míry opírá o váhu osobností, ale mnohem více se odvíjí od schopnosti řešit problémy občanů a státu. Do určité míry pociťuji jako zadostiučinění, že Helenka Vondráčková tyto volby sociálním demokratům nevyhrála. Jsem ráda, že se lidé nenechali přesvědčit plytkými estrádami a nic neříkajícími plakáty. Je otázka, co by Miloš Zeman byl schopen reálně prosadit i uvnitř samotné strany. Myslím si, že kdyby se vrátil do čela strany, dojde k jejímu rozštěpení, řada členů ho prostě nemůže vystát. “
Odpovídalo 108 manažerů
