Soud zmrazil Koženého majetek všude - s výjimkou Kypru
JISTÝ CÍL pravděpodobně sledují poslední informace, které vypouštějí lidé ze skupiny okolo Viktora Koženého v čele s Borisem Vostrým. Po zkušenostech z minulých let si lze jen těžko představit, že by záměrem kapitánů a důstojníků „piráta z Prahy bylo plné splnění nároků českých akcionářů. Boris Vostrý, Michal Pacovský, a dokonce samotný Viktor Kožený totiž pouštějí do tiskových agentur zprávy, které se právem objevují na předních stránkách nejčtenějších domácích deníků. Pěkně postupně, s malými časovými intervaly, právě tak na „poklidné zažití . Mediální hra.
Nejdříve jsme se v polovině června dozvěděli z úst člena představenstva Harvardského průmyslového holdingu (HPH) Michala Pacovského, že termín řádné valné hromady byl z 26. června odložen na 16. srpna. Zprávu vydala ČTK.
O čtyři dny později vystupuje ze svého exilu na Bahamách současný šéf představenstva HPH Boris Vostrý, aby poskytl ČTK zprávu, že se firmě zadařilo v Rusku. Pěkných šest miliard za prodej tamní ropné společnosti se již nemůže dočkat, až se rozkutálí mezi české akcionáře. Komu by vadilo, že je to takřka polovina z původně slibovaných šesti set korun na jednu akcii. Přes opakované žádosti Vostrý prostřednictvím své věrné sekretářky následně odmítá „živý rozhovor s týdeníkem EURO. Odpoví prý jen na písemné dotazy.
Pak přichází odmlka na téměř čtrnáct dní. V ČTK se objevuje převzatý článek z britského nedělníku Sunday Times, který velmi populárně nastiňuje životní osudy jednoho z nejznámějších českých podnikatelů v zahraničí. Chudák Viktor je nyní úplně na mizině, dokonce jej opustila i manželka. Za další dva dny opět promlouvá Vostrý. Podrobnosti o vyplacení peněz z Ruska budou prý na srpnové valné hromadě.
Nejbližší Koženého spolupracovník Boris Vostrý byl vysokým úředníkem na předlistopadovém ministerstvu vnitra. Do Harvardu přivedl řadu dalších lidí. Které státní složky za komunismu excelovaly v umění dezinformace a ovládání veřejného mínění?
Na základě nařízení amerického soudu byl zmrazen Koženého majetek v Londýně, Coloradu, Praze, na Bahamách a ve Švýcarsku, připomněl Sunday Times. Co takhle Kypr, nechybí? Odhady majetku, jenž se dostal do Viktorových rukou, se pohybují od dvaceti do čtyřiceti miliard korun.
Pravda, miliony se utrácejí snadno, ale miliarda dolarů? To už je fuška. Pacovský týdeníku EURO řekl, že jediná šance akcionářů je vyčkat na realizaci investic v Rusku a Ázerbájdžánu a že peníze jsou nyní v „božích rukou . Jinak si bývalí klienti Harvardu rozdělí jen pár milionů z českého majetku, což představuje na jednu akcii několik haléřů.
Byla tato mediální kampaň pouze dílem náhody, anebo dobře naplánovaná hra, tak jako mnoho událostí v příběhu Viktora Koženého? Vždyť i na návrat do České republiky počátkem devadesátých let se Kožený podle magazínu Fortune pečlivě připravoval. Měl za sebou pouze jedno zaměstnání ve finančním průmyslu, a to v londýnském investičním domě Flemmings. Když totiž dokončil svá údajná studia na americké Harvardské univerzitě, oháněl se skvělými doporučeními od respektovaných veličin z prestižní školy, napsal Fortune.
Během přijímacího rozhovoru k Flemmings dokázal svým sebejistým vystupováním partnera banky Michaela Ladenburga tak uchvátit, že bankéře ani nenapadlo si doporučení ověřovat. Měl to udělat, nemusel by ho jinak za pár měsíců vyhazovat. Kožený totiž svou pracovní dobu promrhal dlouhými telefonickými rozhovory, ve kterých připravoval „velké a tajné obchody ve východní Evropě , jak sám řekl časopisu Fortune.
Podobnou taktiku Kožený zřejmě použil i na řadu českých politiků. Není tajemstvím, kterým společenským špičkám se vetřel do přízně, na tenisový kurt a kteří mu málem začali děkovat za zalepení díry v kocábce zvané kuponová privatizace. Na studiích ve Spojených státech se nechal podporovat svou mnohem starší přítelkyní. Ta kvůli Koženému utekla od tří dětí a svého manžela, který byl profesorem na univerzitě v Novém Mexiku a díky jehož pozvání se Kožený vůbec dostal do Ameriky. Několik let trpělivosti a dlouhodobé finanční zázemí nezabránilo Viktorovi svou podporovatelku opustit. V šestadvaceti letech se v roce 1990 objevil se třemi tisíci dolary zpátky v Praze.
Celý život kamuflovat skutečné pocity, vzdělání a lásku jen k penězům vyžaduje opravdu velké nasazení. Viktor Kožený si na to dokázal najít vhodné lidi. Nyní budí dojem chudoby. Možná se pak akcionáři spokojí i s málem.
