Majitel logistických parků v Česku a střední Evropě Remon Vos staví v centru Brna studentské koleje za 175 milionů korun.
Čtyřiadvacetileté Číňance Siao Tchung se v Praze líbí všechno. Jako by prožívala dlouhý fantastický trip. Jak sama připouští, je to tím, že je poprvé v Evropě. Obdivuje architekturu, fascinována je hustou veřejnou dopravou a poklidným životním tempem středoevropské metropole, kam přijela na pár měsíců studovat právo. „Nejlepší je, že se tady dobře chodí po chodníku, nemusím se vůbec tlačit“ naráží mladá obyvatelka Šanghaje na lidnatost svého rodného města.
Podobně jako řada dalších jejích krajanů bydlí v pražských Vršovicích v Botic Student House, kousek od stadionu fotbalových klokanů. Tato rezidence se od roku 2013 jako jedna z prvních zaměřila na mladé lidi ze zahraničí, kteří do Prahy přijeli studovat na semestr či dva. Budoucí právničce Siao Tchung se v Praze líbí natolik, že jí nevadí ani vyšší cena: měsíčně za jednolůžkový pokoj zaplatí 9,5 tisíce korun. „Ubytování je dražší, ale jinak je Praha levnější než Šanghaj. Jogurty jsou tady levnější,“ říká mladá dívka s úsměvem.
Ochotu cizinců si v Česku za studentské bydlení připlatit už zaregistrovali místní developeři - a chystají další projekty cílené přímo na ně. Nejnovější z nich staví developerská skupina CTP nizozemsko-českého miliardáře Remona Vose nedaleko centra Brna v byznys parku Ponávka. „S výstavbou se už začalo a dům bude připraven k nastěhování od podzimního semestru 2017,“ říká ředitel marketingu CTP Tomáš Tesař. V bývalém průmyslovém areálu z 19. století zainvestuje CTP celkem 175 milionů korun, přičemž věří, že se jí investice vrátí za devět let.
Inspirace z domoviny
Důvody, proč se Vos pustil do studentského bydlení, jsou prozaické. Je největším majitelem logistických parků a kanceláří ve střední Evropě a tři stovky vybudovaných lůžek nabídne dětem svých klientů, kteří si od něho pronajímají prostory. Inspirace přišla z Vosovy rodné země, kde trh soukromého studentského bydlení funguje roky.
V Ponávce budou převážně malé byty s vlastní kuchyňkou a sociálním zařízením. V přízemí domu bude i restaurace a bar, později fltness centrum i obchod a prádelna. „Studenti obecně bohatnou a hodně cestují, takže vyžadují vyšší standard ubytování již během studií,“ říká Tesař.
V Brně studenti podle aktuálního výzkumu tamního magistrátu utratí asi pět miliard korun ročně. Dohromady je jich skoro 70 tisíc a na každého vychází útrata 7830 korun měsíčně, nejvíc právě za bydlení. CTP proto do budoucna počítá i dalšími investicemi. „Pokud bude projekt úspěšný, tak zvažujeme, že bychom ve výstavbě pokračovali nejen v Brně, ale i v Praze nebo Bukurešti,“ tvrdí Tesař.
Nizozemský podnikatel Vos vystihl trend, který se v příštích letech bude masivně rozvíjet. V Česku, především v Praze, se chystá výstavba více než tisícovky nových lůžek určených hlavně pro zahraniční studenty.
Zájem je momentálně stejný v celé Evropě, protože všude se na univerzity hlásí víc lidí a přibývá i bohatých studentů z Číny, Jižní Koreje nebo Indie, kteří chtějí studovat na Západě, kam z jejich pohledu patří i Praha. V hlavním městě studuje přes 150 tisíc mladých lidí, z toho 18 tisíc z ciziny. Dobrou polovinu sice tvoří Slováci, ale hned za nimi je početná skupina Američanů, Číňanů či studentů z bohatých arabských zemí. Kolorit doplňují ruští, ukrajinští a afričtí studenti.
Volá Londýn
Veřejné vysoké školy přitom mají jen asi 26 tisíc míst na kolejích. Ani ČVUT či Univerzita Karlova nemají dost kolejí, ovšem hlavní problém najít nocleh pro své studenty mají soukromé pobočky zahraničních institucí, jako je University of New York in Prague.
„Když student přijede do Prahy a nechce bydlet na těch starých kolejích, které vypadají jako kasárna, má na výběr z pár stovek míst v soukromých objektech. Ale všechno to jsou vylepšené paneláky, třeba mají nějakou recepci či posilovnu, ale tím to končí,“ říká Stanislav Kubáček, investiční ředitel londýnského fondu Round Hill Capital, vlastnícího i provozujícího studentské bydlení v Anglii a Nizozemsku, který v Česku nedávno koupil od Zdeňka Bakaly RPG Byty.
Cizinci se podle něho na místním trhu neorientují a do Evropy mimo jiné přijíždějí proto, aby poznali ostatní, takže chtějí bydlet pohromadě. Round Hill Capital plánuje vybudovat moderní koleje, podobně jako Remon Vos, které jsou vybaveny restaurací, barem, studovnami a pořádají pro studenty vlastní program. Koleje bude fond provozovat pod značkou Nido Collec-tion jako v západní Evropě. „Pro nás je Praha jasná příležitost. Je určitě úplně v pohodě postavit tady 300 až 400 lůžek moderního studentského bydlení pro mezinárodní studenty,“ říká.
Český rodák, který po studiích ve Francii a Londýně pracoval pro investiční skupinu BXR finančníka Zdeňka Bakaly, je už v kontaktu s pár soukromými univerzitami, které každý rok řeší, kde studenty ubytovat. „Myslím, že potenciál pro tento typ bydlení mají Dejvice, někde kolem Kulaiáku, je tam kampus ČVUT a VŠCHT, je to blízko k letišti, zároveň je to zóna, která není tak drahá, je tam Dejvické divadlo, kavárny,“ uvažuje nahlas s tím, že už si vytipovávali vhodné budovy pro výstavbu, na kterou by si najali lokálního developera.
Mnohem dál než Round Hill Capital je karlínský developer původem z Izraele Serge Borenstein. V Holešovicích připravuje první pražský projekt, který odpovídá západním kritériím. Nedaleko metra mezi Argentinskou ulicí a Vltavou chystá objekt, který má mít přes 400 lůžek. Stavět se má začít na začátku příštího roku a budou to největší soukromé koleje v Česku.
Koleje Student House v pražských Vršovicích.
Hlavním rozdílem „starých“ kolejí oproti moderním je, že studenti dnes mají každý vlastní pokoj. Zatímco klasické koleje stojí měsíčně od čtyř tisíc do 5500 korun, v nových bude cena vyšší. Loni dva Italové dokončili na pražských Vinohradech rekonstrukci měšťanského domu, který přebudovali na studentské koleje pro nedalekou University of New York in Prague. Jednolůžkový pokoj tam vyjde minimálně na 9500 korun.
Developerům nahrává i poměrně laxní přístup veřejných vysokých škol, které neplánují větší rekonstrukce stávajících kolejí ani zahraničním studentům nenabízejí žádnou alternativu. „V dlouhodobém horizontu o studentském bydlení určitě uvažujeme. Ve stávajících projektech je to jedna z možností, co tam mít,“ přidává se i Igor Klajmon, ředitel pro development v Sekyra Group miliardáře s politickými ambicemi Luďka Sekyry.
Hagan zpět na scéně
Do studentského bydlení se pustil i poměrně nenápadný byznysmen Milan Hagan, jemuž patří dvojka českého trhu lihovin Granette & Starorežná Distilleries. Se společníkem Petrem Skrlou, který dříve pracoval pro Zdeňka Bakalu, koupil v roce 2010 komplex bývalého hotelu Palace v centru Ostravy a část loni za 100 milionů korun přebudoval na moderní koleje. „V Ostravě máme stoprocentní obsazenost. Je to ziskový projekt,“ říká provozní ředitelka kolejí Marie Škrlová s tím, že nyní hledají vhodnou lokalitu pro podobný projekt v Praze.
Studentské bydlení přitahuje pozornost i mnohem větších investorů. V zahraničí financují do studentského bydlení běžně pojišťovny typu Allianz či Axa. „V Hamburku, Mnichově, Berlíně koupí od developera pronajatý nový projekt, který jim pomalu bude generovat dividendu,“ říká Kubáček s tím, že jeho fond je schopen takové investory najít a přivést jejich peníze do Prahy. Roční výnos ze studentského bydlení mezi třemi a čtyřmi procenty je pro pojišťovny, v nichž si lidé spoří na stáří, velmi atraktivní.
Přečtěte si také:
