Znečištěné ovzduší ročně krade české ekonomice desítky miliard. Republikou se navíc šíří přehlížený rakovinotvorný benzo(a)pyren
Čerstvá ročenka meteorologů vypadá vcelku optimisticky. Velkých prachových částic v českém ovzduší loni ubylo. A stejný trend zaznamenaly i emise oxidu siřičitého a oxidu dusíku vznikající především v elektrárnách a teplárnách.
Příjemné čtení však končí u kapitoly benzo(a)pyren. Z dat vyplývá, že území zasažené nebezpečným množstvím tohoto rakovinotvorného polyaromatického uhlovodíku (PAU) se meziročně zdvojnásobilo.
„V roce 2015 byl imisní limit překročen na 20,3 procenta plochy území ČR, zatímco v roce 2014 na 10,7 procenta,“ uvádí dokument Českého hydrometeorologického ústavu.
Benzo(a)pyren vzniká při nedokonalém spalování nebo při výrobě koksu a železa. Nabaluje se pak na nejmenší prachové částice, v lidském těle proniká až do krve a devastuje organismus. U dospělých mimo jiné zvyšuje riziko nemocí srdce, oběhového systému a rakoviny. U nenarozených dětí způsobuje přes krev matky změny DNA. Ovlivňuje porodní hmotnost, miminka pak bývají více nemocná a do života si s sebou berou i předpoklady k onemocnění astmatem.
Řada světových studií mluví o tom, že největší podíl na vysokých koncentracích benzo(a)pyrenu mají domácnosti, které topí uhlím a biomasou. V České republice, kde je karcinogenem nejcitelněji zasažena oblast severovýchodní Moravy, ale takové výzkumy chybějí.
„Na Ostravsku je patrně významnější než vliv lokálních topenišť vliv těžkého průmyslu,“ popisuje Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Jeho slova potvrzuje fakt, že koncentrace tohoto karcinogenu stoupají i během jarních a letních měsíců, kdy si lidé doma netopí.
Konkrétní údaje o vypouštěném množství benzo(a)pyrenu v Integrovaném registru znečišťování životního prostředí nejsou, ekologové a odborníci musejí vystačit pouze s celou množinou polyaromatických uhlovodíků. Těch loni nejvíce vypustily Třinecké železárny (304 kilogramů) a ostravský ArcelorMittal (65,53 kilogramu).
Zatímco třinecká fabrika se od roku 2012 pohybuje zhruba na stejné úrovni, hutě ArcelorMittal podle údajů v registru vypouštění těchto látek citelně omezily. Ještě před čtyřmi lety vyprodukovaly 224 kilogramů emisí polyaromatických uhlovodíků.
Za snížením stojí i investice do ekologizace výroby, jen v provozech ArcelorMittalu se od roku 2003 instalovaly technologie za sedm miliard korun. „Je divné, že i přesto, že firmy investují do odprášení a koncentrace prachových částic se snižují, koncentrace benzo(a)pyrenu ve vzduchu neklesají,“ upozorňuje Radim Šrám.
Tahle nesrovnalost byla jedním z důvodů, proč se ekologická organizace Arnika v roce 2014 obrátila na ministerstvo životního prostředí. Po úřednících žádala, aby podniky měly povinnost hlásit i úniky benzo(a)pyrenu. Když budou známy jeho hlavní producenti, boj s ním bude jednodušší.
A ministerská pracovní skupina připravila změnu. „Přistoupili jsme na návrh, že se polyaromatické uhlovodíky budou ohlašovat v toxickém ekvivalentu, což lépe zachytí toxicitu jejich emisí,“ přibližuje Jindřich Petrlík, šéf Arniky. Podniky už tedy nebudou muset uvádět pouze množství vypouštěných nečistot, ale i údaje o jejich nebezpečnosti pro lidské zdraví.
Zatím se tak dá spekulovat především o tom, že za špatnou situaci na severovýchodní Moravě může i proudění vzduchu, které přivádí nečistoty z Polska. A dalším zádrhelem mohou být odprašovací technologie ve fabrikách schopné zachytit jen prachové částečky PM10 do velikosti deseti mikrometrů. „Většina polyaromatických uhlovodíků – 80 procent – se váže na prachové částice menší než jeden mikrometr,“ vysvětluje Šrám.
I když zničený vzduch nad Českou republikou znervózňuje především aktivisty, ekology a lékaře, v posledních letech se jím začali zabývat i další odborníci. Snaží se zjistit, jaké škody páchá znečištěné životní prostředí v ekonomice.
A výpočty ukazují, že nejde o nijak přehlédnutelné sumy. Navíc přesahují částky, které dnes firmy i díky dotacím z Evropské unie investují do očištění své výroby.
Loni na jaře Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila výsledky pětiletého projektu, v němž desítky expertů pátraly, kolik stojí dopady emisí na lidské zdraví. Evropské ekonomiky tak podle Zsuzsanny Jakabové, regionální ředitelky WHO, za předčasná úmrtí a choroby způsobené emisemi ročně přicházejí celkově o 1,6 trilionu dolarů.
V případě České republiky jde o 7,4 procenta HDP. Částka tedy přesahuje 289,5 miliardy korun. Je v ní započítána jak hodnota ztráty pracovní a kupní síly, tak náklady na léčení, zdravotnický personál či hospitalizace v nemocnicích.
S dalším výpočtem přišla Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).
Zjistila, že hodnota škody z každé vypuštěné tuny průmyslových polétavých prachových částic do velikosti dvou a půl mikrometru mezi roky 2010 a 2020 v Česku stoupne z 514 tisíc na 554 tisíc korun. Pro představu – podle dřívějších výpočtů jen velké zdroje na území Plzně ročně vyprodukují 133 tun těchto prachových částeček.
Aby se rozšiřování benzo(a)pyrenu, jejž mnozí považují za největší riziko pro české ovzduší, zastavilo a škody na ekonomice se snížily, nestačí pouze opatření v průmyslu.
Ve větších městech totiž za vznikem tohoto polyaromatického uhlovodíku (PAU) stojí především doprava. Radim Šrám v této souvislosti zmiňuje oblast Prahy 6 poblíž Vítězného náměstí.
Po otevření výjezdů z tunelu Blanka se tam rapidně zvýšil počet aut, což se velmi pravděpodobně projeví i na koncentracích prachu a karcinogenů. Podobně jako třeba na pražském Spořilově, kde je za vysokým množstvím benzo(a)pyrenu nutné hledat dopravu na spojce k dálnici D1. U Blanky dosud žádné měření neproběhlo.
A v menších vesnicích je zase třeba ohlídat lokální topeniště. Ostatně to už si čeští výzkumníci ověřili na začátku 90.
let, kdy zkoumali ovzduší v hnědouhelných okresech severozápadních Čech.
Během takzvaného Programu Teplice zjišťovali, jak se zničený vzduch podepisuje na tamějších obyvatelích. Tehdy poprvé se v Česku monitoroval i benzo(a) pyren. A ukázalo se, že se na jeho koncentracích silně podílejí komíny rodinných domů.
I proto pak česká vláda uvolnila několik miliard na plynofikaci. Jenže jak začal zemní plyn zdražovat, lidé moderní kotle postupně odstavovali a vracejí se k uhlí a dřevu. Myšlenka, že by politici dotovali cenu plynu, aby jím lidé opět začali topit, nyní působí jako fantasmagorie.
Řešením by tak mohla být masivnější výstavba pasivních domů s tepelnými čerpadly. Ovšem i tyto technologie jsou stále ještě dost nákladné.
Sluší se ještě dodat, že zádrhelem nejsou jen polyaromatické uhlovodíky. I v oblasti ultrajemných prachových částic má Česká republika ještě mnoho prostoru ke zlepšování.
Meteorologové sice zjistili, že roční imisní limit polétavého prachu do velikosti dvou a půl mikrometru byl loni překročen na méně stanicích než v roce 2014. Ale právě v „povoleném“ množství je zádrhel.
Zatímco v Česku limit stále činí 25 nanogramů na metr krychlový, ve Spojených státech jej už snížili na polovinu. A Světová zdravotnická organizace jde ještě dál. Od svého zasedání v roce 2014 požaduje zpřísnění ročního imisního limitu na deset nanogramů.
Jen pro srovnání – loňská průměrná koncentrace prachových částic do velikosti dvou a půl mikrometru v ostravských Radvanicích ležících blízko provozů ArcelorMittalu dosáhla 34,6 nanogramu.
Emise
Množství vypouštěných rakovinotvorných a pravděpodobně rakovinotvorných látek do ovzduší, vody a půdy (v kg, rok 2015), meziroční změna (v kg)
Ústecký kraj
Elektrárny Prunéřov (ČEZ) 1854 +292
Elektrárny Tušimice (ČEZ) 1288 +21
Elektrárna Počerady 1019 +172
Karlovarský kraj
Sokolovská uhelná 2148 –147
Elektrárna Tisová 1127 –52
Diamo Horní Slavkov 82 –5
Hlavní město Praha
Ústřední čistírna odpadních vod 943 –468
Sécheron Tchequie 234 –57
Českomoravský cement 30 +4
Středočeský kraj
Spolana Neratovice 42 537 +1543
Peter-GFK Trhový Štěpánov 17 462 +11 860
Třinecké železárny Kladno 5110 +1040
Plzeňský kraj
DCK Holoubkov Bohemia 2776 +649
Teplárna ELÚ III Plzeň 1499 +15
Čistírna odpadních vod Plzeň 1425 +91
Liberecký kraj
A. Raymond Jablonec nad Nisou 313 0
Treseburg Liberec 136 –64
Diamo Stráž pod Ralskem 70 +65
Jihočeský kraj
EGE České Budějovice 2291 +1306
Jiří Mačkal MS Composite Slavče 796 –566
Groz-Beckert Czech České Budějovice 647 +646
Spolana Neratovice 42 537
Královéhradecký kraj
Peter-GFK Kocbeře 13 380 –515
Bechstein Europe Týniště nad Orlicí 12 245 +7242
Petrof Hradec Králové 4624 +219
Pardubický kraj
Iveco Czech Republic Vysoké Mýto 4594 +912
Composite Components Choceň 3944 +596
OMB Composites EU Králíky 3193 –282
Moravskoslezský kraj
Teva Czech Industries Opava 6484 +2214
ArcelorMittal Ostrava 5208 –282
Rockwool Bohumín 3637 –225
Olomoucký kraj
BMH Mohelnice 3410 +3409
Siemens Mohelnice 517 +788
Diamo Jeseník 20 *
Zlínský kraj
L.A.S.T. Tečovice 6763 +1753
Deza Valašské Meziříčí 5398 +741
Groz-Beckert Czech Valašské Klobouky 2034 +624
Kraj Vysočina
Dřevozpracující družstvo Lukavec 6922 +1150
Kronospan CR Jihlava 5028 +862
ACO Industries Přibyslav 4034 –2286
Jihomoravský kraj
Nová Mosilana Brno 5281 *
Groz-Beckert Czech Lužice 3211 +2302
Elektrokov Znojmo 1887 +1467
* ÚDAJE NEJSOU K DISPOZICI
ZDROJ: Integrovaný registr znečišťování
Přes krev matky dochází ke změnám DNA, miminka po narození mívají menší váhu, bývají více nemocná a mají předpoklady k onemocnění astmatem.
Benzo(a)pyren
Rakovinotvorný aromatický uhlovodík vzniká během nedokonalého spalování (při výrobě koksu, hliníku, v hutích či domácích topeništích) a pojí se s nejmenšími prachovými částicemi. V organismu vyvolává genetické změny. Povolená roční koncentrace je jeden nanogram na metr krychlový, například v ostravských Radvanicích loni naměřili 7,83 nanogramu, v Karviné 3,5 nanogramu.
Polétavý prach
? PM10 Částice do velikosti deseti mikrometrů pronikají do dolních cest dýchacích, způsobují infekce, chronické choroby plic i rakovinu.
? PM2,5 Částice do velikosti 2,5 mikrometru dokážou přes dýchací ústrojí proniknout dál do organismu, nabalují se na ně toxické nečistoty.
? PM1 Částice do velikosti jednoho mikrometru sleduje jen minimum meteorologických stanic, pronikají do krve a ovlivňují genetiku. Evropské ekonomiky za předčasná úmrtí a choroby způsobené emisemi ročně přicházejí celkově o 1,6 trilionu dolarů. Zatímco v Česku limit stále činí 25 nanogramů na metr krychlový, ve Spojených státech jej už snížili na polovinu.
Nemocná miminka Od roku 2013 srovnával tým z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Ústavu experimentální medicíny AV ČR zdravotní stav 400 novorozenců z Českých Budějovic a Karviné. U karvinských dětí, kde jsou mnohem vyšší koncentrace benzo(a)pyrenu než v jižních Čechách, vědci zjistili častější genetické a oxidační poškození DNA. Do prvních šesti měsíců života navíc karvinská miminka daleko častěji trpěla rýmou a zánětem nosohltanu než jejich vrstevníci z Českých Budějovic.
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
