Plán záchrany finančního vraku se nemusí podařit
Když Patrick Kron, generální ředitel francouzské energeticko-inženýrské skupiny Alstom, přijel 2. července na výroční valnou hromadu v Paříži, vchod do budovy obléhali rozhořčení zaměstnanci, protestující proti jeho plánu masového propouštění. Nálada v zasedací místnosti nebyla lepší. Dva dny předtím totiž Kron oznámil, že Alstom musí uhradit 58 milionů dolarů kvůli nesrovnalostem v účetnictví americké pobočky, což prohloubí finanční ztráty společnosti za fiskální rok na 1,56 miliardy dolarů při tržbách 24 miliard. Když akcionáře Kron se svým týmem požádal o podporu nové emise akcií, bez níž by podle managementu mohli věřitelé Alstomu společnost začít likvidovat, sklidil jen pískání a bučení.
Ještě nedávno by se taková neúcta považovala za rouhání. Když se společnost Alstom v roce 1998 kótovala na burzách v Paříži, New Yorku a Londýně, šlo o největší evropské IPO roku. Alstom byl symbolem vyspělé technologie a globálních ambicí. Jeho dopravní divize staví věhlasné francouzské vysokorychlostní vlaky a dodává soupravy pro newyorské a londýnské metro. Jedna pětina celosvětové elektrické energie se vyrábí v elektrárnách, postavených v Alstomu. Největší zaoceánský parník všech dob, Queen Mary 2, se právě staví v jeho loděnicích na francouzském pobřeží Atlantiku.
Dnes je však Alstom finanční vrak, vlečený ke dnu slabou poptávkou a drtivou tíží podrozvahových závazků. Ztráta společnosti za poslední dva roky činí 1,7 miliardy dolarů, její dluh se zvýšil na více než pět miliard dolarů a cena jeho akcií se propadla o 90 procent na hodnotu 3,38 dolaru. “Budoucnost Alstomu je v rukou bank. Jeho akcie jsou bezcenné,” konstatuje Andrew Carter, londýnský analytik Deutsche Bank.
Francouzská vláda se všemožně snaží zabránit krachu firmy. Státem vlastněná jaderná elektrárna Areva Group nabídla, že odkoupí závody na rozvod elektřiny, které Alstom nutně potřebuje prodat, aby snížil dluh. Státem kontrolované společnosti, jako je Gaz de France, zadaly nové objednávky v loděnicích gigantu. Na francouzské regionální vlády se vyvíjí nátlak, aby od něj kupovaly více vlaků. „Naše společné snahy mohou Alstomu navrátit jeho zdraví,” řekla ve svém nedávném projevu francouzským zákonodárcům ministryně průmyslu Nicole Fontaineová.
Sága Alstomu potvrzuje chmurnou pravdu: doby, kdy Francie dokázala vzkřísit nemocného národního šampiona, jsou nejspíš dávno pryč. Pár kontraktů na francouzské vlaky pro osobní dopravu nevyléčí společnost, která má 90 procent aktivit mimo Francii. Areva sice nezveřejnila podrobnosti své nabídky, ale regulační orgány Evropské unie by jistě vyslovily pochybnosti, pokud by se zdálo, že jsou závody na rozvod elektřiny nadhodnoceny. Jinými slovy – pokud by byla nabídka maskovanou státní dotací.
To, jestli Alstom zůstane životaschopnou společností, nyní do značné míry závisí na Patricku Kronovi – přímočarém manažerovi, který strávil většinu své profesní dráhy ve francouzské společnosti pro metalurgii a zpracování kovů Pechiney. V listopadu loňského roku byl Kron jmenován na místo generálního ředitele Alstomu, aby nahradil Pierra Bilgera a navrhnul ambiciózní plán záchrany. V této době je na poloviční cestě ke svému cíli prodat majetek v hodnotě 3,4 miliardy dolarů, a snížit tak dlouhodobý dluh. Zajišťuje nové úvěrové limity a plánuje navýšení kapitálu, jež by pomohlo zaplatit až 2,3 milionu dolarů splatných v příštím roce. Zároveň odstartoval dvouletý plán restrukturalizace, který by měl výhledově ušetřit 570 milionů na ročních provozních nákladech cestou snižování výrobní kapacity a počtu pracovních míst v Evropě o pět tisíc. „Patrick Kron má výjimečnou schopnost zvládnout krizi,“ uznává Aimery Langlois-Meurinne, předseda dozorčí rady metalurgické skupiny Imerys, kde Kron působil jako generální ředitel, než přišel do Alstomu. “Tato krize je ale tak velká, že nevím, jestli ji vůbec někdo dokáže zvládnout,” dodává zároveň.
Jak se stalo, že se Alstom propadl tak hluboko a tak rychle? V rozhovoru, který Kron poskytl ve své pařížské kanceláři nedaleko Vítězného oblouku, řekl, že společnost se stala obětí působení určitých sil mimo rámec její kontroly. Až po převzetí jedné odnože švédsko-švýcarské ABB Group v roce 2000 se Alstom dozvěděl o některých vážných závadách na plynových turbínách, které tento závod v minulosti prodal. Náprava problému bude stát nejméně 4,5 miliardy dolarů. V posledních letech navíc prudce poklesla poptávka po elektrárnách, neboť dodavatelé elektrické energie jsou při plánování expanze velmi zdrženliví. I osobní lodní dopravu, další významný trh Alstomu, postihly během ekonomického poklesu zlé časy. “Žádný z těchto faktorů by sám o sobě nebyl vážný, ale jejich spolupůsobení přineslo vážné důsledky,” prohlásil Kron.
Stalo se. Předchozí management Alstomu ale situaci ještě zhoršil opakovaným ujišťováním investorů o tom, že problémy společnosti jsou pod kontrolou. Až později přiznal, že trable jsou mnohem větší, než původně tvrdil. Například předloni v září oznámil Pierre Bilger, že Alstom má jen minimální finanční závazky z bankrotu společnosti pro osobní lodní dopravu Renaissance, pro niž stavěl lodě. Krátce poté však firma oznámila, že musí uhradit 125 milionů dolarů na podrozvahové financování dodávky pro Renaissance. Opakovaně také společnost překvapovala dalšími výdaji v souvislosti s vadnými turbínami ABB. A rozzuřené investory neuklidnilo ani to, že měl Bilger podle své smlouvy nárok na odměnu ve výši 4,6 milionu dolarů. „Je to šokující,“ nechal se slyšet Pierre-Henry Leroy z Proxinvestu, pařížské poradenské společnosti na podporu akcionářů usilující o to, aby dal Alstom akcionářům možnost hlasovat o balíku odměn.
Ještě jedno nepříjemné překvapení vyšlo na povrch koncem června, kdy společnost zveřejnila účetní nesrovnalosti ve svém americkém závodě na výrobu vlaků Alstom Transportation. Poté, co zaměstnanci vznesli dotaz ohledně kontraktu v hodnotě 280 milionů dolarů, podepsaného v roce 1999 s dopravním podnikem New Jersey Transit, přivedla firma externí auditory, kteří zjistili 58 milionů dolarů nevykázaných ztrát. Kron se domnívá, že u tohoto kontraktu, který byl prvním velkým obchodem Alstomu po IPO, předložili místní manažeři nízkou cenovou nabídku a potom se snažili zamaskovat výsledné ztráty tak, že je přiřadili k jiným kontraktům. Celou událost nyní vyšetřuje FBI a americká Komise pro cenné papíry. Auditoři Alstomu mezitím zkoumají jiné kontrakty, podepsané vedením závodu, mezi jehož zákazníky patří Amtrak a newyorský dopravní podnik Metropolitan Transportation Authority.
Ještě je příliš brzy na to, abychom mohli říci, zda bude Kron schopen včas odklidit nánosy minulých chyb a uklidnit investory. Pokud se mu to podaří, zeštíhlený Alstom by pravděpodobně mohl získat zpět své dřívější zdraví. Výroba vlaků a elektrické energie jsou solidní zdroje peněz s velkými globálními odbytišti. Loděnice, která má po letošní plánované dodávce Queen Mary 2 jen málo významných kontraktů, se však asi bude muset spojit s dalším výrobcem lodí, aby vůbec přežila. Zdá se, že dny Alstomu jako symbolu francouzského inženýrství jsou sečteny. Možná právě začíná jeho nová éra v podobě menší, životaschopné firmy.
KRUŠNÉ CHVÍLE
- ŘÍJEN 2001 Musí zaplatit 125 milionů dolarů na podrozvahové financování výletních lodí
- KVĚTEN 2002 Odhalena překvapivě vysoká celoroční ztráta ve výši 160 milionů dolarů
- LISTOPAD 2002 Odvolán generální ředitel Pierre Bilger, na jeho místo nastupuje Patrick Kron
- BŘEZEN 2003 Oznámena ztráta ve výši 1,56 miliardy dolarů v důsledku prodeje vadných plynových turbín a opožděné dodávky vlakových souprav
- ČERVEN 2003 Musí zaplatit 58 milionů na podhodnocené ztráty v americké pobočce, vyšetřované americkými úřady
- ČERVENEC 2003 Pracovníci protestují proti plánovanému snížení pracovních míst o pět tisíc, akcionáři schvalují navýšení kapitálu o 680 milionů dolarů
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Zuzana Strejčková, www.LangPal.com
