Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová v souvislosti s brexitem uvedla, že nezávislé Skotsko by se snažilo dosáhnout plného členství v unii. Britského premiéra Borise Johnsona požádala o vypsání nového referenda o nezávislosti Skotska, Johnson to však odmítl s odkazem na plebiscit z roku 2014, v němž se 55 procent hlasujících vyslovilo pro setrvání Skotska v monarchii.
Dlouho odkládaný den B. Co vše se po brexitu změní?
V referendu o brexitu z roku 2016 hlasovala výrazná většina Skotů pro setrvání v unii. Páteční vystoupení Británie z EU podle skotských nacionalistů vztah Skotska k Londýnu zcela mění.
Tusk na dotaz o vyhlídkách Skotska na přičlenění k EU nejprve odpověděl, že mu nepřísluší zasahovat do "interní debaty ve Spojeném království". Pak ale dodal, že emocionálně nepochybuje o tom, že "všichni tady v Bruselu i dál v Evropě by byli nadšeni". Skotsko by podle něj sice nebylo přijato automaticky, bylo by zapotřebí uzavřít formality a smlouvy, v emocionální rovině ale podle Tuska panuje vůči Skotsku empatie.
Raab: Podobné výroky jsou nezodpovědné
Raab v reakci na Tuskova slova podle BBC varoval, že výrok může podnítit separatistické tendence v samotné EU. Podle něj jsou zcela neevropské a zcela nezodpovědné. "Nejsem si jist, zda evropští lídři, a co teprve tady v Británii, tento komentář skutečně přivítají," dodal Raab.
Británie opustila EU po 47 letech v pátek s dočasnou dohodou, která odstartovala období 11 měsíců, ve kterém vláda premiéra Johnsona plánuje jednání o dohodě o volném obchodu. Sturgeonová, jejíž Skotská národní strana (SNP) v prosincových všeobecných volbách získala 48 z 59 parlamentních křesel určených pro zákonodárce ze Skotska, v ten samý den prohlásila, že Skotové cítí nad tímto krokem "opravdový a hluboký smutek" s přídavkem hněvu.
