Svět se za poslední čtyři roky výrazně změnil. Výzvy, které byly v roce 2016 akutní, dnes jsou zastíněny jinými. Migrační krize stále je téma, avšak koronavirus, obchodní neshody či nástup Číny jsou témata, která v dnešní době hrají hlavní roli. Proto se nabízí otázka, zda v případě odchodu Donalda Trumpa z Bílého domu je vůbec ještě možné, aby se euro-atlantické partnerství vrátilo alespoň na úroveň z Obamovské doby.
Těžko by se pro tento úkol hledal vhodnější kandidát, ostatně Joe Biden byla po celých osm let prezidentování Baracka Obamy jeho viceprezidentem, a tak myšlenka návratu „normálního světa“ pod jeho vedením vypadá jako nevyhnutelná. Avšak když byl Obama podruhé zvolen americkým prezidentem, svět byl zcela jiný.
Zřejmě největší poškození nastalo na lince
Berlín-Washington. Němečtí
vládní představitelé v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou znovu
a znovu zdůrazňují, že Evropa se už nemůže na svého zaoceánského partnera
spolehnout do takové míry, jako tomu bylo v posledních 30 letech. Ani podstatná
část německé společnosti nedůvěřuje Donaldu Trumpovi a jeho vládě. I proto 76
procent dotázaných Němců doufá, že v případě zvolení demokrata Joe
Bidena dojde ke zlepšení vzájemných vztahů.
Existuje však mnoho dalších problematických témat, které zřejmě i v případě Bidenova usednutí do prezidentského úřadu budou pro Američany i nadále problém. Nord Stream 2, digitální daň nebo investice do armádních rozpočtů. Lze předpokládat, že i Bidenova administrativa bude nespokojena s tím, kolik peněz evropské státy vynakládají na vojenské zbrojení. Stejně tak nelze počítat s tím, že Biden posvětí nový plynovod z Ruska do Německa.
Podle Bruce Stokese z německého Marshallova fondu by měl Biden co nejdříve po usednutí v Oválné pracovně vyslat symbolické signály, že se Spojené státy vrací k jednacímu stolu. Konkrétně Stokes doporučuje, aby se Američané vrátili do Světové zdravotnické organizace a k íránské jaderné dohodě – Donald Trump obě platformy opustil a opět tak zesílil americký izolacismus.
K tomu, aby byly vzájemné vztahy znovuobnovené, je podle Alexe Sorose z Evropské rady pro zahraniční politiku nutný návrat Američanů k ochraně lidských práv a demokracie, což může například znamenat tvrdí přístup k autoritářským vůdcům, jako je například turecký prezident Erdogan. Soros také zdůrazňuje, že Spojené státy budou naopak potřebovat podporu v tažení proti Číně. Evropská unie jako celek zatím vytrvale stojí mezi oběma mocnostmi a vyčkává, co se bude dít. Aby však transatlatnické spojenectví znovu fungovalo, budou muset zástupci Evropské unie svoji pozici jednou provždy zřetelně deklarovat.
Ať už tak americké podzimní volby dopadnou jakkoliv, návrat ke „starým dobrým časům“ se nezdá jako příliš pravděpodobný. Nelze také opomenout, že na kroky Bidena bude mít vliv i levicové křídlo Demokratické strany, které může značně ovlivnit zahraniční politiku Spojených států. Ve výsledku tak bude důležité, jak velkou podporu bude Biden mít v řadách demokratů.
