Stát bohatne a chudí zaměstnanci jsou ještě chudší
Dávat vánoční dárečky je slastný pocit. Obzvláště tehdy, pokud dárce ty dárečky neplatí. Minulý týden se proto ministři museli vznášet blahem, když zvýšili minimální mzdu téměř přibližně o jedenáct procent. Lidé, kteří tuto mzdu pobírají, se však asi blahem příliš vznášet nebudou, protože ve skutečnosti budou mít méně peněz.Vláda schválila, že se od počátku příštího roku zvedne ze současných 7185 korun na 7570 korun a druhé zvýšení bude následovat v červenci, kdy minimální mzda vyskočí na 7955 korun. Ministr Škromach navrhoval částku ještě o 180 korun vyšší.
Oficiálním důvodem má být to, že minimální mzda by se měla odpoutat od sociálních dávek, aby lidé byli ochotni jít pracovat místo setrvání na sociálních dávkách. Vzhledem k trvalému zvyšování dávek je to však argumentace poněkud nepřesvědčivá.
Silný bujón.
Z chování ministerstva práce a sociálních věcí je zcela zřejmé, že jeho dlouhodobou politikou je především zvyšování příjmů z pojistného. Dramatické zvýšení minimální mzdy v příštím roce znamená zvýšení příjmů sociálního pojistného na jednoho zaměstnance placeného minimální mzdou o 2402,40 Kč. Jestliže potom jsou realistické odhady ministerstva, že minimální mzdu pobírají dvě až tři procenta zaměstnanců, zvedne se příjem státního rozpočtu jen z důchodového pojištění minimálně o 300 milionů korun ročně a na zdravotním pojištění vyberou zdravotní pojišťovny navíc minimálně dalších 150 milionů korun.
Bez stravenek.
Za vyšší minimální mzdu přitom bojují i odboráři, kteří chtěli, aby její úroveň překročila magickou hranici osmi tisíc korun. Předseda Českomoravské komory odborových svazů Milan Štěch soudí, že vláda udělala chybu, když na tento požadavek nepřistoupila. Co si o tom asi myslí sami zaměstnanci závislí na tomto nízkém příjmu, ho zřejmě moc nezajímá.
Sami příjemci minimální mzdy na tom totiž budou k překvapení ministra Škromacha i odboráře Štěcha spíše hůře. Jedním z oborů, v němž je minimální mzda tím nejobvyklejším platem, je ostraha objektů soukromých firem i státních úřadů. Lidé, kteří tuto práci vykonávají, jsou často vysložilí vojáci či policisté, kteří pobírají rentu, ale nechtějí sedět nečinně doma. Jsou ochotni tedy pracovat i za malou částku.
„Politika zvyšování minimální mzdy tyto lidi bezesporu připravuje o peníze,“ komentuje situaci vysoký manažer jedné významné bezpečnostní agentury, který nechtěl být jmenován, protože jeho společnost spolupracuje i se státními institucemi. Říká, že kontrakty bezpečnostních agentur jsou nastaveny velmi striktně a ceny obsahují jen minimální marži. Při započtení pojistného placeného zaměstnavatelem, dovolené a příplatků za práci v noci či ve volný den, které mimochodem podstatně zvýší nový zákoník práce, jenž se chystá schválit ČSSD s komunisty, a dalších nutných položek, činí minimální cena hodiny ostrahy jednou osobou něco kolem devadesáti korun. Kontrakty jsou pevné a ani státní instituce je v souvislosti se zvýšením minimální mzdy nehodlají přehodnocovat a přistupovat na vyšší ceny. Již dnes jsou některé kontrakty pod touto hodinovou cenou, a to znamená jediné: taková agentura používá švarcsystém a vyhýbá se placení pojistného.
Firmy budou šetřit na dalších nákladech spojených se zaměstnanci. Půjde především o nedaněné náhrady. V bezpečnostních agenturách například zaměstnanci dostávají nedaněnou náhradu za udržování uniformy, krmení psa, a především dostávají stravenky. „Od nového roku přijdou o stravenky za pět set. Pro firmu je to stejný náklad jako zvýšení minimální mzdy, ale pro našeho zaměstnance to znamená, že bude mít v kapse o dvě stovky méně. Ze mzdy totiž zaplatí daň a pojištění, zatímco stravenky měl čisté,“ říká manažer. „Kdyby žádná minimální mzda neexistovala, vydělávali by ti lidé mnohem více než dnes,“ je přesvědčen.
Masakr nejslabších.
Nelze pochybovat o tom, že podobně budou postupovat i další zaměstnavatelé, kteří jsou v režimu minimální mzdy. A pokud vyčerpají možnosti úspor na nemzdových nákladech, sáhnou k propouštění. Potřebné činnosti budou nakupovat od dodavatelských firem či živnostníků, a ministr Škromach bude moci opět hřímat proti rozšiřování švarcsystému. Postavení lidí s nízkou nebo žádnou kvalifikací se bude dále zhoršovat, a tito lidé budou mít čím dál menší šanci najít zaměstnání. Již v roce 2004 vykazoval Český statistický úřad ekonomickou aktivitu u lidí se základním vzděláním na úrovni pouhých dvaceti procent. Tedy jen každý pátý z lidí, kterým se nedostalo vyššího vzdělání než základní školy, si sám vydělával.
