Ústavní soudce Jiří Zemánek se v krátké době již podruhé ohradil vůči tomu, že většina III. senátu Ústavního soudu – soudce zpravodaj Radovan Suchánek a soudce Josef Fiala – rozhoduje v rozporu s dosud aplikovaným principem in favor restitutionis, tedy v pochybnostech ve prospěch restituenta, a navíc tím podle něj porušuje zákon o Ústavním soudu.
Poprvé vydal Zemánek odlišné stanovisko k nálezu Suchánka vydanému 19. května ve věci restituce zámku Opočno Kristině Colloredo-Mansfeldové. Většina tříčlenného senátu na Suchánkův návrh restituci zamítla a zámek tedy zůstal ve vlastnictví státu. Zemánek s tím nesouhlasil a doslova řekl, že nález je „nespravedlivý a způsobuje křivdu“. Podruhé Zemánek vystoupil proti svým kolegům v odlišném stanovisku vůči nálezu publikovanému 23. června ve věci restituce jihočeských rybníků církvi. ÚS na Suchánkův návrh v tomto případě vyhověl společnosti Rybářství Třeboň, která si stěžovala, že musí vrátit státu šest rybníků a další pozemky z někdejšího církevního majetku. Od státu je pak chtěla získat římskokatolická prelatura Český Krumlov v rámci církevních restitucí. Rybářství podle Suchánkovy interpretace nabylo nemovitosti v dobré víře a nic vracet nemusí. Podle Zemánka ale ÚS i v tomto případě otočil dosud aplikovanou judikaturu bez toho, aby o tom rozhodlo plénum soudu. „Otáčet judikaturu bez použití režimu změnového stanoviska je porušením zákona o Ústavním soudu a porušením zásady zákonného soudce,“ vyjádřil se ve svém disentu ostře Zemánek a většinu III. senátu ÚS obvinil z „demagogie“. Věc se ale může dostat k Ústavnímu soudu znovu, jelikož ji III. senát vrátil zpět obecným soudům. A pak se ke slovu může dostat plénum ÚS, které Suchánkův závěr může ještě zvrátit.
