Byl zastřelen právník Ernest Valko
Zastřelení významného slovenského právníka Ernesta Valka upozornilo na kauzy Duckého směnek a situace kolem loterní společnosti Tipos.
Střela do srdce Ernesta Valka byla střelou do srdce naší země, napsal v nekrologu elitního právníka šéfredaktor slovenského deníku Sme Matúš Kostolný. Nejznámější slovenský advokát byl zastřelen 8. listopadu.
Poprava posledního předsedy Ústavního soudu federálního Československa otřásla celým Slovenskem. Jeho pohřbem minulé úterý ale nekončí boje, které jako advokát vedl. A právě ty nejurputnější mohou být motivem, který ke dveřím jeho honosné vily v proslulé vesnici Limbach, kde bydlí prominenti, přivedla střelce. Spletité sítě dvou jeho nejznámějších aktuálních kauz pak směřují za hranice – a to do Česka.
Nejvíce se přitom mluví o případu takzvaných Duckého směnek. Ján Ducký býval ministrem ve vládě Vladimíra Mečiara, vaz mu však srazila korupční aféra. „Za odměnu“ se pak stal šéfem Slovenského plynárenského průmyslu (SPP), který podle slovenských médií proměnil v kasino, z nějž rozesílal stamiliony do světa.
Na roky dopředu pak zaměstnal slovenskou justici tím, že v roce 1998 podepsal dva balíky směnek českému podnikateli a vsetínskému hokejovému bossovi Romanu Zubíkovi, respektive jeho společnosti Sezooz Group.
První balík na 350 milionů korun Zubík postoupil později zkrachovalé Union bance. Druhý balík byly „bianko šeky“. Dodnes není jisté kolik jich Ducký vypsal, protože už v roce 1999 byl podobně jako nyní Valko zastřelen. Odhady mluví o tom, že jich je 25 až 50 kusů. A hodnota? Libovolná – jejich majitelé totiž mohli žádat jakoukoliv sumu.
Zubík, jehož na konci srpna odsoudil olomoucký vrchní soud k 8,5 letům vězení za podvody s pohonnými hmotami, jich minimálně 25 držel.
SPP majitelům, kteří se o proplacení směnek přihlásili, samozřejmě platit nehodlalo. A jako svého právního zástupce si najalo právě renomovaného Valka. Ten postupně od Zubíka 21 směnek v hodnotě 7,5 miliardy korun získal nazpátek.
V oběhu jsou ještě minimálně čtyři. A jejich hodnota může dosahovat desítek milionů euro. Deník Pravda navíc uvedl, že Valka nedávno kontaktovala jistá skupina z Česka, která naléhala na proplacení směnek, ačkoliv podle slovenských orgánů nejsou platné.
Masného směnka
Minimálně o jedné směnce se ale velmi dobře ví. A její osud již roky řeší slovenská justice.
Proplacení směnky požaduje česká společnost DRAFT-OVA – chce konkrétně 400 milionů českých korun. Okresní soud v Bratislavě V a následně Krajský soud v letech 2007 respektive 2009 rozhodly o platnosti směnky a nařídily ji proplatit. To však zatrhl po dovolání Nejvyšší soud a poslal celý případ opět k první instanci.
Nyní právníci české firmy přišli s novým důkazem – zápisem z jednání mezi Duckým a Zubíkem, který má pravost a platnost směnky potvrzovat. Originál je pak údajně založen v trestním spise Zubíka.
Bez zajímavosti jistě není, že za společností DRAFT-OVA stojí známý opavský podnikatel Radim Masný, který byl svého času také obchodním partnerem Zubíka. Společně ovládli Chemapol, který ale vzápětí skončil v insolvenci.
Masný na sebe mimo jiné upozornil svou rolí v případu Petrcíle. Na státu původně vysoudil v arbitráži dvě miliardy korun odškodného. Spor se vedl kvůli akciím bývalé Nové Huti Ostrava (dnes ArcelorMittal). Petrcíle si nárokovala bezmála čtrnáctiprocentní balík, který stát manažerům v 90. letech přislíbil, když firmu dostanou z problémů. Nové Huti se však nedařilo a Fond národního majetku nakonec akcie odmítl vydat.
Stát vše u soudu napadl, Petrcíle změnily majitele a arbitráž se rozjela nanovo. Arbitři rozhodli, že stát musí společnosti Petrcíle akcie prodat za necelou miliardu korun, ale odškodné firmě nepřiřkli.
Právě na dořešení případu sporných směnek díky Valkovým schopnostem sázela vláda premiérky Ivety Radičové. Ostatně Valko se počátkem listopadu stal členem dozorčí rady SPP.
Druhá kauza, která může stát za vraždou renomovaného právníka, je tzv. případ Tipos, který se táhne od roku 2000. Šéf státní loterijní společnosti Tipos Miloš Ronec deníku Hospodárske noviny potvrdil, že se s Valkem pravidelně radil. A právě zavražděný právník měl nejspíše převzít zastupování Tiposu před Nejvyšším soudem. Sázkařská firma je totiž momentálně bez obhájce, neboť jej začátkem listopadu nečekaně odvolala. Krok by to byl jednoznačně pozitivní.
„Když jste si zaplatili Valka, soudce se bál vynést hloupý rozsudek,“ uvedl pod podmínkou anonymity jeden z předních obchodních právníků.
Nejvyšší soud má rozhodnout, jestli státní firma musí zaplatit 66,39 muilionů euro kyperské společnosti Lemikon Limited českého podnikatele Radovana Vítka za neoprávněné používaní know-how. Další zdroje uvádějí, že Vítek již není společníkem kyperského podniku.
Celý spor začal v lednu 2000, kdy společnost Športka podala žalobu na Tipos za porušování jejích práv k ochranným známkám Športka, Mates a Sazka. Kauza putovala od soudu k soudu a Športka postupně navyšovala požadovanou sumu. Nakonec svou pohledávku převedla právě na Lemikon.
Valko znal velmi dobře pozadí celého spletitého případu. Valkův přítel a bezpečnostní analytik Milan Žitný deníku Sme svěřil, že Valko bvyl kvůli Tiposu v poslední době nervózní. Jeho slova pak potvrzuje i Jozef Šátek, bývalý šéf Úřadu boje proti korupci, když uvádí, že za vraždou jistě stály velké peníze a dává vše do souvislosti právě s Tiposem.
Obchodník se sametovou minulostí
Samozřejmě je zde varianta, že ani jedna ze zmíněných kauz s vraždou 57letého Valka nesouvisí.
Valko měl totiž bohatou obchodní činnost. Například letos v březnu si s pražským společníkem Janem Mlezivou založil realitní kancelář BIRT Slovakia, působil také ve firmě UAE Investment, jež se také zabývá nemovitostmi. Zároveň byl správcem konkursní podstaty firmy Adessa Moden, jejímiž majiteli jsou podle deníku Pravda dva v Německu žijící muži s arabsky znějícími jmény.
Zavražděný právník vstoupil do veřejného života v době sametové revoluce v roce 1989, kdy přišel do bratislavského sídla Veřejnosti proti násilí (VPN) a nabídl své právnické služby. Roku 1990 Valka dosadila VPN jako poslance Federálního shromáždění a v posledním roce federace – 1992 – se jako 39letý stal šéfem Ústavního soudu ČSFR.
Od vzniku samostatného Slovenska působil jako advokát a mimo jiné zastupoval do Prahy „emigrujícího“ spisovatele Lubomíra Feldeka ve sporu s ministrem kultury Mečiarovy vlády Dušanem Slobodníkem, nebo ministra financí Ivana Miloše ve sporu s tehdejším premiérem Robertem Ficem.
Tyto spory byly velmi citlivé, dostatečně mediálně přitažlivé, ale skutečně závažné případy Ernesta Valka, kdy potřeboval i ochranku, byly až ty ekonomického rázu. Právník měl blízko k současné vládní koalici a jak konstatoval deník Pravda po nástupu první vlády Mikuláše Dzurindy v roce 1998 mu stát svěřoval téměř všechny spletité hospodářsko-politické kauzy.
Jak konstatoval list Sme: „Na Slovensku asi není advokát, který měl takové kontakty a takový vliv na politiku a byznys jako Ernest Valko.“
„Objasnění Ernestovy vraždy není jen věcí kriminalistickou. Je to také obdobně jako v případě vraždy Róberta Remiáše (přítele svědka únosu syna exprezidenta Michala Kováče) záležitostí, která rozhodne o tom, kam se bude Slovensko ubírat,“ řekl na pohřbu Pavel Holländer, místopředseda českého Ústavního soudu.
