V prostorách občanského sdružení Paralelní Polis je přísně zakázáno pořizovat fotky a natáčet video. A pokud nemáte vstupenku - začínaly se prodávat za 1500 korun a poslední stála víc než 100 tisíc - můžete rovnou zapomenout na to, že byste se dostali do některého z přednáškových sálů černého tříposchoďového domu, případně do přilehlého divadla La Fabrika.
Kolem baru, kde se za kávu, limo či speciálně uvařené „kryptopivo“ platí pouze v elektronické měně litecoin, posedávají hackeři a další návštěvníci. Někteří skrývají tvář za šátky a tmavými brýlemi, čeština se mísí s angličtinou. Pražský kongres je největší středoevropskou akcí svého druhu, na kterou se sjely hvězdy, jako je třeba aktivista a hacker Amir Taaki, který bojoval na straně Kurdů proti Islámskému státu, kryptoanarchista Jim Bell, teoretický fyzik Giacomo Zucco, obchodník s kryptoměnami Tone Vays či kyberanarchista Smuggler. Jména mimo kryptosvět běžně neznámá.
Zrušte stát
Slovenský mladík Pavol Lupták vyřídí několik telefonátů, teprve pak se se mnou dá do řeči. Akce je v plném proudu, ale dosud není jasné, jestli americké úřady pustí do letadla hlavní hvězdu akce, Jima Bella. Lupták je duší celé Polis a výraznou postavou česko-slovenské kryptoanarchistické scény. „Miluju svobodu. A celý tento kongres je věnovaný svobodě,“ odpovídá na otázku, proč sezval do Prahy desítky řečníků.
Čtvrtý ročník Kongresu hackerů v Praze byl dosud největší (Foto Pavel Sinagl/Pralalení Polis)
Lupták založil firmy Nethemba a Hacktrophy, které se věnují ochraně bezpečnosti na internetu, a je také členem umělecké skupiny Ztohoven, která proslula například obřími trenýrkami vyvěšenými na Hradě. „Na tomto kongresu jsou desítky až stovky lidí, kteří už nepoužívají bankovní účty a přešli na kryptoměny,“ říká. A mluví z duše ostatním, kteří mají pečlivě zalepené kamery na noteboocích, aby je nikdo nemohl ani náhodou vzdáleně sledovat.
Nevadí mu ani vysoká kolísavost bitcoinu, jehož hodnota od začátku roku stoupla z 630 dolarů na současných téměř 4800 dolarů. „V situaci, kdy každý rok hodnota bitcoinu roste o desítky procent, na volatilitě nezáleží,“ tvrdí. Techničtí nadšenci, kteří mezi návštěvníky kongresu převažují, jsou většinou přesvědčení, že bitcoin může jen růst. Ze všeho nejvíc to připomíná ztrátu soudnosti světových bankéřů před krizí z roku 2008.
Evangelisté digitálního pokroku připravují Česko na společnost bez státu
Lupták & spol. chtějí pomocí kryptoměn a decentralizovaných tržišť bojovat proti státu: díky novým technologiím už orgány státu nemohou kontrolovat ani elektronické měny, ani prováděné transakce. „Zítra mám přednášku o anonymních pojišťovnách, které nelze regulovat. Bude se v nich možné pojistit proti stíhání za některé trestné činy, které nemají oběti, jako je třeba držení a prodej lehkých drog. Pomocí této metody bude možné ovlivňovat i hlasování politiků,“ vypráví.
Kryptoanarchisté věří, že tímto způsobem lze rozložit centralizovanou moc a dosáhnout toho, aby stát zrušil některé zákony a nezasahoval tolik do lidského života. Podobně věci vidí i Tone Vays, bývalý dlouholetý zaměstnanec bank na americké Wall Street, který se nyní živí kurzy obchodování s elektronickými měnami a přednáškami. Podle něho nesmí stát tolik regulovat a kontrolovat peníze. „Jelikož máme nyní poprvé v historii měnu, kterou neodhalí cenzoři, bude mnohem těžší dohlížet na transakce prováděné ve vzájemné shodě, kdy žádná strana neutrpí újmu. Díky tomu může dojít k legalizaci některých dosud zakazovaných transakcí. Pokud se tak stane, budou se moci vlády více soustředit na skutečně závažnou kriminalitu - na vraždy a na dětskou pornografii,“ říká trader.
Budoucnost má před sebou pouze bitcoin - Tone Vays (Foto Pavel Sinagl/Pralalení Polis)
Američan Vays není tak radikální jako ostatní a nechce stát úplně zničit. Jako obchodník s měnami nicméně prorokuje bitcoinu velkou budoucnost. Sloužit podle něj bude hlavně k transferu majetku. „Bitcoin má šanci stát se největší světovou měnou. Ovšem kromě bitcoinu nevidím žádnou smysluplnou elektronickou měnu,“ říká. Bitcoin podle jeho názoru přežije, protože má kolem sebe největší komunitu chytrých a vzdělaných hlídačů, kteří se starají, aby byl bezpečný a nenapadnutelný.
Profesoři a disidenti
Na chodbách Paralelní Polis vládne mírumilovná atmosféra. Návštěvníci popíjejí kávu či pivo, posedávají v křeslech, kouří v půvabném venkovním traktu, který vede do přilehlého holešovického divadla La Fabrika. Právě tam se náhle zjeví Josef Šíma, profesor ekonomie a šéf vysoké školy CEVRO Institut, za kterou stojí ocelář Tomáš Chrenek. „Nedivte se. Byl jsem už na historicky prvním hackerském kongresu,“ říká mi, když se ptám, co tady dělá. Mimochodem, jeho přednáška nese název Anarchie jako konzervativní program.
Anarchista a vědec Jim Bell: Smrt vám může být darována
Liberálové jako Šíma mají na kongresu početné zastoupení. Patří mezi ně i hlavní řečník: americký vědec Jim Bell, který nakonec do Prahy dorazil. Muž středního věku, jemuž byste osmapadesát let nehádali, strávil řadu let ve vězení a v patách mu dlouhé roky byla americká tajná služba CIA. Všechno kvůli kontroverznímu eseji nazvanému Politika vraždy z roku 1995.
V něm popsal a rozpracoval myšlenku, jak za pomoci moderních technologií vytvořit „trh vražd“, kde by anonymní přispěvatelé mohli anonymně sázet na smrt politiků a vládních úředníků, kteří porušují lidská práva. Bell - svým založením klasický utopista - předpokládá, že jeho Politika vraždy by mohla nastolit spravedlivější společnost, v níž by lidé žili bez válek a násilí. V současnosti zakládá institut, který bude jeho myšlenky dál zkoumat, rozšiřovat, a jak doufá, úspěšně zavádět do praxe.
Jsou to úvahy balancující na hraně, ale podle Luptáka mají smysl. „Jsem člověk, který respektuje práva ostatních více než kdokoli jiný. Nicméně lidé, kteří jsou zastánci této myšlenky, argumentují, že kdybychom měli anonymní kolaborativní vraždy, nikdy nenastane první ani druhá světová válka,“ říká.
Teorie je to svrchovaně elitářská a počítá s tím, že lidé budou chtít jen to nejlepší pro sebe i ostatní. Nicméně historie nás učí, že na světě neexistují jen lidé s dobrými úmysly: však si představte, na koho by okamžitě vypsali sázky nejbohatší Češi a na koho by se začali skládat drobní tuzemští střádalové.
Co do smělosti myšlenek je Bell přímým pokračovatelem anglického spisovatele Thomase de Quinceyho. Tento anglický novinář a prozaik 19. století, proslulý svou Zpovědí poživače opia, napsal mimo jiné provokativní satirický esej, v němž se zabývá vraždou čistě z estetického hlediska. Nese půvabný název Vražda jako krásné umění.
Dále čtěte:
