Jak se stát filmovou hvězdou? „Byl jsem tam loni a z nějakých nepochopitelných důvodů mi dali zlatou kartu. Na závěrečný ceremoniál jsem tak nešel pěšky, ale vezl mě mercedes. Zastavil u červeného koberce a já pak po něm šel davem lidí, kteří si asi mysleli, že přijel nějaký zahraniční herec. Záběry kamer, cvakající spouště fotoaparátů… Byl to dost hrozný pocit, měl jsem sto chutí se dát do běhu… Na druhou stranu musím přiznat, že je to svým způsobem příjemné. Bydlení zadarmo, pití zadarmo, jídlo zadarmo,…“ vzpomíná na den, kdy se zařadil mezi celebrity filmového festivalu nejmenovaný advokát. I tak vypadá karlovarská festival.
Nic nenasvědčuje tomu, že by příští ročník mezinárodní filmové přehlídky měl nějak zásadně vybočit ze série úspěchů, které u kulturní obce zaznamenaly ty předešlé. Prezident Jiří Bartoška do něj vstupuje s jistou dávkou satisfakce: Druhdy odepisovaný kinematografický podnik dnes mnozí považují za kvalitnější soutěž než renomovaný festival v Cannes. O jeho přitažlivosti svědčí beznadějně vyprodané sály, stále rostoucí počty návštěvníků. A přesto je zaděláno na průšvih.
Akci tohoto rozsahu finančně neutáhne vybrané vstupné. To pokryje jen zlomek z rozpočtu ve výši 115 milionů korun. Za situace, kdy stát kryje pouze pětinu nákladů, je Bartoškův tým odkázán na přízeň sponzorů. A ti hlavní se otáčejí zády. Peníze už asi nenasype Český Telecom, zřejmě ani ČEZ. Pokud by se přidal ještě Eurotel, bude Bartoškovi chybět přibližně šedesát milionů korun. Vřídlo vyschlo.
Proč ten náhlý obrat? Festival je byznys jako každý jiný a zájem sponzorů není projevem filantropie. Firmy - kupodivu i ty polostátní - více než v minulosti zvažují, které společenské akce podpořit, aby zapadly do jejich marketingového mixu. Za investované peníze žádají odpovídající benefit. Letošní ročník jim ho nepřinesl. Místo pozitivní reklamy novinové články, kterak korumpují politiky. Není nic jednoduššího, než odnést peníze jinam. Za dvacet milionů se dá hrát hodně muziky.
Je to bludný kruh. Má-li mít festival potřebný lesk, potřebuje celebrity. Nejenom umělce, ale i velká jména z byznysu a politiky. Paňácové jsou nezbytnou, dokonce se dá říci životodárnou součástí festivalu. „Hvězd“, které by byly ochotny si výdaje uhradit ze svého, ale bohužel mnoho není. Sponzor - chce-li docílit patřičné prestiže – musí platit jak mourovatý. Kdyby tento doprovodný cirkus skončil, nejbohatší podporovatelé vezmou roha a festival zkrachuje, nebo se propadne do nižší „ligy“. Po letošní aféře je z mnoha úst slyšet „už tam nikdy nepojedu“. I šéfredaktor týdeníku EURO prohlásil, že tam byl poprvé a naposled.
Otázkou je, čemu to prospěje. Zvyšování prestiže soutěže asi ne. Na druhou stranu je nepochybné, že politici (a samozřejmě i novináři) by měli velmi vážit, jaké pozvání přijmout a jaké zdvořile odmítnout. Když přijmou, nesou riziko, že jim to někdo připomene a nebude to zrovna příjemné. Čistší způsob asi bude, když veřejné činitele budou zvát jen organizátoři, ne sponzorující firmy. Seznam politiků, kteří od pořadatelů pozvání přijali, by měl být zveřejněn. Každý, kdo tam přijede navíc, se pak právem vystavuje dotěrné otázce, za čí peníze. Pokud za své, je to v pořádku. To se ale netýká jenom této akce. Daňový poplatník má právo vědět, kdo vysedává ve VIP lóžích a na VIP tribunách. Pro zlepšení image festivalu by také bylo přínosné, kdyby sponzoring převzaly čistě soukromé subjekty. Stát ať akci podporuje přímo z rozpočtu, záleží-li mu na její budoucnosti.
Zůstane karlovarský všefilmařský slet nejvyhledávanější platformou pro neformální setkávání lidí z různých sfér veřejného života? Někteří politici a byznysmeni říkají, že je až nezdravě bombastický a sledovaný médii. Téměř v každé kavárně či v hotelovém baru můžete vyfotit scénu, jak nějaký vysoce postavený činitel jedná s nějakým generálním ředitelem či lobbistou. Jsou příliš na očích veřejnosti.
Český byznys hledá alternativy za Karlovy Vary. Jedna z nich je například Mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově, který letos navštívila nejen řada ministrů, ale i premiér Špidla (ve Varech nebyl). Krumlov je komornější, levnější, pro mnohé i hezčí. Přijeli i manažeři a bankéři z Rakouska a Německa. Hudební festival začal 1. srpna, tedy přesně v den, kdy wagnerovský festival v Bayreuthu. Pořadatelé krumlovských slavností však termín pro příští rok mění na začátek července, což je doba, kdy startuje i karlovarská sešlost. Mnozí politici a manažeři budou zvažovat, kam pojedou raději, a sponzoři, kterou akci podpoří.
