Daniel Herman se pustil do lobbování za stavbu Kaplického chobotnice ještě dřív, než usedl na ministerstvo kultury
Danielu Hermanovi, žhavému kandidátovi na ministra kultury, nelze upřít smysl pro načasování. Zapomenuté téma oživil přesně rok poté, co média přišla s informací, že Eliška Kaplicky, vdova po věhlasném autorovi kontroverzního návrhu na novostavbu Národní knihovny, jedná o prodeji projektu futuristického blobu developerské společnosti Sekyra Group. „Cosi krystalizuje,“ řekl Herman tajemně s tím, že blob by mohl nakonec stát na pražském Rohanském ostrově.
I když Herman svá slova zaobalil do výročí pěti let, která uběhla od náhlé smrti Jana Kaplického, ve skutečnosti to byl vzkaz určený developerovi Luďku Sekyrovi. Ten se o blob zajímá již od roku 2010, kdy ho neúspěšně nabízel Národní knihovně formou PPP projektu.
Loni otočil a prohlásil, že Kaplického projekt by slušel Rohanskému ostrovu na pomezí Libně a Karlína, kde Sekyra plánuje rezidenční projekt Rohan City. Připomeňme, že týž Sekyra patří mezi významné sponzory KDU-ČSL. Strany, která Hermana do ministerského křesla navrhla.
Reklama pro Karlín Kaplického blob by pro Sekyru byl tou nejlepší reklamou pro novou čtvrť, která šla k ledu krátce poté, co v roce 2008 se svým Konsorciem Rohan získal pozemky u Vltavy. Pražský developer nemá skromné cíle; Lidovým novinám se svěřil, že blob v Karlíně by čtvrti mohl udělat stejnou službu jako Guggenheimovo muzeum španělskému Bilbau.
Zapomněl ovšem dodat, že Gehryho stavbu před šestnácti lety zaplatila baskická regionální vláda. A o financování z veřejných prostředků jde v kauze znovuoživení Kaplického blobu především.
Bez něj je Kaplického vize nerealizovatelná.
Stavba by totiž vyšla podle střízlivých odhadů na 2,5 miliardy korun. Tolik do ní žádný soukromý investor nevloží. Jiná situace by nastala, kdyby se blob nestavěl jako čistě soukromý projekt, ale jako doplněk občanské vybavenosti. Ostatně sám Sekyra o Kaplického projektu mluví jako o společensko-kulturním centru a netají se tím, že veřejný sektor by se měl zapojit i finančně.
Do karet mu hrají dvě věci. Projekt Kaplického chobotnice je stále populární. Především však lidovci a ČSSD, tedy dvě politické strany, které se za blob veřejně postavily, budou sedět ve vládě. Sekyra tak může využít své kontakty v KDU-ČSL, aby obešel magistrátní politiku, která mu v poslední době není příliš nakloněná. A i když jak Sekyra, tak Herman popírají, že by šlo o koordinovaný lobbing, nelze se vyhnout dojmu, že vrtění blobem má otevřít cestu k zapojení veřejných prostředků do nové zástavby Karlína.
Oživení letité kauzy blobu není dobrou zprávou jen pro Sekyru, ale i pro Elišku Kaplicky, která disponuje autorskými právy Future Systems, architektonického studia, s nímž Jan Kaplický v roce 2007 uspěl v mezinárodní soutěži.
Herman není první politik, na kterého si Eliška Kaplicky vsadila. Loni v lednu, ještě před prezidentskou volbou, doufala, že projekt jejího manžela popostrčí Karel Schwarzenberg.
„Doufám, že po úspěšných volbách budeme moci se společností Sekyra Group dále jednat o podmínkách a posouvat myšlenku realizace dál,“ svěřila se tehdy Kaplicky deníku Právo.
Vykrádání hrobů Pohled do obchodního rejstříku naznačí, proč je pro vdovu po architektovi uplatnění projektu blobu tak důležité. Nadační fond Kaplicky Centre, kde je členkou správní rady, podle poslední zveřejněné účetní uzávěrky za rok 2011 utržil 12 tisíc korun. A ačkoli se o Kaplickém stále mluví, s výjimkou skromného rodinného domku v Braníku, který architekt postavil těsně po studiích, v Česku žádná Kaplického stavba nestojí.
Nicméně ne všem, kteří Kaplického dílo dlouhodobě propagují, se snaha o prodej projektu blobu zamlouvá. „Sekyrovy snahy považuji za vykrádání hrobů. Projekt pana Kaplického by měl zůstat v archivu jako důkaz futuristické vize pro Prahu. Postavit ho na jiném místě, v jiných proporcích a k jinému účelu je nedůstojné,“ řekl týdeníku Euro architekt Jan Kasl, zakladatel Nadačního fondu Kaplicky Centre.
Na druhé straně ani Sekyra, ani Eliška Kaplicky nic neriskují. Na rozdíl od Daniela Hermana.
Nejde ani tak o lobbování za zájmy developera, jako o fakt, že Kaplického projekt je s veřejným zájmem na štíru. Sám původní objednatel, tedy Národní knihovna, o něj už nemá zájem. Alespoň ne v té podobě, v jaké byla knihovna navržena. O budově nové knihovny má vedení jinou představu. „Budova by se mohla stát jedním z dalších míst, kde by byl čtenářům poskytnut moderní a zajímavý prostor k jejich studiu. Současně by mohla obsahovat i koncertní či přednáškové sály,“ nastiňuje Tomáš Böhm, ředitel Národní knihovny, s tím, že prioritou je dobudování depozitářů v Hostivaři a rekonstrukce Klementina.
Případné dotování stavby z veřejných zdrojů komplikuje i fakt, že Obvodní soud pro Prahu 1 Kaplického blob ex post ze soutěže vyškrtl. Vyhověl totiž stížnosti studia HŠH architekti, které Národní knihovnu zažalovalo pro nedodržení podmínek soutěže. Kaplický v rozporu s požadavky umístil konzervační fond do podzemí, a jeho blob tak neměl být vůbec posuzován. Rozsudek z června 2012, který se opírá i o stanovisko České komory architektů, není sice pravomocný, sama Národní knihovna se ale odvolala jen kvůli údajnému procesnímu pochybení soudu, nikoli kvůli neregulérnosti soutěže.
Jiní ostrouhali Daniel Herman se tak angažuje v projektu, který mu z postu ministra kultury nepřísluší propagovat. Navíc za situace, kdy by na rozdíl od mrtvého projektu Jana Kaplického mnohé další nějakou tu ministerskou protekci potřebovaly. Od roku 2009 je u ledu třeba projekt novostavby Západočeské galerie v Plzni. Ačkoli se s ní město i kraj chlubily v rámci kandidatury na Evropské město kultury v roce 2015, plány architektonického studia Kuba & Pilař skončily v šuplíku. Kraj nesehnal potřebných 700 milionů korun. Rozsáhlé sbírky se tak v lepším případě v rámci evropské metropole kultury napřesrok budou prezentovat v areálu obchodního centra.
Již deset let má svou novostavbu na papíře také Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, shodou okolností od stejných autorů.
Ačkoli se vláda v květnu 2010 zavázala, že na projekt přezdívaný Černá kostka vyčlení půl miliardy korun, o tři měsíce později nový ministr kultury Jiří Besser vládní usnesení zrušil. „Jde o nepřijatelnou investici do majetku, který státu nepatří,“ prohlásil politik TOP 09 s tím, že tři týdny před volbami neměla předchozí vláda Jana Fischera co slibovat.
Daniel Herman jde možná ještě o krok dál. V době, kdy stále čeká na jmenovací dekret, už nepřímo naznačuje, že se do „majetku, který státu nepatří“, investovat bude. Aniž by se snažil prostudovat si seznam projektů, které kvůli nezájmu krajů i státu nemohou odvést svou veřejnoprávní službu. Raději sází na to, že se původně dělnický Karlín stane mekou intelektuálů toužících po státem posvěcené megačítárně.
Problémem není ani tak prosazování zájmů developera, jako spíš fakt, že Kaplického projekt je s veřejným zájmem na štíru. Chobotnice sevřená politikou
• červen 2006 Národní knihovna vypsala soutěž na novou budovu. • duben 2007 V soutěži vítězí Jan Kaplický se svým studiem Future Systems. • květen 2008 Tehdejší ministr kultury Václav Jehlička oznamuje, že na blob nejsou peníze. • prosinec 2008 Končí termín vyhrazený pražským magistrátem pro prodej pozemků na Letné. • leden 2009 Architekt Jan Kaplický umírá. • listopad 2010 Developer Luděk Sekyra nabízí Národní knihovně, že blob postaví jako PPP. • leden 2013 Eliška Kaplicky oznamuje, že jednání se Sekyra Group dále běží. • leden 2014 Kandidát na ministra kultury Daniel Herman potvrzuje, že blob by mohl stát na Rohanském ostrově.
O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz
