Ten případ hýbal na podzim roku 1994 všemi sdělovacími prostředky. „Policii se konečně podařilo chytit velkou rybu,“ hlásaly palcové titulky novin. Šéf Centra kuponové privatizace a Střediska cenných papírů Jaroslav Lizner si měl podle tehdejší interpretace říct Luboši Sotonovi o osmimilionový úplatek za zprostředkování koupě klatovských mlékáren. U předání kufříku s penězi asistovala policie a Lizner byl odsouzen k šesti letům vězení (viz box).
Lizner po celou dobu procesu tvrdil, že je nevinný. Po odpykání dvou a půl let trestu mu byl změněn na podmíněný, následně se několikrát neúspěšně pokusil o obnovu řízení.
Případ nabral nové obrátky až po více než patnácti letech letos v lednu, kdy byl odsouzen za podvody klíčový svědek případu – Luboš Sotona. A u soudu podal úplně jiný obrázek o kauze Lizner než před osmnácti lety. „Člověk by řekl, že tato skutečnost by pro justici měla být dostatečná, aby nařídila obnovu procesu,“ uvádí Lizner.
Rozpuštění a polapení
Výpověď, kterou nedávno Luboš Sotona učinil před soudem, potvrzuje verzi o Liznerově nevině. Kauza podle něj vznikla proto, aby nebyla rozpuštěna policejní složka, která měla na starost boj s korupcí a jejíž výsledky práce nebyly příliš přesvědčivé.
Sotona od devadesátých let spolupracoval s policií. Jeho známý z dětství Zbyněk Čáp tehdy pracoval na ústředně kriminální policie – předchůdkyni Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Čáp mu přislíbil pomoc s trestním stíháním, které proti němu vedla policie na Praze 3. Sotona se pak seznámil s Čápovým nadřízeným Jiřím Gregorem, jenž měl zařídit, že za svou trestnou činnost dostane jen podmínku.
Sotona mimo jiné cestoval do arabských zemí, kam prodával sušené mléko a sýry. „Čáp se vyptával na jeho obchodní partnery a zda by neměli zájem o dodávky zbraní. Následně byly zbraně umisťovány do kontejnerů s potravinářským zbožím. Zásilky zbraní se stále zvyšovaly. Obžalovaný se dle svého tvrzení obával možných následků, nicméně Čáp s Gregorem požadovali založení nové firmy, která by se těmito obchody zabývala. Gregor mu také vytýkal, že jim dává málo peněz. Obžalovaný se chystal koupit mlékárny Klatovy, s čímž se svěřil Čápovi, načež po několika dnech přišel Gregor s fotografií tehdejšího ředitele Centra kuponové privatizace Liznera. V té době se uvažovalo o rozpuštění jedné policejní součásti a Gregor mu měl říci, že Liznera smáznou, že je to podvodník,“ zaznělo při soudním přelíčení se Sotonou.
Při procesu Sotona podotkl, že chtěl mlékárny skutečně koupit, ale Gregor jej stále přesvědčoval ke spolupráci a připomínal mu pomoc s trestním stíháním. „Pročež se nakonec rozhodl spolupracovat,“ stojí v rozsudku. Nestandardnost akce dokresluje skutečnost, že ačkoli byla tato v té době nezákonná policejní provokace nahrávána na kamery, záznam nakonec nebyl soudu předán s tím, že je nepoužitelný. „Je to zajímavé, já jsem o něj několikrát marně žádal. Z něho by totiž bylo patrné, že o žádný úplatek nešlo,“ podotýká Lizner.
Týdeník Euro se pokoušel kvůli vyjádřením k novému svědectví kontaktovat bývalé policisty Jiřího Gregora a Zbyňka Čápa. Bez úspěchu.
Odložené stížnosti
Jaroslav Lizner se proti odsouzení snaží dlouhou dobu bojovat. Jenže všechny žádosti o obnovu procesu nebo stížnosti pro porušení zákona padají pod stůl. Liznerův právní zástupce Ivan Krutský připomíná, že Vrchní státní zastupitelství v Praze už dvakrát předložilo ministerstvu spravedlnosti návrh, aby v Liznerově případu byla podána ve prospěch odsouzeného stížnost pro porušení zákona. Návrhy však podle Krutského na ministerstvu odložili bez důkladnějšího odůvodnění.
„Ještě dříve, než byl Sotona eskortován do České republiky, jsme uvažovali o tom, že se pokusíme dosáhnout cestou přezkoumání soudní věci, kde jsme marně žádali o obnovu řízení, jejího nového otevření prostřednictvím podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona. Nepovolení obnovy řízení jsme nikdy nepovažovali za správné a spravedlivé. Nové projednávání Sotonovy kauzy potvrzuje pochybnosti o tom, jak byl ve skutečnosti Jaroslav Lizner v souvislosti s policejními akcemi v polovině devadesátých let do celé úplatkářské aféry, v uvozovkách, zapojen,“ dodává advokát Krutský.
„Po tom všem, co jsem absolvoval, moc nevěřím tomu, že v tomto státu se lze něčeho domoci. Například jsem přesvědčen, že jsem nebyl ve funkci veřejného činitele, byl jsem tehdy v mimoevidenčním stavu ministerstva financí, a přesto jsem byl za zneužití pravomoci veřejného činitele odsouzen,“ navazuje na svého advokáta Lizner. Kvůli zmíněné kauze je prý dlouhodobě bez prostředků a těžko shání zaměstnání. Další a nejspíše poslední pokus o revizi procesu přitom nebude nejlevnější.
Vlažní soudci
Jak se k novým zjištěním v kauze Lizner stavějí soudci? „Soudci by se měli umět postavit za svá rozhodnutí a také si je obhájit v médiích. Jako místopředseda soudu jsem ale v odlišné pozici než novinář - zejména v tom, že se nemohu pouštět do žádných úvah v rovině spekulací typu: ,Pokud byl Sotona nyní odsouzen, byla možná nevěrohodná jeho svědectví v kauze Lizner, kterému možná osm milionů předal v kufříku za něco jiného než jako úplatek a vše bylo možná jen někým zinscenované.' Rozsudek nad Sotonou neznám. I kdybych ho znal, nemohu jen na jeho základě zpochybňovat pravomocný rozsudek zdejšího soudu, jehož správnost potvrdil odvolací soud a jímž jsme všichni vázáni až do jeho eventuálního zrušení mimořádnými opravnými prostředky,“ sdělil týdeníku Euro Roman Podlešák, místopředseda soudu pro Prahu 7, kde byl Lizner odsouzen poprvé.
Podobně se k případu postavil soudce Radek Hartmann, který o osudu Liznera osobně rozhodoval a dnes pracuje na Vrchním soudu v Praze. „Jedná se o to, zda skutečnosti zjištěné v trestní věci Luboše Sotony mohou mít vliv na výrok o vině v již pravomocně skončené věci. Jestli takové podmínky nastaly, na to vám bohužel odpovědět nemohu. Snad vám alespoň trochu pomůže, pokud se pokusím reprodukovat větu z našeho prvostupňového rozhodnutí, kterou se náš senát za tehdejší důkazní situace vypořádal s námitkou, že věc byla vykonstruována. Náš tehdejší argument byl, že podle provedených důkazů nebylo zjištěno, že by věc byla zinscenována v úmyslu obžalovaného záměrně poškodit, ale byla pouze od určitého momentu monitorována tak, aby bylo možno zajistit potřebné důkazy,“ argumentuje Hartmann. Šance na obnovu procesu Jaroslava Liznera tak navzdory nejnovějšímu vývoji zůstává velmi malá.
Jaroslav Lizner (61)
- Byl zatčen 31. října 1994 večer, když odcházel z pražské restaurace Asia a v ruce držel kufřík obsahující více než osm milionů korun v hotovosti. Ten na jednání přinesl zájemce o koupi klatovských mlékáren a dlouholetý policejní agent Luboš Sotona. Lizner měl posoudit, zda cena akcií, za jakou je tehdejší vlastníky CS Fondy prodával(?), odpovídá realitě. Částka v kufříku měla být zálohou na prodej akcií a Lizner podle soudem nepřijatých svědectví kufřík pouze přenášel na další schůzku.
- V lednu 1996 byl odsouzen pražským městským soudem za přijetí úplatku a zneužití pravomoci veřejného činitele na šest let odnětí svobody, k zákazu činnosti ve státní správě na deset let a peněžitému trestu ve výši jednoho milionu korun. Do vězení nastoupil v březnu 1996, v prosinci 1998 mu byl trest změněn na podmíněný a byl propuštěn.
- Korunním svědkem byl Luboš Sotona. Ten už ale v roce 2004 ve své kauze připustil, že vše bylo na Liznera nahrané. Před soudem, který rozhodoval o žádosti Liznera o obnovu procesu, to ale nepotvrdil. Sotona uprchl do zahraničí a později byl odsouzen k několikaletému vězení za rozsáhlou majetkovou a násilnou kriminalitu. Interpol ho zatkl loni v listopadu ve Francii. V půlce ledna jej odvolací pražský městský soud poslal na šest let za mříže.
pramen: ČTK
