Státní Letecké opravny Malešice mají zachránit stamiliony od NATO
Vedení ministerstva obrany chce ztrátovému státnímu podniku Letecké opravny Malešice „přihrát“ zakázku za více než půl miliardy korun. Firma by měla za peníze od Severoatlantické aliance provést generální opravy dvanácti vrtulníků sovětské výroby pro Afghánskou národní armádu. O připraveném kontraktu by zřejmě již tento týden měla jednat Topolánkova vláda.
40 milionů v minusu.
Už loni na podzim se na ministerstvu obrany začalo mluvit o tom, že dosud ziskové Letecké opravny Malešice (LOM) se náhle dostaly do ztráty. Firma přitom měla mít na účtech více než 350 milionů korun za deblokaci ruského dluhu. V té době ale ztrátu ještě nikdo oficiálně nepotvrdil. Vedení podniku situaci bagatelizovalo: „Proti předpokladu obchodního plánu na rok 2006 nedošlo k realizaci některých obchodních případů ze strany zákazníků a zároveň došlo k časovým posunům uzavření smluv a realizace části státních zakázek a tím i plateb do roku 2007… Situace se ale průběžně mění a je nepřípustné z ní vyvozovat jakékoli spekulativní domněnky a závěry,“ uvedla tehdejší manažerka LOM pro komunikaci Hana Pustelníková.
Týdeník EURO nicméně odhalil (EURO 44/2006), že už v říjnu 2006 poslal tehdejší ministr obrany Jiří Šedivý do Malešic zvláštní „státní kontrolu“. V prosinci pak byl odvolán ředitel Lubomír Němejc - mimochodem komunální politik za ODS a bývalý šéf společnosti Pražské služby - a v lednu nastoupil do vedení LOM obchodník se zbraněmi Michal Smrž. Ten spoluvlastnil soukromou zbrojařskou společnost M.P.I. a byl členem vedení zprivatizované Zbrojovky Vsetín. Smrž ale vydržel jen několik dní, než ho nová ministryně Vlasta Parkanová odvolala. Důvodem byl konflikt zájmů. Smržovým nástupcem jmenovala Parkanová minulý týden dosavadního vedoucího divize letecké techniky LOM Milana Hrdinu.
Strategická státní firma ale není - jak nyní konečně přiznalo i ministerstvo obrany - pouze v personální, ale i ve finanční krizi. První náměstek ministryně Parkanové Martin Barták týdeníku EURO minulý týden řekl, že ztráta malešických opraven za loňský rok dosáhla bezmála čtyřiceti milionů korun.
„Podnik měl dobré zakázky, jednu dobu fungoval při opravách, při deblokaci ruského dluhu, tím pádem měl přísun práce, měl dobré tržby, výnosy, zisk, i když to nikdy nebyl žádný zázrak typu stamilionů… Pak se prostě dostal do problémů a management na to nebyl schopen reagovat. Takže jsme museli hledat jiné řešení,“ vysvětlil náměstek Barták.
Lákavé pozemky.
Loni na podzim se objevily i spekulace, že kdosi dostal LOM do ztráty zcela záměrně, jen aby se mohl propracovat k rozsáhlým a nesmírně lukrativním pozemkům v pražských Malešicích a Kbelích, které firma spravuje. O malešické území se prý zajímal nový majitel vodochodského Aera. Spekulovalo se o tom, že podnik by záhy po koupi přemístil právě do Vodochod a pozemky v Malešicích přeprodal podnikateli Antonínu Charouzovi. Ten by chtěl v lokalitě vybudovat automobilový závodní okruh.
Ministerstvo obrany až donedávna existenci podobných plánů rezolutně popíralo. První náměstek ministryně Barták ale nyní týdeníku EURO řekl, že bývalé vedení státního podniku LOM prodej pozemků skutečně navrhovalo. „Ano, minulý management navrhoval jako jedno z řešení propadu odprodej pozemků,“ přiznal. A dodal: „Byla tam i úvaha, jestli LOM někdy nepřestěhovat.“ Barták ale tvrdí, že něco takového nedovolil: „Když jsme přišli na ministerstvo, objevila se informace, že v Leteckých opravnách Malešice se má něco prodávat. Na jednání dozorčí rady opraven jsem po otázce, jakým způsobem prodat pozemky patřící firmě, jakýkoli prodej movitého či nemovitého majetku jasně zakázal.“
Záchrana z NATO.
Přežít rok 2007 se firmě LOM zřejmě podaří. Má totiž už téměř jistý kontrakt na generální opravy dvanácti vyřazených dopravních a bitevních vrtulníků Mi-17 a Mi-24 pro Afghánskou národní armádu.
Afghánci dostanou vrtulníky jako dar od České republiky, náklady na opravu uhradí Vrchní velitelství spojeneckých sil NATO v Evropě (SHAPE). „Půjde o půl až třičtvrtě miliardy korun,“ řekl týdeníku EURO Bartákův poradce Jan Fulík. „Tahle zakázka by opravnám opravdu vytrhla trn z paty,“ dodává náměstek Parkanové Barták.
Smlouva na generální opravy s firmou LOM už je údajně podepsána, obrana nyní čeká, až celou operaci odsouhlasí vláda. K tomu by mohlo dojít už tento týden. Vojáci ale žádné potíže neočekávají. Kabinet totiž už letos v únoru bez větších problémů odklepl návrh ministerstva darovat afghánské armádě dvacet tisíc samopalů a 650 kulometů za zhruba třicet milionů korun. Armáda již v minulosti věnovala Afghánistánu desítky milionů nábojů a tisíc starých polních uniforem.
Nadějně vypadá i druhá velká zakázka od ministerstva obrany: má jít o úpravy vrtulníků Mi-171 a Mi-35 české armády pro nasazení v misích v Afghánistánu. „Chceme oba typy modernizovat tak, aby byly interoperabilní pro práci v NATO,“ říká Bartákův poradce Fulík. A Barták upřesňuje: „Je to zakázka značného rozsahu. První část by začala ještě do konce letošního roku.“
Neudržitelný přístup.
Ministerstvo obrany momentálně řídí pět státních podniků, kromě Leteckých opraven Malešice ještě Vojenské opravárenské podniky v Novém Jičíně, Šternberku a Přelouči a navíc i Vojenské lesy a statky.
Tyto firmy se v minulosti zabývaly hlavně zakázkami pro českou armádu. V Novém Jičíně například opravovali a modernizovali tanky a ve Šternberku obrněné transportéry, v Malešicích zase pečovali o vojenská cvičná a dopravní letadla a vrtulníky. LOM ale také armádním vzdušným silám zajišťoval základní a pokračovací výcvik vojenských pilotů - smlouva zní na 924 milionů korun. Malešické opravny navíc poměrně často vystupovaly jako vyhlašovatel nebo systémový integrátor strategických armádních zakázek: aktuálně například připravují vyhlášení tendru na celoarmádní Průřezový informační systém za několik miliard korun.
Minulá vedení ministerstva obrany prosazovala spíše strategii, aby státní podniky sloužily především zájmům státu. Zda vydělávají, nebylo zas až tak důležité. Současné vedení ale prosazuje poněkud odlišný přístup: „Podnik má podnikat. On samozřejmě dostává část zakázek od ministerstva obrany jako zřizovatele, ale musí být schopen si také tu práci sám hledat, uplatnit se jak v našem teritoriu, tak mezinárodně… Kapacity k tomu jsou. A to je věc managementu, ne vedení ministerstva obrany,“ tvrdí náměstek ministryně obrany Barták. A dodává: „My jsme prostě toho názoru, že přístup, aby státní podniky byly jen pro resort a nehledaly si zakázky mimo, je neudržitelný.“
Proč si je tedy nechávat? Nebylo by lepší státní podniky zřízené ministerstvem obrany rovnou prodat a nechat je, ať se na trhu prosadí samy? S takovou taktikou ale Barták nesouhlasí. „Dělají spoustu práce na našich zakázkách, které bychom potom museli zadávat jinam, třeba i mimo území republiky…“
