O všech vládních reformách se bude v parlamentu hlasovat najednou
Další, v pořadí již jedenácté, pokračování seriálu setkávání předních představitelů byznysu a státní správy s politiky EURO Business Breakfast se za účasti premiéra Mirka Topolánka konalo v úterý 27. března. Naposledy se dnešní předseda vlády snídaně s podnikateli zúčastnil krátce po loňských vyhraných parlamentních volbách a ustanovení trojkoalice. Jak se za třičtvrtě roku změnily premiérovy názory a podoba reforem, které slibuje se svým týmem zavést?
Stále se hádáme.
Mirek Topolánek se na úvod pochválil. Reformní balíček, jak tvrdí, připomíná lochneskou příšeru, protože se k němu všichni vyjadřují, ale ještě nikdo jej neviděl. O tom, že je dobrý, však prý svědčí fakt, že jej všichni kritizují. Většina zleva a moderátor setkání s byznysmeny v zaplněném sálu hotelu Corintia Towers Pavel Páral zprava. Premiér zároveň odmítl mluvit o připravovaných reformách a škrtech konkrétně: „Stále se hádáme, naposledy včera asi dvě a půl hodiny na poradě ekonomických ministrů o odpočitatelných položkách daně z příjmu fyzických osob. Když chceme, aby si lidé sami spořili na důchod, přece nemůžeme tuto odpočitatelnou položku zrušit. Představa, že by lidovci nemohli dávat dary, byla také neprosaditelná. Bude to ještě legrace, nic není rozhodnuto,“ uvedl předseda vlády a šéf ODS. „Pořádná diskuse teprve začíná. Nebudeme nic říkat, dokud nedojdeme ke shodě. V pondělí 2. dubna schválíme ve vládě hlavní zásady a třetího je představíme v obecných rysech veřejnosti,“ dodal.
Škrty budou již letos.
Podle premiéra si ti, kdo budou tvrdit, že reformy jsou měkké, neuvědomují, v jak špatném stavu jsou v současnosti veřejné finance. „Všechny vlády po nástupu říkají, že převzaly snědený krám či spálenou zemi. Nicméně realita je skutečně ještě horší, než všichni čekali. Pokud bychom nedělali nic, v příštím roce bychom měli rozpočtový schodek 180 miliard a v roce 2011 či 2012 už by mandatorní výdaje překročily sto procent státního rozpočtu. Důvodem jsou nastavená automatická valorizační schémata, která snad nikdo neuměl dopočítat a nezabýval se jimi. Minulá vláda fatálně promarnila období vysokého růstu a nízké inflace v letech 2005 a 2006, které byly pro reformy mandatorních výdajů ideální. Nicméně ekonomika šlape dobře a je stále ještě prostor s tím něco během dvou až tří let udělat,“ řekl premiér. Kritiky Topolánek upozornil, že už v rozpočtu na letošní rok bude muset jeho vláda seškrtat sedm miliard, 3,8 miliardy korun z mandatorních a 3,2 z fakultativních výdajů. „Musíme krátit o to, co nám poslanci roztočili v rámci porcování medvěda při schvalování rozpočtu,“ vysvětlil.
Polepší si jen věda a výzkum.
Mirek Topolánek chce letos každému z ministerstev pokrátit jeho rozpočtovou kapitolu o několik stovek milionů. „Prosadil jsem to, protože příští rok nás čeká ještě horší cesta. Je třeba začít odvykací kúru na drogu mimořádných příjmů a rozpočtových deficitů co nejdříve,“ prohlásil. V příštím roce chce vláda jen v bilanci ministerstva práce a sociálních věcí ušetřit 28 miliard korun díky odstranění automatických valorizačních schémat, úpravě výplaty nemocenské tak, že bude zavedena třídenní karenční lhůta a bude zpřísněna výplata sociálních dávek. Recept na řešení nezaměstnanosti je, říká premiér, v podstatě jednoduchý. Pro lidi, kteří odmítají rekvalifikaci nebo práci, musí být sociální systém výrazně zpřísněn, stejně jako postihy za nelegální zaměstnávání cizinců.
Jedinou položkou, v níž v návrhu státního rozpočtu na rok 2008 vzrostou absolutně výdaje a jež relativně nepoklesne, bude věda a výzkum. Základní i aplikovaný výzkum se bude podle premiéra stále více přesouvat do škol. „Nakonec se podaří Akademii věd přirozeným způsobem rozptýlit k lepšímu využití,“ plánuje Topolánek. Příklady, že takové řešení je efektivnější, již prý existují třeba v Brně.
Příliš mnoho vizí.
Kdyby ze dne na den odešlo ze státní správy třicet procent zaměstnanců, nic by se dle premiéra nestalo. Propustit státní zaměstnance ale není vůbec jednoduché. Jako ilustrativní příklad Topolánek uvedl probíhající revizi všech dlouhodobých koncepcí, strategií a plánů minulých vlád. Celkem jich prý je 486. „Taková dlouhodobá koncepce si zaslouží minimálně odbor či dvě kanceláře. Každá je zpracovávána nějakými zaměstnanci státní správy na plný úvazek. Mým prvním krokem bylo, aby resorty samy identifikovaly, v čem pokračovat a v čem ne. Zhostil se toho zdárně Martin Říman, který ze 34 materiálů čtrnáct okamžitě zrušil. Ivan Langer zrušil šest nebo osm vizí. U zbytku úředníci napsali pokračovat. Nyní se nacházíme ve druhé etapě, budou muset zdůvodnit, k čemu je to, na čem dělají, dobré. Závěr jejich zprávy musí obsahovat legislativní nebo jiné kroky, které budou směřovat ke konkrétní náplni. Pokud se nám podaří zrušit alespoň třetinu všech programů, bude to velká úspora lidí, které bude možno vrhnout jinam, třeba na monitoring čerpání strukturálních fondů, který stále není připraven,“ řekl premiér.
Projde všechno, nebo nic.
Celý koncept daňové reformy, škrtů sociálních dávek a úprav jejich valorizačních schémat bude připraven v podobě novel zákonů pro červnovou schůzi sněmovny. „Vše vložíme do jednoho tisku, takže se bude schvalovat jedním hlasováním. Je to sice riskantní, je to vabank, nechceme ale, aby do toho někdo moc sahal, nechceme pozměňovací návrhy. Každá změna, například zvýšení mezd o půl procenta, znamená, že bude méně peněz například na fond dopravní infrastruktury,“ vysvětlil Topolánek. Premiér neočekává, že by opoziční politické strany reformy podpořily: „Současný koaliční návrh se sice příliš neliší od toho, na čem jsme byli dohodnuti s ČSSD ještě 13. prosince loňského roku. Přes podobnost obou návrhů nepředpokládám, že by ČSSD současnou podobu reforem podpořila,“ dodal. Vyjednávat s opozicí o vládním návrhu se ale bude snažit. Pokud ale prý opozice nebude ochotná návrhy podpořit, navrhnou vládní strany zkrácení projednávání a půjdou do hlasování brutálně s podporou 101 hlasu, kterými si je premiér v podstatě jistý. „Jasně jsme deklarovali, že buď provedeme změny, nebo nebudeme vládnout. Jestli nebudeme schopni sestavit reformní rozpočet, který by snižoval schodek, nemá cenu zůstávat,“ řekl na setkání s podnikateli minulé úterý premiér.
Důchodová reforma – příliš velké riziko.
Reformu penzijního systému aktuálně připravovaný balík legislativních změn neobsahuje. Parametrické změny penzijního systému by měly doputovat v podobě zákona do Parlamentu až letos na podzim, druhá etapa reformy, jejíž součástí je také oddělení majetku klientů a akcionářů penzijních fondů, by měla následovat zhruba za rok. Třetí, ve které by mělo být podobně jako na Slovensku lidem umožněno spořit do soukromých fondů část odvodů putujících nyní do průběžného systému, by mohla být spustitelná od počátku roku 2010. Premiér se ale netajil skepsí vůči třetí etapě důchodové reformy: „Nevím, jestli je druhý penzijní pilíř zase tak geniální nápad. Když se podíváte na Slovensko, tam je první průběžný pilíř velmi zadlužen. Myslím, že by dva pilíře stačily,“ vyslovil názor. Náklady na financování náběhu penzijní reformy by měly být kryty z pěti nebo šesti zdrojů. Kromě dividend z firem vlastněných státem by na zvláštní účet měly po roce 2009 plynout například výnosy z privatizace nebo z úložek státních peněz. Na otázku, které firmy vláda prodá, premiér odpověděl, že ve střednědobém horizontu všechny.
Privatizační příjmy půjdou do silnic.
Premiér potvrdil, že vláda bude i v příštích dvou letech využívat výnosů z privatizace na budování dopravní infrastruktury. Ministr práce Petr Nečas přitom dosud prosazoval, aby peníze, jež stát utrží z prodeje státních podniků, byly v budoucnu věnovány na penzijní reformu a aktuální prodej sedmi procent akcií skupiny ČEZ byl posledním privatizačním výnosem, který se použije jinak. Premiér vyčítá bývalému ministrovi financí Bohuslavu Sobotkovi, že podepsal nové zakázky na stavbu infrastruktury, aniž bylo jasné, zda bude mít stát v budoucnu peníze na jejich financování. Tím bývalá vláda údajně zkomplikovala hospodaření fondu dopravní infrastruktury a ohrozila čerpání peněz ze strukturálních fondů EU. Právě potřeba spolufinancování evropských projektů si podle Topolánka vyžádá další výdaje na dopravní infrastrukturu v příštích letech.
Emisní povolenky: nechceme stále zlobit.
„Do Bruselu jsme zaslali požadavek na 101,9 milionu tun emisí. Říkali jsme si, že 98 milionů tun by bylo fantastických, 94 by byl velký úspěch, 90 je na hraně, všechno pod tím je špatně. První zpráva z Bruselu byla, že nám přidělili 83,6 milionu tun. Zachmuřili jsme se a začaly drnčet telefony. Díky této snaze se nám podařilo dostat kvótu pro ČR na 86,8 milionu tun. Vypadá to sice jako tragédie, ale zase na druhé straně všichni, kdo v tom byznysu dělají, vědí, že v posledních dvou letech jsme měli jen 80 milionů tun emisí. Ještě nevíme, jestli nepodáme žalobu na Evropskou komisi. Nicméně my poměrně zlobíme a nechtěli bychom zlobit vždycky,“ popsal premiér Topolánek genezi přidělení limitu emisí pro ČR. „Krácení je velmi silné a platí, že postihováni jsou zásadně jenom úspěšní. My jsme jedna z mála zemí, která plní Kjótský protokol, přesto je v našem případě krácení vyšší než u zemí, které ho neplní,“ posteskl si. Systém emisních povolenek je dle Topolánka špatně nastaven jako všechno, čeho se zmocní úředníci. Samotné stanovování národních kvót je úřednická mašinerie, při které lze dělat spoustu triků, dají se poškodit nebo vyzvednout zcela uměle celá odvětví. Úředníci by o povolenkách neměli rozhodovat, měly by být volně obchodovatelné na burze.
Prezident má pravdu.
Mirek Topolánek také popsal své dojmy z hovorů o ekologii s evropskými státníky. „Všichni nadávají Václavu Klausovi, že mluví o environmentalismu jako o novém náboženství. Kdybyste ale viděli svit v očích evropských státníků a slyšeli rétoriku o změnách klimatu a o tom, že zachraňují planetu, máte pocit, že se vracíte do dávno minulých dob,“ zastal se prezidentova postoje k ekologii. Většina politiků ze starých zemí EU prý nerozumí větám, které prosazují noví členové: „Říkáme, dobře, dochází ke změnám klimatu, nevíme ale přesně, jak se na tom podílí člověk, proto je velmi diskutabilní investovat do velkých projektů, které jdou nad rámec rozumu. Když navrhujeme, ať zavedeme mechanismy, díky kterým by se jednotlivci i ekonomické subjekty chovali korektně k přírodě, nerozumí tomu, jste za blázna,“ glosoval premiér jednání v Bruselu.
