Exaktnější kritéria výkonnosti státní správy
Na nedávném fóru POEM (EURO 16/2002) upozorňovali manažeři velkých českých podniků na důležitost zavedení exaktnějších kritérií výkonnosti státní správy. Průzkum, který provedla společnost KPMG na tuzemské i mezinárodní úrovni (Evropa a USA), ukazuje, že tato otázka je důležitá i pro podnikatelské subjekty. Dvě třetiny českých manažerů jsou nespokojeny se systémy měření výkonnosti, které jejich firmy používají. Ve Spojených státech, respektive v Evropě, je to polovina. KPMG dává vysoký podíl nespokojenosti do kontrastu s významem, který manažeři všude na světě přisuzují kvalitním informacím (největší důraz na ně kladou generální ředitelé – sto procent, dále finanční ředitelé a manažeři v controllingu – 97 procent).
Jinak ovšem průzkum ukazuje, že míra preferencí, které domácí a zahraniční manažeři udělují jednotlivým oblastem měření výkonnosti, se liší. Z tabulky je zřejmé, že tuzemští manažeři považují za velmi důležité vše (menší význam je v Česku přisuzován jen měření úspěšnosti fúzí a společenské a ekologické odpovědnosti firmy), zatímco zahraniční manažeři mezi jednotlivými oblastmi více rozlišují. Nicméně dvě zmíněné oblasti a s nimi i investice do nových myšlenek jsou méně akcentovány všeobecně.
Techniky měření výkonnosti nejsou nová věc a bouřlivým vývojem procházely po celé minulé století, upozorňuje studie KPMG. Původní, zaměřené výlučně na finanční oblast, bylo postupně nahrazeno metodou Balanced Scorecard (BSC) měřící příčinné souvislosti z hlediska financí, zákazníka, procesů a růstu. Metoda BSC je nyní nahrazována hodnotovým řízením (Value Based Management) a novým trendem v měření výkonnosti je řízení nehmotných, intelektuálních aktiv.
