Český trh patrně půjde cestou Maďarska a Polska
Za poslední jeden a půl roku prodělaly ceny potravin bezprecedentní vývoj, když se snížily o téměř šest procent. V posledních třech měsících se sice jejich klesající trend zastavil, ale přesto setrvává cenová hladina v této skupině níž e než ve stejném období loni. Vývoj cen potravin je důležitý nejen pro každého spotřebitele, ale také z hlediska celkové inflace. Bez skupin alkoholických nápojů a tabákových výrobků se skupina potravin podílí na spotřebním koši ve stálých cená ch šestadvaceti procenty.
Za příčinu cenového propadu u potravin jsou nejčastěji udávány dva faktory: přetlak na evropském trhu některých potravinářských komodit a zostření konkurence mezi maloobchodními řetězci.
Nadprodukce.
Přebytky se objevily v souvislosti se zhroucením odbytu v Rusku v důsledku finanční krize ve druhé polovině roku 1998. Za přispění efektu nadprůměrné sklizně v témže roce postupně klesly ceny zemědělských výrobců až o meziročních dvacet procent do června 1999.
V podobné situaci jako tuzemští producenti se octli jejich kolegové v okolních zemích. Podoba situace na trhu potravin v Polsku a v Maďarsku spočívá v tom, že také uvedené země mají potravinářské přebytky. Ačkoliv každá z nich uplatňuje pro obchod s potravinářskými komodi- tami určitá ochranářská opatření, která ztěžují dovoz, nemož- nost vyvézt přebytky má dramatický cenový vliv na domácí trh.
Maloobchod.
Také situace v maloobchodě se ve středoevropských tranzitivních zemích dost podobá. Všechny provedly úplnou liberalizaci cen potravin již před delší dobou a umožnily vznik dostatečně diverzifikovaného maloobchodního trhu. Výsledkem se v tomto období stala překvapivě velká pružnost maloobchodních cen potravin směrem dolů.
Jak naznačuje graf 1, meziroční index cen potravin je v Maďarsku i v Polsku systematicky vyšší než u nás. Nepřímou provázanost trhů ovšem dokumentuje sku- tečnost, že snížení dynamiky růstu cen bylo na všech třech trzích velmi podobné. V Maďarsku se meziroční index cen v uvedené skupině snížil o 14,4 procentního bodu, v ČR o 10,8 bodu a v Polsku o 8,2 bo- du. Rychlejší pokles cen v Maďarsku souvisí patrně s úspěšnou dezinflací v celé ekonomice ze dvouciferných do jednociferných hodnot. V Polsku naopak mohl pomalejší pokles cen souviset s větší náchylností zemědělského trhu ke stát nímu intervencionismu v důsledku velkého významu zemědělství pro celkovou zaměstnanost. Také průnik obchodních řetězců na maloobchodní trh je v Polsku poněkud pomalejší než v ČR a Maďarsku.
Kursové vlivy.
Systematicky vyšší přírůstky cen potravin v Polsku i v Maďarsku ve srovnání s Českem lze uspokojivě vysvětlit očekáváním kursových pohybů. Zatímco na českém trhu ekonomické sub- jekty kalkulovaly ve zkoumaném období víceméně se stabilitou kursu koruny vůči euru, v Polsku i v Maďarsku zohledňovaly ve své cenové politice měsíční řízené znehodnocování tamních měn. Výše tohoto znehodnocování přepočtené na roční bázi překva pivě přesně odpovídají diferenci mezi řadami indexů cen potravin.
Signály růstu.
Zjištěné souvislosti dávají určitou šanci rozpoznat s předstihem eventuální tlaky na růst cen potravin u nás. Signály přitom mohou přicházet ze dvou odlišných stran. Ceny potravin by měly kopírovat vývoj cen zemědělských komodit a zároveň vývoj cen potravin na dvou blízkých středoevropských trzích.
Pro sledování první závislosti se hodí model lineární regrese. Z grafu 2 je patrné, že ceny potravin měly být v říjnu loňského roku podle modelu asi o dvě procenta vyšší, než byly ve skutečnosti. Rozdíl ovšem není historicky nijak mimořádný. Pro mezinárodní srovnání byl sestrojen Index mezinárodních tlaků na ceny potravin. Pokud tuzemské ceny udržují vůči zbylým dvěma středoevropským trhům chování vysledované během posledních šestnácti měsíců, dosahuje index hodnot kolem nuly. Ve s kutečnosti ovšem jeho hodnota za poslední tři měsíce výrazně vzrostla do kladných hodnot, což indikuje růst cen v Polsku a v Maďarsku, na který české ceny dosud nezareagovaly. Aby se index vrátil na nulu, musely by ceny potravin u nás vzrů st i podle tohoto měřítka o dvě procenta.
Uvedená metodika je zatížena řadou nutných zjednodušení, která jsou na úkor přesnosti výsledků. Kupříkladu ceny v sou- sedních zemích mohou podléhat interním šokům, které by bylo správné identifikovat a separovat. Výsledky je proto třeba pokládat jen za orientační. I přesto lze ale konstatovat, že na trhu s potravinami v posledních měsících pravděpodo bně probíhají změny, které se dosud plně nepro- mítly do maloobchodních cen. Zdá se být jen otázkou času, kdy se tak stane.
