Jsme lídrem na trhu, proto jsme odpovědní vůči civilizaci, říká Petr Novotný, šéf divize vestavných spotřebičů Elektroluxu pro střední a východní Evropu
Firma Electrolux, která „dala vysavači jméno“, má svou českou pobočku už 20 let. Od začátku je s ní spojen i Petr Novotný. Jeho příběh je jako vystřižený z románů Oty Pavla. Stejně jako spisovatelův otec ve firmě začínal tak, že s vysavači obcházel domácnosti. Postupně se vypracoval až na ředitele české pobočky firmy a dnes má na starost prodej ve střední a východní Evropě. Může proto srovnávat již zavedené trhy s těmi, které se teprve rozvíjejí.
Kariéru jste před dvaceti lety začal jako prodavač přímého prodeje vysavačů. Electrolux tento způsob prodej stále uplatňuje? Divizi prodeje jsme už v polovině 90. let prodali jedné švýcarské společnosti, sami tedy neprodáváme. Neznamená to ale, že by přímý prodej už nebyl důležitý nebo se týkal jen transformujících se zemí. Myslím, že bude existovat stále.
Přestože jste vystudoval vysokou školu, neváhal jste začít jako prodavač. Co vám ta zkušenost dala? Na pražském ČVUT jsem sice vystudoval obor stroje a zařízení, konkrétně jsem se specializoval na průmyslové roboty, ale míst pro absolventy bylo tehdy jen pár. Začínal jsem tedy v podniku zahraničního obchodu, kde jsem stroje prodával. Ty stroje jsem ale třeba ani nikdy neviděl, a to mi vadilo. Když jsem objevil nabídku Electroluxu, která byla zajímavá i svým finančním ohodnocením, neváhal jsem a stal jsem se jedním z jeho prvních pěti českých zaměstnanců. Nelituji toho a dodnes si pamatuji, kde jsem prodal svůj první vysavač. Člověk přímým kontaktem zjistí, na co má. Nedá se to dělat příliš dlouho, protože je to extrémně náročné. Dík dobrým výsledkům jsem mohl začít ve firmě kariérní růst.
Dnes máte na starost střední a východní Evropu. Jak se tato oblast liší od zavedených západních trhů? Přestože se mnoho lidí domnívá, že východní Evropa není dostatečně saturována, mýlí se. Pokrytí základními spotřebiči, jako je pračka či lednička, je obdobné jako na Západě. Zbývá ale stále dost prostoru třeba pro myčky na nádobí nebo vestavěné spotřebiče. Východoevropské trhy přirozeně nejsou tak stabilní jako v západní Evropě, kde můžete mnohem lépe plánovat. Tady je těch výkyvů i během jediného roku daleko více. Dobře patrné to bylo právě v krizi. Zatímco v zavedených zemích, kam už patří i Česko nebo Polsko, byl propad relativně nízký, na Východě byl významný. V Rusku dosáhl 30 procent a na Ukrajině dokonce 57 procent. Mnoho našich konkurentů se proto rozhodlo na tamních trzích skončit.
Do velké míry to nepochybně souvisí i s novou výstavbou, která v těchto zemích zaznamenala podobný propad. Ano. Nejprve přišel propad poptávky po volně stojících spotřebičích a až ve druhé řadě po těch vestavných. Ještě totiž končily projekty, které začaly před krizí. Poptávka se pak propadla takřka ze dne na den. Na vývoji realitního trhu jsme velmi závislí. Patrné je to tehdy, když dochází ke změnám legislativy nebo daní, které se týkají nemovitostí.
Přesto i v některých obdobích krize váš zisk výrazně vzrostl. Například mezi lety 2009 a 2010 to bylo o celých 56 procent. S čím to souvisí? Především to bylo kvůli restrukturalizaci a snižování nákladů a také díky investicím, které jsme provedli ještě před krizí. Přesunuli jsme řadu výrobních závodů do zemí s nižšími náklady. Část výroby nyní máme například v Rumunsku.
Jednou z technologických novinek, do kterých se vaše firma pustila, je výroba takzvaných 3D tiskáren. Co vás k tomu vedlo a registrujete poptávku po nich i v Česku? Například ze strany restaurací a hotelů, které by díky nim mohly „tisknout“ jídlo? Zatím ne. Důvodem je to, že patříme ke světovým lídrům, a nechceme zaostávat za konkurencí. Proto spolupracujeme třeba s univerzitami, vypisujeme granty pro studenty a máme vlastní designové laboratoře. Firma jako Electrolux musí cítit povinnost vůči civilizaci – musí udávat trendy a starat se o vývoj a výzkum.
