Sotva kilometr od třetího okruhu, jenž v Moskvě zhruba odděluje širší centrum od počátku periferie, udává ráz města zástavba roztroušená v terénu, jenž osciluje mezi lesoparkem a staveništěm. Centrum sedmadvacátého bloku Vjacké ulice tam přímo sousedí s bloky číslo 6, 10 a 29, protože nikdo nebude hrdým Moskvanům říkat nic o posloupnosti čísel. V bezprostředním okolí sídlí firmy jako Klokservis, restaurace Sláva sovětské kuchyně a Stoličnaja apteka. Kromě toho tam stojí budova postavená v anglickém stylu z červených cihel. Je plná lidí, kteří se naopak v posloupnosti čísel, konkrétně jedniček a nul, vyznají jako málokdo jiný.
Řeč je o Škole 21, v níž vzniká budoucí kybernetická elita Ruska. Prvních 500 studentů IT přijala loni na podzim; zájemců bylo 85 tisíc. Školné neplatí žádný z nich, to je starost zakladatele a provozovatele ústavu, největšího ruského finančního domu Sberbank. Škola je produktem spolupráce francouzského miliardáře Xaviera Niela, jenž doma provozuje podobné středisko pod názvem École 42, a šéfa Sberbank Germana Grefa. Ten si předsevzal, že promění největší ruský finanční dům v superfirmu, z níž se modernita bude šířit po celé zemi.
„Z této školy budou vycházet inženýři, kteří budou umět všechno - od kyberbezpečnosti přes IT architekturu a blockchain až po umělou inteligenci,“ řekl Gref, když školu otvíral, „dnešní Rusko má takových lidí kritický nedostatek.“
Technologické firmy, giganty moderní ekonomiky, jsou v defenzivě - ovšem často ze špatných důvodů. Na ty dobré teprve pomalu dochází. Čtěte více v eseji Hromy budoucích bouří
Komu to zní jako úsměvná pohádka, kterých už Rusové od svých prominentů slyšeli hodně, nechť s úsměvem chvilku počká, protože Gref není zvyklý mluvit do větru. Podle amerického časopisu Forbes je druhým nejmocnějším mužem Ruska s bezprecedentním přístupem k prezidentu Putinovi. Kromě toho na rozdíl od kágébácké party, z níž se většina prezidentových lidí rekrutuje, je posedlý výkonností svou i svého okolí.
Pokud vám poslední bod zní více jako charakteristika typická pro německého manažera než ruského papaláše, máte pravdu German Oskarovič Gref je Hermann Gräf. Jeho rodiče byli ukrajinští Němci, jež osud v podobě Stalinova dekretu odvál v roce 1941 od Dněpru až do Kazachstánu, kde se šéf Sberbank před 55 lety narodil. Jeho mateřštinou je němčina, ačkoli v ní dnes občas hledá slova a namísto „h“ občas zazní ruské „ch“.
Přes službu v armádě a univerzity v Omsku a Leningradu vedla jeho cesta do Putinova týmu. Jako mnoho dalších prezidentových spojenců pro něho pracoval na petrohradské radnici. Na konci 90. let už byl ve vládě (a v představenstvu Gazpromu). Patřil k partě okolo ministra financí Alexeje Kudrina, která razila, alespoň zprvu, liberální ekonomické reformy. „V roce 2004 začalo být zřejmé, že vůle pokračovat ve změnách oslabila,“ řekl Gref loni listu Financial Times,„zavládl pocit, že reforem bylo dost a věci se začaly hýbat opačným směrem.“
Nakonec se coby ministr pro ekonomický rozvoj a obchod natolik nepohodl s kolegy, že musel v listopadu 2007 odejít. Z ministerského křesla však nezamířil do akademického světa nebo soukromé sféry - dostal post šéfa Sberbank, v níž má dodnes většinový podíl centrální banka.
Pot a eurovize
Ústav byl ve stavu pozoruhodně zlém i na postsovětské poměry. „Ještě v dubnu jsme neměli čísla za předcházející rok,“ řekl o mnoho let později ruskému deníku Kommersant jeden z Grefových tehdejších kolegů, jenž ze snadno pochopitelných důvodů nechtěl být jmenován.
„Chodby smrděly potem. Tiskárna nefungovala. Kanceláře byly zavaleny všemi možnými papíry a na nástěnkách visely plakáty s Dimou Bilanem,“ dodal. Pokud si milosrdně nevybavujete posledně zmíněné jméno, vězte, že patří tehdejšímu vítězi písňové soutěže Eurovize. Podle toho vypadala i obchodní stránka věci. Instituci tvořilo osmnáct nezávisle fungujících bank, jejichž šéfové si dělali, co chtěli, de facto bez kontroly. Banka pro desítky milionů lidí a firem měla dohromady 50 manažerů řízení rizika. Moloch prodělával, zatímco oblastní bossové bohatli.
Přečtěte si rozhovor:
Investor Veverka: Nejen Kiwi snáší zlatá vejce
Gref začal zavádět neslýchané věci. Proti všudypřítomné korupci zakročil tak razantně, že slečna na recepci nesměla v práci dostat ani květinu. Aby přesvědčil zahraniční investory o nezávislém rozhodování, dovolil si do rady dohlížející na práva minoritních akcionářů jmenovat Alexeje Navalného, otevřeného Putinova kritika. Osobní výkonnost podřízených začal kontrolovat už u jejich fyzičky a především vsadil na technologie - v době jeho příchodu banka fungovala na stovkách odlišných a navzájem nepropojených IT systémech.
Cílem byla expanze na Západ. Když však v roce 2014 přistály z Evropy i Ameriky první sankce kvůli okupaci Ukrajiny, musela banka o to intenzivněji hledat příležitosti k růstu doma. A tady se protnuly tři faktory, jež stojí za dnešní pozoruhodnou pozicí Sberbank v ruské ekonomice.
Zmíněná mezinárodní izolace je jedna věc. Druhá věc je Grefova záliba v technologiích. Ta vede banku k tak razantní diverzifikaci podnikání mimo finanční sektor, že banka hodlá změnit název pouze na Sber. Její firemní materiály také mluví o vylepšování životní úrovně Rusů, ale specificky o financích v nich není ani slovo. Banka si také již nechala zaregistrovat - zatím nefunkční - doménu Sber.ru. Právě pod ní chce sjednotit své aktivity (viz box). Banka má být jen jednou z nich (zhruba jako si Google založil mateřskou společnost Alphabet). Zatímco však na Západě většinou firma napřed vymyslí inovativní technologii a pak se pouští do finančnictví, Sberbank na to jde obráceně.
Rovina za úplatu?
A konečně je tu dvojí vztah ke státní moci. Centrální banka nemá v úmyslu svůj kontrolní podíl ve Sberbank prodat. Vzniká tím absurdní situace, kdy jediná banka má pod palcem 110 milionů individuálních klientů, 46 procent veškerých vkladů, její pozice je tak silná, že de facto určuje úrokové sazby pro celý ruský trh, expanduje do dalších a dalších sektorů ekonomiky - a přitom podstupuje podstatně menší riziko než její konkurenti.
Druhý díl onoho vztahu tvoří Grefův osobní vztah s Putinem. Gref si může dovolit kritizovat korupční poměry v Rusku hlasitěji než kdokoli jiný a zároveň odmítat projekty, které pro banku nepovažuje za prospěšné, například politické. (Ty pak zbývají na rozvojovou banku VEB, která je také kvůli tomu po krk v dluzích.)
Na druhé straně si ani Gref nemůže dovolit všechno. Přesvědčil se o tom před rokem řadový analytik Sberbank Alex Fak, jenž napsal, že Gazprom rozdává zakázky tak, aby byly výhodné pro dodavatele.
Gazprom se nafoukl a Fak na druhý den dostal padáka (což dostalo do titulků mnoha anglofonních periodik výraz „Fak off“). To naznačuje, že mezi Putinem a Grefem existuje jakási neveřejná dohoda ve stylu „já nechám na pokoji tvůj byznys a tvůj byznys nechá na pokoji moje lidi“.
Gref sám si přitom hlídá svou pověst. Svědčí o tom i fakt, že ačkoli Sberbank je coby státní firma na seznamu sankcionovaných firem a on sám je i v okruhu Putinových spojenců prominentem, jeho osobně se žádné západní sankce netýkají.
Jestli v takovém prostředí budou něco platné šiky supervzdělaných ajťáků z Grefovy Školy 21, je otázkou. Ale zásluhu za to, že ona otázka vůbec existuje, Sberbank a jejímu šéfovi upřít nelze.
| Kde se angažuje Sberbank… |
|---|
| • Yandex - „ruský Google“ v listopadu spustil „ruský Amazon“, online prodejce Beru.ru; banka v něm vlastní poloviční podíl; kromě toho se mluví o možnosti majetkového vstupu SB přímo do Yandexu |
| • Intercomp - poskytovatele outsourcingových procesů a služeb převzala SB loni na podzim |
| • Středisko řečových technologií -banka převzala domácí startup letos v dubnu |
| • rabota.ru - SB v březnu převzala druhý největší ruský HR portál |
| • KFC - SB koupila cca deset procent akcií provozovatele smažených kuřecích kousků |
| • letecká doprava - SB a VTB (druhá největší banka v Rusku) chtějí založit společné aerolinky |
| • Uralkali - SB koupila podíl ve výši 10,2 procenta ve významném výrobci hnojiv |
| • Rambler Group - SB koupila 46,5 procenta ve velké mediálně-zábavní firmě |
| • O’key - SB připravuje převzetí řetězce supermarketů |
| • Fortenova Grupa - SB drží podíl v největší chorvatské potravinářské firmě Agrokor (po loňském bankrotu funguje pod názvem Fortenova Grupa) |
| • Tinkoff - s domácím fintechovým startupem rozjela SB mobilní platby |
| • Dialog - letos převzala banka provozovatele služby mezifiremní komunikace |
| • I-Teco - s jiným domácím startupem připravuje SB „cloudové tržiště“, decentralizovaný online trh |
| … a co dělá sama |
| • vnitrofiremní inkubátor: SB nabídla všem 300 tisícům zaměstnanců účast v soutěži o nové projekty. Nejlepších 15 týmů dostalo šest týdnů a 145 tisíc dolarů na jejich představení |
| • blockchainová laboratoř (osobní Grefův koníček) |
| • zkušební provoz „chatbotů“, strojů řízených AI, které komunikují se zákazníky |
| • Sberbank Robotics Lab (robot ExoChair se již podílel na svém prvním chirurgickém zákroku) |
Čtěte také:
11 věcí, které si budete chtít vymazat z Facebooku
Google porušuje GDPR, tvrdí studie. Dtest a další spotřebitelské organizace si na něj stěžují
Unie se shodla na směrnici o digitálním copyrightu. Má posílit práva tvůrců
Cenzura v Rusku: Google maže nepohodlné výsledky vyhledávání
