Jde to přesně tak hladce, jak jsme doufali. Tak popisuje Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vánoční misi teleskopu Jamese Webba. Observatoř odstartovala spolu s raketou Ariane z Francouzské Guyany na Boží hod, těsně minula Santovy saně a vydala se na pouť vesmírem dlouhou 1,6 milionu kilometrů. Mělo by jí to trvat 29 dní. Mezitím musí kompletně změnit kabát, vysvléknout se z ochranných obalů potřebných pro start, a naopak roztáhnout vybavení, jež použije k nahlížení do kosmických hlubin.
Tento proces zahrnuje nasazení několika struktur, z nichž nejkritičtější jsou Webbova zrcadla a sluneční clona. Tým inženýrů před pár hodinami oznámil BBC, že práce je stále v plném proudu. Nejsložitější soubor činností začal v pondělí. Od té doby do středy je třeba oddělit a napnout pět jednotlivých vrstev slunečního štítu. Každá z nich je tenká jako vlásek a musí se opatrně natáhnout na pevnou kostru připomínající plachtícího draka o velikosti tenisového hřiště.
V pondělí v podvečer (v 17:48 východního standardního času) se dle blogu NASA podařilo natáhnout třetí z pěti membrán. Nejprve se rozvinuly povrchy umístěné blíže ke Slunci, což zabralo celkem pět a půl hodiny. V úterý jsou na programu dvě vnitřní vrstvy. Pomocí štítu by teď mělo být možné udržet na obou stranách teleskopu teplotu v rozmezí 230 a - 394 stupňů.
Celé se to několikrát nacvičovalo na Zemi s modely různých velikostí, což zástupcům NASA dodalo velkou dávku optimismu. „Neočekávám žádné drama,“ řekl novinářům v pondělí manažer projektu Bill Ochs. „Pro operace je vždy nejlepší, když jsou nudné. Přesně o to se budeme v následujících dnech snažit – aby to byla nuda,“ dodal.
„Upevňování membrány na štít je obzvlášť těžké kvůli složitým interakcím mezi strukturami, mechanismy, kabely a blánami,“ řekl James Cooper, jenž má štít Webbova teleskopu na starosti. „Byla to nejnáročnější část testů na Zemi, takže je úžasný pocit, že se to nakonec povedlo tak snadno,“ dodal.
Chyby se netolerují
Úspěch složení celého zařízení totiž záleží na každém z 344 jednotlivých kroků. Všechny tyto drobné akce se musí odehrát správně a v daném pořadí, jinak by to ohrozilo celou misi. Pokud se sluneční štít rozvine v pořádku – to by se mělo povést dnes či zítra –, tak bude překonáno 75 procent možných překážek. Podle živého sledování observatoře na webu NASA se instalace štítů blíží ke konci, do plánovaného závěru operace zbývá v době psaní tohoto článku asi den.
Podle webu Space.com se štít aktuálně již druhým dnem postupně napíná na rámy. Utahování jednotlivých vrstev má představovat finální krok instalace clony. Tomu předcházely dva dny odpočinku a vyladění palivového systému, neboť na přelomu roku došlo ke dvěma komplikacím. První z nich způsobila, že solární články Webbova teleskopu nepracovaly kvůli továrnímu nastavení na plný výkon. NASA je ale na dálku vyladila tak, aby fungovaly maximálně efektivně.
Cílová stanice Webbova teleskopu se nachází na oběžné dráze mezi Zemí a Marsem. Foto: NASADruhá pro změnu zapříčinila, že motory napínající štít se zahřívaly více, než se konstruktérskému týmu zamlouvalo. Proto inženýři teleskop ve vesmíru lehce pootočili, aby se změnila jeho orientace vůči Slunci a motory se během nasazování dostaly mimo přímé světlo. Od té doby NASA tvrdí, že vše běží jako na drátkách.
Okřídlená zrcadla
Po rozložení štítu bude následovat instalace sekundárního a primárního zrcadla. Sekundární odrazná deska se umístí na výložníky jako první, protože se bude nacházet před primárním zrcadlem. To bude větší a bude mít křídla, která byla kvůli startu sklopena dozadu o 90 stupňů. Nyní se vyrovnají, aby vytvořila šest a půl metru širokou plochu. Pokud všechno i nadále poběží podle plánu, dojde k tomu o víkendu.
Podle Ochse se plán na rozkládání zrcadel lehce odchýlil od původního rozvrhu, ačkoliv, jak sám zdůraznil, za to tentokrát žádné problémy nemohly. To jen technici neustále uplatňovali metodický přístup k práci, a když viděli reálnou činnost teleskopu, rozhodli se jinak, než původně zamýšleli. „Pořád se s teleskopem seznamujeme. Všechny satelity se chovají ve vesmíru jinak než na Zemi,“ vysvětlil Ochs. „Musíme jim porozumět, což zabere čas.“
Observatoř měla původně strávit ve vesmíru asi pět a půl roku, ale inženýři se podle webu ScienceAlert nakonec rozhodli její životnost prodloužit na více než dvojnásobek. Na oba neplánované opravné manévry v kosmu totiž zařízení spotřebovalo mnohem méně paliva, než se očekávalo. První korekce letu se odehrála asi 12 hodin po startu a zabrala hodinu a pět minut. Za tu dobu došlo ke spálení takového množství pohonné hmoty, co za tři hodiny přímého letu. Díky manévru ale může teleskop letět o 20 metrů za sekundu rychleji než předtím. 27. prosince došlo pak k dalšímu manévru, který dalekohled zrychlil o dalších 2,8 metru za sekundu.
Cesta na počátek času
Životnost teleskopu nyní vědci každopádně ovlivní jen částečně. Observatoř by se do konce ledna měla usadit na orbitě L2 mezi Zemí a Marsem, kde pak zůstane obíhat, dokud se její součástky nerozpadnou. Díky zatím perfektní trajektorii bez nutnosti každodenních manévrů jí zbyde velká část paliva a měla by tak zůstat ve vesmíru funkční více než dekádu. Ale i když přístroj bude mít obrovskou palivovou rezervu, proti drsnému okolnímu prostředí to účinkovat nebude.
Teleskop Jamese Webba je zatím největší a nejsilnější observatoří NASA. Jeho konstrukce stála agenturu 10 miliard dolarů (220 miliard korun) a má se stát následovníkem notoricky známého Hubbleova teleskopu. Tomu je dnes už přes 30 let, přičemž konec jeho éry se nezadržitelně blíží. Cílem nového přístroje bude prozkoumat rozličné oblasti astronomie a nahlédnout do hlubin kosmu až do okamžiku jeho stvoření. Vědci si totiž od nových technologií zabudovaných v teleskopu slibují, že dohlédne tak daleko v prostoru – a tedy i do minulosti – že s jeho pomocí najdou některé z prvních hvězd, které se zformovaly po Velkém třesku před 13 a půl miliardami let. Na jejím vývoji se podílely vesmírné agentury z Evropy, USA a Kanady.
