Týdny mlčení v této rubrice neznamenaly, že se v gastronomii nic nového neděje. Naopak. V pondělí 25. června vyjde náš každoroční průvodce nejlepšími restauracemi, kavárnami a bary – Top Restaurace 2018. Dílo, které mě vždy pohltí na několik měsíců, ve kterých nedělám nic jiného než že jím, piju, cestuju a píšu.
Možná si říkáte, že je to práce snů, možná chápete, že to není taková legrace, jak to vypadá. Každopádně je hotovo, ročenka před několika dny odešla do tiskárny a já se mohu vrátit k běžnému životu.
Letos vás čeká mnoho nového, od řazení kategorií po autory textů. Top Restaurace tentokrát sestavila a hodnotila pětičlenná porota složená z lidí, pro které je jídlo jejich největším koníčkem a vášní. Pro nikoho z nás není profesí, která nás živí, byť MUDr. Václava Kunová, jedna z porotkyň, to dotáhla tak daleko, že si dálkově dodělala vzdělání v oboru „kuchař“. Chtěla o jídle a jeho přípravě prostě vědět vše. Všichni autoři šli s kůží na trh a v úvodu ročenky najdete jejich pravá jména a krátké představení.
Společné máme to, že kvůli jídlu cestujeme po celém světě, velkou část našich knihoven zabírá zahraniční literatura z oboru gastronomie a rozhodně je lepší nás šatit než živit. Všichni to děláme pro zábavu a „pro dobro lidstva“ a pozvání na večeři zdarma nebo na otevření nového podniku pro nás není důvodem k napsání pozitivní recenze. Ostatně, na taková pozvání stejně nereagujeme. Do všech podniků chodíme anonymně, platíme za sebe úhradu a nikdy neprozrazujeme účel návštěvy. Zdá se to jako samozřejmost, ale ve světě všemožných hodnocení to samozřejmostí není. Známe se mnoho let z projektu SCUK založeného panem Cuketkou, který měl za cíl mapovat dobré jídlo, kávu a další nápoje u nás i v zahraničí. SCUK sice změnil majitele i podobu, ale přátelství na něm založená fungují dodnes a ročenka je toho důkazem.
Čtěte o putování po gastronomii jihomoravské metropole:
Brno, Brno, restaurací plno
Věřím, že oceníte nejen pestrost textů, ale i to, že jsme si trochu pohráli s tradičními kategoriemi a snažili se je trochu oživit. Kde to dávalo smysl, rozšířili jsme kategorie z Prahy na celou republiku. Samostatně hodnotíme nefinediningové restaurace mimo hlavní město, protože tady mají být texty spíše průvodcem a inspirací, kde se na cestách zastavit než taxativním výčtem nejlepších dvaceti mimopražských restaurací u nás. Nově jsme zařadili i bistra, potažmo street foodové koncepty s kamennými provozovnami. Tentokrát jen v Praze, kterou známe nejlépe, ale pro příští rok prozkoumáme obdobné podniky i jinde. Brno křičí „bůček a ramen“ a my to slyšíme.
Abychom ocenili práci těch, kteří se v dnešní ekonomicky nejisté době nebojí otevřít podnik, registrovat pokladnu i sami sebe a pustit se do boje s byrokracií i konkurencí, zařadili jsme nově celorepublikový žebříček těch nejlepších podniků, které otevřely v době od uzávěrky loňské ročenky do té letošní, čili zhruba od konce května loňského roku do května 2018. Je tak našlapaný dobrými podniky, že se letošní vítězové ostatních kategorií mohou začít oprávněně bát o své umístění.
Přeju si, abyste měli z Top restaurací 2018 stejnou radost, jako její autoři.
Z food blogu Kláry Donathové dále čtěte:
