Menu Zavřít

Všechno se opakuje

27. 5. 2019
Autor: Euro.cz

Víte dobře, co se říká o lidech, kteří si na horká kamna sedají dvakrát, ale ve skutečnosti opakujeme stejné chyby rádi. V různých podobách se to potvrzuje v tomto čísle týdeníku Euro, byť ve velmi odlišných podobách. Nejexotičtější je příběh Jumie, afrického Amazonu, která byla miláčkem investorů opájejících se nadějí, že Afrika je kontinentem budoucnosti s rychle rostoucím počtem obyvatel toužících po spotřebě všeho možného. Problém je, že zářivá budoucnost je za rohem už nějakých 60 let. Jumia sice triumfálně vstoupila na burzu, ovšem podle všeho s „trochu cinklými“ čísly o klientském kmeni ajeho růstu, s tržbami menšími než ztráta. V Africe sice už skoro nejsou lvi, ale ještě pořád tam není opora masového konzumu v podobě silné střední třídy - ani v Jihoafrické republice nepředstavuje víc než čtvrtinu populace. Vlny optimismu se tak střídají se zatracováním afrických vyhlídek vzávislosti na komoditním cyklu, z níž se žádná ze zemí subsaharské Afriky nedokázala vymanit. Nejpozději s příštím vzestupem se vše bude opakovat.

Trochu zakletý cyklus nemusíme hledat někde v tropech u Guinejského zálivu. Stačí si přečíst, jak se snaží v Dejvicích popasovat s armádními zakázkami.

Vybrat obrněnce s pásy nebo koly představuje problém, proti němuž je logistika afrického e-shopu snadnou záležitostí. Na začátku bývá ambiciózní představa, pokud jde o počet kusů techniky, proti níž stojí relativně přijatelný odhad pořizovacích nákladů. Zatím to dopadalo tak, že nakonec bylo techniky o poznání méně, ale rozpočet na její pořízení se příliš nezměnil, začalo se vyšetřovat… Dál už to znáte. Naopak princip „rotace kádrů“, lidí, kteří prošli funkcemi v armádě či na ministerstvu, aby pak v civilu pomáhali se zakázkami, má charakter celosvětově platného fyzikálního zákona.

V případě bývalých českých premiérů je to velice podobné, akorát směr penetrace není „dovnitř“, ale „ven“. Z geograflckého hlediska se nejlepší uplatnění najde v zemích, kde se ctí tradice a kde vysocí hodnostáři požívají i ve výslužbě takového respektu, že i jejich „psi a slepice jdou do nebe“. Krásné čínské rčení a nedivte se, že i Bohuslav Sobotka pobývá u Velké čínské zdi neskonale častěji než průměrný našinec. Někde se ta energie a naakumulovaná zkušenost projevit zkrátka musejí. 0

FIN25

O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz

  • Našli jste v článku chybu?