Firma ČEZ začíná měnit svoji investiční strategii. Zatímco ještě před dvěma lety hrálo při akvizicích v zahraničí pro společnost významnou roli i získání podílu na pro ni zajímavém trhu, dnes je situace jiná. Částečně i kvůli ekonomické krizi.
„Do jednoho balíku jsme hodili možné zahraniční akvizice spolu s investicemi do nových zdrojů a podobně. Nejzásadnějším kritériem pro naše rozhodování je nyní doba návratnosti vložených prostředků,“ sdělil týdeníku EURO ředitel úseku ČEZ pro fúze a akvizice Vladimír Schmalz. Současně konstatoval, že o konkrétních investičních plánech se aktuálně začíná diskutovat v představenstvu skupiny. „Předpokládám, že budeme mít v této otázce jasno do dvou až tří měsíců,“ dodal Schmalz.
ČEZ přitom ve svém rozhodování, co koupit, a co ne, není v časové tísni. Na trhu je v současné době dle odborníků dostatek akvizičních příležitostí za rozumnou cenu a další se objeví v brzké době. Dříve přepálené prodejní ceny energetických firem srazila především současná ekonomická krize. Ta citelně zasáhla i energetiku, především v podobě pádu cen elektřiny na burzách. A tahle skutečnost hraje roli i v rozhodování managementu ČEZ kam investovat. Příjmy společnosti jsou totiž závislé zhruba ze dvou třetin na tržbách za elektřinu. „Tenhle poměr chceme do budoucna pozměnit,“ tvrdí Schmalz. V Česku hodlá ČEZ svoji akviziční politiku směřovat do dvou oblastí. Tou první jsou obnovitelně zdroje na výrobu elektřiny. Dle informací týdeníku EURO především do skupování fotovoltaických elektráren. „Neustále nám někdo nabízí ke koupi buď již postavené fotovoltaické elektrárny nebo rozdělané projekty,“ sdělit týdeníku EURO dobře informovaný zdroj.
Další „zájmovou oblastí“ v Česku je pro firmu teplárenství a kogenerace, tedy zdroje, kde se vyrábí současně elektřina a teplo. O tom ostatně svědčí i poslední velká akvizice ČEZ, kdy firma koupila 15procentní podíl ve firmě Dalkia ČR a 85 procent v její dceřiné společnosti Dalkia Ústí nad Labem. Za akvizici firma utratila celkem 9,9 miliardy korun.
Pro ČEZ je teplárenství atraktivní i z toho důvodu, že v oblasti výroby a prodeje elektřiny je na tuzemském trhu dominantním hráčem a další velké akvizice ve zmíněném oboru by se nemusely líbit antimonopolnímu úřadu. Narozdíl od teplárenství, kde je ČEZ co do velikosti subjektů působících v tomto sektoru druhým až třetím nejsilnějším hráčem. Vedení elektrárenské firmy navíc předpokládá, že bude v teplárenství i nadále investovat. „Zájem máme o velké teplárenské zdroje,“ říká Schmalz. Jména tepláren, o něž ČEZ usiluje, ale nesdělil. Pouze dodal, že zajímavé jsou pro firmu třeba severní Čechy.
ČEZ hodlá posilovat i své pozice na zahraničních trzích. Příležitost k nákupům bude mít společnost pravděpodobně v Polsku, kde tamní vláda oznámila, že chystá privatizaci některých energetických společností. Další zajímavou možností pro investory bude Turecko. Ankara chystá prodej státních výrobců elektřiny. V letošním roce by měla začít privatizace menších producentů proudu a na přelomu letošního a příštího roku pak i větších výrobců.
