Nenastal náhodou nejvyšší čas pro změny na státním zastupitelství? Znuděně sledujeme handrkování při sestavování vlády, jako by nám nedocházelo, že o tom, kdo bude doopravdy vládnout v této zemi, se možná rozhoduje úplně někde jinde. Tím místem jsou malé zastrčené obchůdky, kde prodávají malá semínka a velké květináče. Zatýkání majitelů growshopů, vazby, zabavování majetku pod extrémně sporným právním titulem zatím více vzrušily jen pár mladých příznivců a konzumentů marihuany, ale měly by vzrušovat celou společnost.
Nečekaně razantní postup vůči dlouhodobě tolerované praxi, která jednoznačně vychází z toho, že držení semínek i předmětů k pěstování marihuany není trestným činem, je zcela jednoznačně za hranou. Stejně jako je za hranou, pokud šéf Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych v rozhovoru pro Lidové noviny s neuvěřitelnou drzostí odpoví na otázku, zda policisté nevymáhají právo tam, kde ho nikdo neporušuje, větou: „Žijeme v zemi, kde o vině a trestu rozhoduje soud. Takže si o tom lze povídat, lze s tím nesouhlasit, ale to je tak vše.“ Tato slova daleko přesahují cokoli, co by mělo být policistovi v demokratické zemi dovoleno. To si vážně policajt na takto vysokém postu myslí, že je možné vykonstruovat trestný čin podle vlastní úvahy, zatknout člověka, strčit ho do díry, zabavit mu majetek a na dlouhá léta mu zničit život? A pak, když ho soud osvobodí, říci, že se nic nestalo, že přece měl právo na nezávislý soud?
Pozatýkaní obchodníčci z growshopů mají svůj živnostenský list, bankovní účet, řádně registrovanou provozovnu, kde léta a zcela veřejně dělají to, co dělají. V normální zemi by nejspíše byli dávno předvoláni k podání vysvětlení. A nějak by se to vysvětlilo. Buď by toto podnikání bylo postaveno mimo zákon a byly vyvozeny důsledky, nebo by policajt musel sklapnout podpatky.
Tenhle případ až nápadně připomíná slavnou kauzu tří poslanců ODS zatčených a pět týdnů vazebně stíhaných vrchním státním zástupcem Ivem Ištvanem. Také teatrálně zatčených v noci, vláčených v poutech a veřejně pranýřovaných za něco, co nebylo trestným činem a co soudci Nejvyššího soudu označili za „nepřípustnou ingerenci policie do moci zákonodárné“. A jak si vrchní státní zástupce Ištvan a plukovník Šlachta (na snímku) vyložili slova o nepřípustné ingerenci do zákonodárné moci? Tím, že si v Poslanecké sněmovně poté ještě vymohli záznamy o pohybu poslanců ze systému ochranné služby, a to velmi nevybíravými výhrůžkami.
Podobně zarážet nás může to, že bývalý šéf Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník čekal pět týdnů ve vazbě na výslech jediného svědka. Ten však byl na policii hned druhý den po Páleníkově zatčení. Jenže při první návštěvě „jenom podával vysvětlení“. Kdyby to byl výslech, který pak nakonec musel proběhnout a proběhl se stejnými otázkami jako ono vysvětlování, nemohli by Ištvan a spol.
držet Páleníka ve vazbě.
Všechny tyto kauzy více než jen zavánějí zneužíváním pravomocí orgány činnými v trestním řízení. Zastrašováním a demonstrací moci a síly. A co na to nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman? Zatím pokaždé prohlásil, že je vše v pořádku. Aby nebylo. On nese odpovědnost za své lidi a zjevně se mu líbí, když ulice nadšeně volá „všechnu moc policajtům“. Na Lenina a jeho sověty zatím nikdo nevzpomene. Přesto už se jen čeká na toho, kdo se nově vznikající struktuře postaví do čela. Může to být současný zastánce vlády neomezených referend, který na volebních plakátech sliboval, že s tímhle bordelem zatočí. Může to být někdo úplně jiný.
A mezitím se mohou pokojně vyšetřovat oni slavní kmotři, jejichž provozovnám osud growshopů rozhodně nehrozí. Plukovníci, kteří přebírají moc, nejspíše budou potřebovat jejich „podnikatelskou infrastrukturu“ úplně stejně jako dosavadní mocipáni.
Opravdu na to chtějí demokratičtí politici čekat? Nenastal náhodou nejvyšší čas pro změny v policii a státním zastupitelství?
O autorovi| Pavel Páral * paralp@mf.cz
