Aby vůbec mohl vzniknout rozpočet pro příští rok, musí být schválen vládní konsolidační balíček, říká premiér Nečas
Něco málo přes týden zbývá vládě k tomu, aby dostála své povinnosti a do konce září předložila sněmovně rozpočet pro příští rok. Postup ale stále komplikuje vládní návrh takzvaného konsolidačního balíčku, který mimo jiné od příštího roku zvyšuje o procento obě sazby DPH.
„Pokud balíček neprojde, kvalitní a důvěryhodný státní rozpočet sestavit nejde. Prostě nejde,“ rozohnil se premiér Petr Nečas na setkání Euro Business Breakfast, které v pražské restauraci Mlýnec pořádal týdeník Euro.
Balíček má během příštího roku přinést téměř 25 miliard, o rok později přes 30 miliard korun. I když v úterý soubor změn prošel do druhého čtení, jeho definitivní přijetí komplikuje převážně levicový Senát, potřeba podpisu prezidenta a šestice vzpurných poslanců ODS.
ŘÍDIT STÁT JAKO FIRMU
Celkové výdaje rozpočtu na příští rok ministerstvo financí naplánovalo na necelých 1,185 bilionu a příjmy na 1,085 bilionu korun. V poměru k výdajům tedy balíček představuje přínos přibližně 2,5 procenta. Některým
podnikatelům na setkání se ale premiérovy plány příliš nezdály, místo zvyšování daní by prý určitě tak nízké procento mohl stále najít na stránce výdajů. „Pokud bychom 2,5 procenta k seškrtání ve svých výdajích nenašli a řídili svoje firmy tak, jak funguje stát, během pár let bychom tu nebyli,“ zaznělo z publika.
„Kdyby firma byla řízena tak, ze by vedení volili zaměstnanci, tak byste tam nebyl ještě před tím, než byste snížení výdajů stihl ohlásit,“ opáčil Nečas na akci, jejímiž partnery byly společnosti ČEZ, Ernst & Young, Saab a Lesy ČR.
Premiér dodal, že v případě výraznějších úspor na stránce výdajů je třeba delší a širší diskuse. Během ní by se mělo přemýšlet mimo jiné i o reformě vzdělávacího systému. Třeba síť středních škol je podle premiéra naplněna jen ze 70 procent a vzhledem k demografickému vývoji situace lepší nebude. I v této oblasti by se podle premiéra dalo ušetřit 30 procent nákladů.
„Těch otázek pro důkladnější šetření i v mandatorních výdajích je více. Opravdu potřebujeme čtrnáct krajů? Musí mít každý svůj krajský soud a policejní ředitelství? Opravdu je
třeba přes 6200 obcí, když zhruba 4000 z nich má pod patnáct set obyvatel?“ naznačil další směry úvah Nečas s tím, že během koaličního vládnutí klesl počet státních zaměstnanců o patnáct procent. Jejich platy také - na rozdíl od zaměstnanců krajů - klesají. Jen na platech státních zaměstnanců se podle premiéra během let 2010 a 2011 ušetřilo osm miliard korun, celkem měly úspory během stejné doby dosáhnout 70 miliard.
Vládních úspěchů zvládl premiér vyjmenovat ještě více. Česko a Estonsko jsou podle něj jedinými zeměmi Evropské unie, kterým agentury o dva stupně zvýšily rating. Jinak je od začátku roku 2010 trendem spíše snižování. Zároveň máme šestou nejnižší nezaměstnanost a sedmý nejnižší veřejný dluh v EU. Pokud by se sečetlo zadlužení veřejné a soukromé, byli bychom podle premiéra druhou nejméně zadluženou zemí v unii.
DRŽET SMĚR
„Nechci být v čele vlády, která by dělala, nechci říkat řecká, ale nepoctivá kouzla s rozpočtem,“ uvedl předseda vlády svou představu o dalších krocích kabinetu. Měl by pokračovat v nastavené zodpovědné rozpočtové politice a zaměřit se na prorůstovou agendu. Snaha podpořit růst ale nesmí být na úkor zadlužování státu. Řada zemí, které takový směr nabraly, vykazují sice aktuálně rychlejší růst, při započtení deficitu veřejných financí se ale situace změní. Z takové rovnice podle Nečase vychází Česká republika jako třetí nejlepší v EU.
Mezi klíčové oblasti pro budoucí růst se počítá i čerpání prostředků z evropských fondů. Při efektivním dočerpání aktuálního období by se zároveň měly připravit i lepší postupy pro období následující. Mezi další klíčové úkoly pak premiér přiřadil snížení byrokratické zátěže podnikatelů, diferenciaci exportu, podporu vědy a reformu vzdělávacího systému. Kromě toho, že by měl odpovídat kapacitám žáků a studentů, by měl také více podporovat technické vzdělání.
KOLKY VRÁTÍ ALKOHOL
Nebylo by to setkání s byznysmeny, aby se na něm nedostalo na jedno aktuální omezení podnikání, které nedávno vláda zavedla. Prohibice totiž zastavila zhruba 22 milionů litrů alkoholu, což představuje třetinu jeho roční produkce v Česku.
„Za ten krok jsme nebyli rádi, ale byl absolutně nezbytný. Důležité je, že policie a stovky kriminalistů pracují a budou pracovat v terénu a postupují do nejvyšších pater té mafiánské struktury,“ řekl Nečas.
Vláda se teď zaměřuje na obnovení standardního trhu. Kontrola alkoholických nápojů by nově měla být sledována od výroby až po spotřebitele. „Uděláme maximum pro to, aby mohli výrobci své nezávadné produkty uvádět na trh. Alkohol, který aktuálně stojí ve skladech výrobců, není tak problematický,“ řekl premiér s tím, že takového alkoholu je zhruba deset milionů litrů a na trh bude vypouštěn nejdříve. Horší je to s kontrolou i rizikovostí alkoholu zadržovaného v pohostinstvích, restauracích a na stáncích.
„Jedním z problémů je i zvyšování spotřebních daní. My je platíme, a i když máme výrobu dlouhodobě bezproblémovou, máme zároveň lihovary plné různých kontrol a celníků.
S těmi ale musíte zamířit i na trh, v terénu je daleko vyšší nebezpečí,“ připomněl předsedovi vlády během diskuse zástupce Sdružení výrobců lihovin.
Premiér v reakci připustil, že k pochybením došlo a je třeba důkladná analýza procesů a kontrol, která slabá místa označí. Z toho se pak mají vyvodit další dlouhodobé změny.
„Zároveň je ale také třeba připomenout, že i bez této tragédie se v Česku ročně alkoholem otráví přibližně 360 lidí a 25 z nich zemře,“ uzavřel Petr Nečas.
O autorovi| Jakub Křešnička • kresnicka@mf.cz