Všemi nenáviděná firma

Obrovská žaloba na IBM za porušení práv při distribuci Linuxu je troufalým činem

Darl McBride nemůže tvrdit, že nebyl varován. Když se v červnu předloňského roku chystal v utažském městě Lindon nastoupit jako generální ředitel churavé firmy Caldera International (dnes SCO Group), zmínil se o tom, že by se podnik mohl udržet nad vodou, kdyby se domáhal vlastnických práv na část základního kódu populárního operačního systému Linux. Příjmy Caldery tehdy klesaly, ztráta činila pět milionů dolarů za kvartál a akcie spadly pod minimální cenu jednoho dolaru, která je podmínkou pro udržení kótace na trhu NASDAQ. McBrideův předchůdce ve funkci Ransom Love však reagoval okamžitě. ”Nedělejte to,” varoval. “Znepřátelíte si všechny, kdo Linux používají.”
McBride se přesto nenechal odradit. Loni v březnu šokoval svět počítačů žalobou o tři miliardy dolarů, již podal na počítačového giganta IBM. “Big Blue” prý v Linuxu protiprávně použila přes osm set tisíc řádek softwarového kódu, který patřil SCO. V prosinci pak přitlačil na pilu a rozeslal jménem SCO více než tisíci zákazníků Linuxu dopis, kde je obvinil z protiprávního využívání majetku firmy. Během několika dní bude údajně podána žaloba na jistého linuxového uživatele. Jedním z potenciálních cílů bude podle SCO společnost Google, provozující fenomenální internetový vyhledávač. Ta ve svých počítačích používá Linux a chystá se na první veřejnou emisi akcií. Její představitelé tvrdí, že s SCO o vznesených nárocích nejednali.
Není divu, že se SCO stala nejvíce nenáviděnou firmou ve světě technologií a dočasně v tomto směru zastínila i Microsoft. Svými kroky přivedla k zuřivosti desítky podniků a tisíce nezištných programátorů, kteří pomohli Linuxu stát se druhým nejoblíbenějším operačním systémem pro servery. Linux je dnes instalován na desítkách milionů počítačů a po Microsoft Windows drží post druhého nejpoužívanějšího systému na světě. Na rozdíl od Windows je však takzvaným otevřeným zdrojem: ve své základní formě je zdarma a nikomu nepatří. Na jeho vlně se veze celá řada velkých světových firem, mimo jiné IBM, Hewlett-Packard a Dell. Skalní stoupenci Linuxu nenalézají pro SCO slov. „Jsou to hnusné a vzteklé krysy,“ skřípe zuby jinak distingovaný Linus Torvalds, který zahájil vývoj Linuxu jako student v roce 1991.
Odveta vůči SCO byla rychlá a zuřivá – přiletěla celá řada šípů ze všech stran. Od chvíle, kdy firma podala žalobu na IBM, dostala dvě další obsílky k soudu – žaluje ji jak “Velká modrá”, tak největší distributor linuxového softwaru, firma Red Hat. Webové stránky firmy už třikrát zablokovali hackeři a McBride dostává výhrůžky, dokonce i zabitím. Jedna z nich byla tak přesvědčivá, že při McBrideově přednášce na prosincové konferenci v Las Vegas dohlížela na přednášejícího ozbrojená ochranka. „Ten povyk, který se kolem celé věci strhl, se vymyká našemu chápání,” komentuje situaci ředitel.

Dosavadní efekt žádný.

Aféra možná nakonec nebude nic než pouhé divadlo. Adrenalin zúčastněných sice stoupá, ale rozhovory, které BusinessWeek provedl s vedoucími pracovníky SCO, představiteli hlavních firem oboru, právníky, odborníky na software a zákazníky z řad podniků, vedou k jedinému závěru: SCO s velkou pravděpodobností Linux nezastaví.
Soudní pře se zákazníky IBM a Linuxu firma zdaleka nemá vyhrané. Těch pár důkazů, které veřejně předložila, jsou podle dotazovaných právníků a vývojářů neprůkazné. Kód, který SCO prohlašuje za svůj, se sice v některých místech linuxovému kódu podobá, odborníci na software však žádné jasné porušení práv nevidí. A pokud chce odvážná firma nad IBM vyhrát, bude muset dokázat, že programátoři Big Blue opravdu inkriminovaný kód do Linuxu vložili – což se bude dokládat velice těžko. Navíc SCO možná ani dotyčnou technologii nevlastní. Paralelní žalobu totiž podala softwarová firma Novell, která Linux podporuje. „V argumentech SCO jsou značné trhliny,” upozorňuje Thomas C. Carey, společník bostonské právnické kanceláře Bromberg & Sunstein.
Nejpřesvědčivější důkaz o tom, že Linux přežije nastalou vřavu bez potíží, přináší současné dění na trhu. Podniky totiž i přes nervozitu z právních tahanic o něj neztrácejí zájem. Ve třetím loňském čtvrtletí, což jsou poslední zveřejněná data, prodej serverů vybavených Linuxem podle průzkumné agentury IDC stoupl oproti situaci z předloňska o 49,8 procenta na hodnotu 743 milionů dolarů a nechal daleko za sebou průměrný růst celého trhu ve výši dvou procent. Red Hat získal v minulém čtvrtletí tři tisíce zákazníků, zatímco v kvartále, kdy SCO žalovala IBM, jen tisícovku. A úspěch navíc: některé země, mimo jiné Čína a Izrael, ohlásily úmysl instalovat Linux celoplošně na uživatelské počítače. „Zatím se zdá, že kroky SCO žádný dopad nemají,“ soudí analytik Dan Kuznetsky z IDC.
SCO však stále může přibrzdit Linux v rozletu. Zájemci z řad podniků mohou být hrozbou právních komplikací do určité míry odrazeni. Časopisu BusinessWeek se ani po dvaceti pokusech nepodařilo přimět byť jediného podnikového uživatele Linuxu, aby na záznam hovořil o nárocích SCO. Všichni se báli právních tahanic. Pokud dojde na soudní projednání, podle plánu proběhne v dubnu příštího roku na domácí půdě SCO v Salt Lake City. Hlavní právník firmy, známý advokát David Boies, se možná pokusí porotu přesvědčit sugestivním obrazem obří IBM, která tlačí ke zdi a zastrašuje malou firmičku z Utahu.
Vítězství ve sporu by pro SCO bylo darem z nebes. Při ceně softwarové licence 699 dolarů za jeden server by jen samotný Google na licenčních poplatcích dlužil sedm milionů. Trh linuxových serverů má za loňský rok svou hodnotou přesáhnout čtyři miliardy dolarů. Přidáme-li rostoucí odbyt za uživatelské počítače a spotřební elektroniku, máme před sebou příležitost, jaké se nikomu od průkopnických dob stolních počítačů ani nesnilo.

Faktor Microsoft.

Kdo by ale na vítězství SCO vydělal nejvíce? Samozřejmě Microsoft. Linux je hlavní překážkou Gatesova impéria v ovládnutí světa počítačů. Softwarový obr z Redmondu spokojeně obavy zákazníků přiživuje antilinuxovou kampaní, a přitom pumpuje peníze do SCO. Žádná ze stran obchodu nezveřejnila přesná čísla, ale zdroje blízké utažské firmě tvrdí, že Microsoft nakoupil licence SCO za víc než dvanáct milionů dolarů. Gatesova společnost je prý potřebuje, protože prodává technologii umožňující zákazníkům používat aplikace vyvinuté pro Unix, operační systém, jehož architektury se Linux držel. Kritici ovšem prohlašují, že Gates jen SCO dotuje při vedení soudních sporů.
Rodné město utažské firmy pod zasněženými vrcholky Wasatchských hor je sporem rozděleno. “Někteří z mých i velmi dobrých přátel mi řekli, že při pohledu na naše kroky nevěří vlastním očím,” přiznává Ralph Yarro III., předseda SCO a šéf soukromé investiční firmy Canopy Group, která mimo jiné podporovala utažské podniky používající Linux.
Canopy spravuje peníze Raye Noordy, bývalého generálního ředitele Novellu, který sídlí v nedalekém městě Provo. Noorda do penze odešel po letech rozhořčených bojů s Microsoftem, je tedy ironií osudu, že jeho peníze dnes pomáhají spojenci jeho úhlavního nepřítele. Noorda už denně v Canopy nepracuje, a někteří z jeho dlouholetých přátel jsou nad způsobem využití jeho peněz zděšeni. “Když na to pomyslím, zvedá se mi žaludek,” mračí se jeden z Noordových známých. Yarro připouští, že jde o poněkud trapnou situaci. Namítá však, že ve sporu jde o duševní vlastnictví SCO, a ne o Microsoft. Noorda sám nebyl k zastižení, a tak se nemohl vyjádřit.
Stejně jako Yarro pracoval i McBride svého času pro Noordu u Novellu. A stejně jako on si žádné výčitky nepřipouští. Vášnivě namítá, že pokud by si každá firma nechala líbit, že její duševní vlastnictví někdo jiný použije do otevřených produktů, bude to konec její i celého oboru. “Vím, že lidé chtějí, abychom celou akci vzdali, ale my ji nevzdáme. Dotáhneme to až do konce,” prohlašuje McBride.
Sám rozhodně nevypadá jako monstrum. Dnes čtyřiačtyřicetiletý žoviální otec sedmi dětí je oddaným mormonem, který kdysi působil jako misionář v Japonsku a o několik let později se do této země vrátil, aby tam založil pobočku Novellu. Po odchodu od Novellu pracoval krátce jako šéf internetového prodeje plánovacího softwaru u firmy Franklin Covey a poté odešel do Caldery.
Akcionáři ovšem McBrideovo působení hodnotí kladně. Tržní hodnota SCO od jeho příchodu stoupla z pěti na 219 milionů dolarů. Za poslední fiskální čtvrtletí zaznamenala firma obrat 24,3 milionu dolarů, o 57 procent víc než o rok dříve, a to zvláště díky příjmům za licence od Microsoftu a společnosti Sun Microsystems. Kromě licenčních poplatků firma vydělávala na prodeji své verze operačního systému Unix. Nebýt devítimilionového honoráře za Boiesovy právní služby, mohla SCO vykázat zisk 7,4 milionu dolarů. „Ano, možná jsme roztrpčili spoustu uživatelů Linuxu,” krčí McBride rameny, „Jenže já se musím zodpovídat spoustě roztrpčených akcionářů.”

Právní bažina.

Klíčem ke sporu jsou původní vlastnická práva na Unix. Jde o operační systém určený pro vysoce výkonné servery, který prodávají giganti typu Sun Microsystems, IBM a Hewlett-Packard. Původně jej vyvinula vývojová organizace Bell Labs, ale mateřská společnost AT&T práva a jejich verzi programu prodala roku 1993 Novellu, který ji obratem odprodal firmě Santa Cruz Operation. Ta později založila společný podnik s IBM a chystala se vytvořit další verzi Unixu. Protože ale záměr nevyšel, Caldera v roce 2001 unixové podnikání od Santa Cruz Operation odkoupila v naději, že některé prvky Unixu zkombinuje s Linuxem. Caldera se později přejmenovala na SCO Group, ale záměry s Linuxem zůstaly víceméně u ledu.
Právní odborníci a softwaroví experti soudí, že právní nárok společnosti SCO nespočívá na pevných základech. Především není jasné, zda jí skutečně náleží vlastnické právo k těmto nehmotným statkům. Novell tvrdí, že sice firmě Santa Cruz Operation prodal právo distribuce svých unixových programů, ale ponechal si vlastnictví původního kódu. Má k dispozici smlouvu, jež údajně dokazuje jeho nárok. SCO má zase v rukou dodatek ke smlouvě, jenž podle jejího tvrzení řeší otázku autorských práv. Právníci, kteří tuto dohodu prostudovali, se ale dali slyšet, že její znění připouští několik výkladů.
I kdybychom přijali tezi, že SCO má skutečně vlastnické právo ke zmíněnému softwaru, několik útržků kódu, které zpřístupnila veřejnosti, nepřesvědčilo odborníky, že ve věci Linuxu došlo k podstatnému porušení autorského práva. Drobná část kódu, která prokazatelně pocházela z Unixu, byla z Linuxu odstraněna. Analytici softwarového průmyslu, kteří prozkoumali jisté části unixového kódu společnosti SCO, se vyjádřili v tom smyslu, že v něm nalezli určité podobnosti s Linuxem. Robert Enderle, vedoucí pracovník poradenské firmy Enderle Group, analyzoval zhruba sto řádek kódu a pravil, že byly některé podobnosti „pozoruhodné“. Věří, že je třeba brát tvrzení SCO vážně, ale zároveň vyslovuje varování: „Otázkou je, zda mohou vlastnické právo ke kódu prokázat.“ SCO čeká navíc nelehká bitva s IBM. Musí předložit důkazy, že IBM skutečně dala linuxové komunitě k dispozici kód chráněný copyrightem. IBM pochopitelně tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Vývojáři Linuxu a lidé pracující se soukromě vlastněným softwarem byli striktně odděleni a firma je údajně schopna to před soudem dokázat. IBM dodává, že SCO možná vůbec nebyla oprávněna podávat žalobu, a ve své protižalobě soupeře napadla, že se měl řídit smlouvou o veřejně přístupném zdrojovém kódu. SCO, která na Linuxu pracovala a prodávala jej, má totiž podle kontraktu stejně jako ostatní společnosti, prodávající práci linuxové komunity, zakázáno žalovat společnosti zabývající se distribucí této práce.
Začne-li SCO podávat žaloby na zákazníky, budou mít napadení mocné obhájce. Společnosti Novell a Hewlett-Packard odškodnily linuxové klienty za výdaje spojené s SCO a právním sporem. A 12. ledna oznámily Open Source Development Laboratories, že pro majitele Linuxu zřizují fond na krytí nákladů na soudní obhajoby ve výši deseti milionů dolarů, do něhož přispěly společnosti IBM, Intel a řada dalších.
Bylo by bezpochyby snazší nebrat žalobu SCO vážně - kdyby ovšem nebylo Boiese. Byl to koneckonců on, kdo přinutil Microsoft, aby se podrobil rozhodnutí amerického ministerstva spravedlnosti. Tento třiašedesátiletý muž dává jako obvykle do hry svou reputaci. S oblibou sází na Davida proti Goliášovi. „Máte před sebou velmi malou firmu s velkou právní kauzou a víte, že bude muset čelit gigantům softwarového světa,“ vysvětluje Boies. „I v mém věku je těžké odolat pokušení se v takové věci neangažovat.“ Nedělá to ovšem zadarmo. V rámci neobvyklé smluvní odměny vyplatila SCO podle svých slov Boiesovi a ostatním právníkům milion dolarů přímo a rozdala jim na čtyři sta tisíc akcií, jejichž hodnota činí v současné době 17,77 dolaru za kus. Podle odhadu Deutsche Bank by se jejich cena mohla vyšplhat až na 185 dolarů, jestliže SCO soudní spor vyhraje. Pokud by k tomu skutečně došlo, získali by právníci nádavkem dalších 74 milionů dolarů. Do kapes jim poplyne také dvacet procent příjmů z licencí za užívání duševního vlastnictví.
Ve světle podobných podmínek připomíná SCO spíš zhmotnělý soudní případ než obchodní společnost. V dnešní době, kdy se lidé s takovým gustem soudí, to zřejmě není žádná hanba. Na rozdíl od podílníků standardních firem však McBrideovi a jeho akcionářům nezbude o moc víc než oči pro pláč, jestliže soud nerozhodne podle jejich představ. V takovém případě tato podivná epizoda v dějinách vyspělých technologií skončí tichým smutkem SCO – a bouřlivou oslavou spousty jiných lidí.

Malá firma, ale velké hrozby Třímiliardová žaloba, kterou SCO Group podala na IBM, zasela ve světě Linuxu paniku. Fakta o SCO jsou následující:

• PROČ JI LIDÉ NENÁVIDÍ: SCO prohlašuje, že IBM protizákonně použila v operačním systému Linux kus kódu, který SCO patří, a hrozí zbrzdit šíření Linuxu, na nějž řada technologických společností sází.

• ÚČINEK NA LINUX: Dosud minimální. Podniky jej i nadále instalují s tím, že se jim podstoupené riziko vyplatí. Linux je při srovnatelném výkonu buď zdarma, nebo za zlomek ceny běžného operačního systému.

• PROČ SE UŽIVATELÉ CÍTÍ V BEZPEČÍ: Dodavatelské společnosti včetně IBM a Intelu mají zvláštní fondy, z nichž se – pokud SCO zákazníky zažaluje – hradí právní výlohy sporu. Jiné firmy v případě nutnosti slíbily Linux pozměnit, aby byl právně nenapadnutelný.

• KDO STOJÍ ZA SCO: Microsoft od SCO nakoupil licence, a vysloužil si tak nehynoucí nenávist zastánců Linuxu. Za software zaplatil i tradiční rival Microsoftu, společnost Sun Microsystems, která Linux distribuuje.

DLOUHÁ KLIKATÁ CESTA Jak došlo k situaci, za níž by mohl softwarový kód napsaný před pětatřiceti lety ohrozit budoucnost Linuxu.

• 1969 Vědci v Bell Labs začínají pracovat na Unixu.

• 1993 AT&T prodává Unix i s příslušnými autorskými právy Novellu.

• 1995 Novell prodává unixový byznys další softwarové společnosti zvané Santa Cruz Operation.

• 1999 Linux se začíná profilovat jako významný operační systém.

• 2001 Caldera kupuje unixový byznys od Santa Cruz Operation.

• 2002 Darl McBride je jmenován generálním ředitelem Caldery a začíná přemýšlet o využití nároků na duševního vlastnictví proti Linuxu. Společnost se přejmenovává na SCO Group.

• BŘEZEN 2003 SCO podává žalobu na IBM s odůvodněním, že Big Blue do Linuxu vložila části Unixu. IBM to popírá.

• KVĚTEN 2003 SCO posílá dopis zákazníkům s Linuxem obsahující tvrzení, že porušují autorská práva firmy.

• LISTOPAD 2003 SCO oznamuje, že už vbrzku podá žalobu na nejmenovaného významného uživatele Linuxu.

• 8. LEDEN 2004 SCO vyzývá americký Kongres, aby přijal úpravu proti šíření softwaru s otevřeným zdrojovým kódem.

Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Martin Janda, Michael Makovec, www.LangPal.com