Střední třída v Asii se do roku 2030 rozroste na čtyři miliardy lidí a přinese naději celosvětové ekonomice
Navzdory současné ekonomické nejistotě je Střední Asie svědkem rychlého růstu střední třídy. V několika následujících dekádách se tato část demografie stane stavebním kamenem hospodářského a politického rozvoje v regionu, což se silně projeví i ve zbytku světa.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje, že celosvětově střední třída (domácnosti s denními výdaji ve výši deset až 100 dolarů na osobu) vzroste z 1,8 miliardy v roce 2009 až na 4,9 miliardy lidí v roce 2030. Dvě třetiny příslušníků střední třídy by měly žít v Asii, v roce 2009 to bylo 28 procent, přičemž největší část samozřejmě žije v Číně. Pokud se Číně podaří dokončit strukturální reformy a zdokonalit technologickou infrastrukturu, což je nezbytný předpoklad pro udržení robustního hospodářského růstu, tamní střední třída by v roce 2030 měla přesáhnout jednu miliardu lidí. V roce 2009 to přitom bylo jen 157 milionů.
Tento vývoj přinese dalekosáhlé hospodářské změny a vytvoří nové příležitosti pro domácí i zahraniční firmy. Poptávka po zboží dlouhodobé spotřeby v regionu roste již nyní, Čína se mimo jiné stává největším trhem s automobily a mobilními telefony. V případě luxusního zboží a technologických produktů tu ovšem zůstává prostor pro ještě větší spotřebu s tím, jak se kupní síla střední třídy v rozvojovém světě dotahuje na vyspělé ekonomiky. DOMÁCÍ SPOTŘEBA To je trend, který ještě vylepší udržitelnost hospodářského růstu. Těžiště asijských ekonomik se bude postupně přesouvat směrem k domácí poptávce, zejména v případě spotřeby domácností. Hospodářství pak bude méně náchylné vůči vnějším otřesům. Vzhledem k propadu poptávky ve zbytku světa v důsledku globální hospodářské krize tento posun mohl být jen těžko lépe načasovaný, těžit z něj přitom nebude jen Asie. S tím, jak vzroste dovoz v regionu, se celosvětové obchodní nerovnováhy zmenší a to vylepší udržitelnost celosvětového hospodářského růstu.
Rostoucí asijská střední třída přemění region, který je známý především jako výrobní centrum, ve spotřební velmoc. S tím, jak poroste poptávka, bude vznikat více kvalitních pracovních míst nejen v Asii, ale i ve zbytku světa.
S rostoucí prosperitou přichází i lepší vzdělání a zdravotnictví, které pomohou k dosažení skutečně dlouhodobé ekonomické konjunktury prostřednictvím lepší produktivity. To bude významný posun zejména pro Čínu, kde děti z chudých zemědělských oblastí trpí podvýživou a nedostává se jim ani odpovídajícího vzdělání navzdory tomu, že se v posledních desetiletích podařilo snížit dětskou úmrtnost a zvýšit vzdělanost.
Vybavena kvalitním vzděláním bude asijská střední třída žádat lepší veřejné služby.
Vyšší důvěra v politický systém a institucionální struktury pomůže posílit i právní stát. Vznikne i více pracovních a vzdělávacích příležitostí pro ženy, což povede k větší rovnosti pohlaví.
Nejdůležitější ovšem je, že renesance střední třídy bude velmi pravděpodobně doprovázena rostoucími požadavky na politickou a občanskou svobodu, jinak také na demokratizaci společnosti. Srovnání celé řady států od 19. do 20. století odhaluje, že větší podíl vzdělané a bohaté populace – zejména žen – přináší daleko větší politickou účast obyvatel a větší podporu vlády lidu. To platí zejména o méně rozvinutých zemích.
KAPITALISMUS A DEMOKRACIE Na Západě kapitalismus a demokracie kráčely ruku v ruce, zatímco rozvoj trhů omezil moc vlastníků půdy a vedl k nárůstu dělnické a střední třídy. Aktivní účastí v politice, zohledňováním vlastních zájmů ve volbách, rozvojem vědomí, že diktátorům lze čelit umírněně, střední třída táhla celý demokratický pokrok. Nárůst soukromých společností spojených se střední třídou státním institucím pro změnu zabránil v monopolizaci moci.
Podobným vývojem prošla i Jižní Korea.
Rychlý ekonomický růst odstartoval vzestup střední třídy, která se nakonec stala hlavním hybatelem demokratizace v 80. letech minulého století. Stejný vývoj by se mohl opakovat v Číně.
Vzhledem k výhodám početné střední třídy by se asijské země měly snažit o zlepšení zdravotní péče, modernizaci infrastruktury a měly by investovat do nových univerzit a technického vzdělání, aby mohly bojovat s příjmovými a vzdělanostními rozdíly. Měla by být vytvořena či posílena sociální síť, která by střední třídu ochránila před negativními šoky.
Závěrem je nutné říci, že základem udržení růstu je posílení právního státu, podpora obchodu a dosažení efektivního makroekonomického managementu, stejně jako zajištění mobility rodin s nízkými příjmy. Ta je přitom klíčem k tomu, aby proces expanze střední třídy a hospodářského růstu zůstal v pohybu správným směrem.
Čína se stává největším trhem s automobily a mobily. V případě luxusního zboží a technologií tu však zůstává prostor pro ještě větší spotřebu.
Přeložil Michal Půr
O autorovi| LEE JONG?WHA, profesor ekonomie a editel Asijského výzkumného institutu na Korejské univerzit ; d íve byl poradcem pro mezinárodní ekonomické zále itosti n kdej ího prezidenta Ji ní Koreje I Mjongbaka