V Česku už od devadesátých let střídavě ožívá a skomírá sen o „dohánění Západu". Objevují se také - sice už poskromnu - vzpomínky na předválečné Československo, jehož ekonomika se úrovni nejvyspělejších států vcelku reálně blížila. Stále se sice pohybujeme v říši snů - protože reálné sbližování mezd se Západem je velmi pomalé - ovšem nyní se tento „český sen" stává skutečností rychleji než dřív.
Na trhu práce je už přes rok rekordní nedostatek lidí (míra nezaměstnanosti byla na konci loňského roku jen 3,8 procenta) a říct si o vyšší mzdu je snazší než kdy jindy. Euro vybralo některé podniky, jejichž odboráři si na letošní a příští rok vyjednali nejrychlejší růst mezd (viz tabulka). Jedná se o desítky tisíc zaměstnanců z různých oborů od ocelářství přes těžbu uhlí až po automobilový průmysl.
Tvrdá jednání skončila úspěchem například v Sokolovské uhelné, kde si zaměstnanci prosadili na letošek zvýšení o 13 procent. „Pět procent je klasický nárůst základní mzdy a zbylých osm procent dělá roční odměna, která nebyla nároková a závisela na rozhodnutí našich dvou majitelů,“ řekl týdeníku Euro jeden ze tří hlavních odborářských vyjednavačů firmy Radovan Třešňák. Jinak řečeno, podařilo se jim dosáhnout toho, že se prémie, které dříve závisely na rozhodnutí majitelů Františka Štěpánka a Jana Rokose, staly pevnou součástí mzdy.
Nespokojenci ze Sokolova
Díky dobrým výsledkům firmy dostali navíc zaměstnanci Sokolovské uhelné na konci minulého roku dvě procenta z roční mzdy, což činilo průměrně 7200 korun. „Když jsme viděli, že se firmě daří, požádali jsme o prémie,“ komentuje to Třešňák. Vyjednávání byla podle něj tentokrát složitější než v minulých letech. Vedení firmy přišlo s návrhem na zvýšení mezd o dvě procenta, kdežto odboráři navrhovali procent šest (o zmíněnou osmiprocentní odměnu v této fázi vyjednávání ještě nešlo).
Horníci-vyjednavači. „Odbory nebudou nikdy spokojené, ale myslím, že jsme dostali maximum možného,“ říká o 13procentním zvýšení mezd odborář Radovan Třešňák.
Do kolektivního vyjednávání se kvůli složitosti zapojil i předseda představenstva Jiří Popperl. „Firma se déle držela na dvou procentech. Dlouho jsme sháněli argumenty pro vyšší nárůst. Opakovali jsme, že potřebujeme kvalifikované zaměstnance, kteří na trhu nejsou, zámečníky, elektrikáře a podobně. Z původního návrhu jsme cukli o jedno procento - tedy na pět procent, protože majitelé souhlasili s převedením nenárokových odměn do nárokových,“dodává Třešňák. Průměrná mzda ve firmě se tak letos zvýšila na 34 599 korun. Jste s výsledkem spokojený, ptám se Třešňáka. „Odbory nebudou nikdy spokojené, ale myslím, že jsme dostali maximum možného“ glosuje to suše.
Z celkem 3500 zaměstnanců Sokolovské uhelné má odborářskou legitimaci 2500 lidí. Kromě třináctiprocentního zvýšení mezd si odboráři vyjednali o sto korun vyšší příspěvek na penzijní připojištění pro zaměstnance. Při odchodu do důchodu mají navíc už z dřívějška dojednáno odchodné ve výši 35 tisíc korun a v případě vyhazovu pro nadbytečnost dostávají podle kolektivní smlouvy čtyřnásobek až 12násobek mzdy.
Výši čisté mzdy si vypočítejte v mzdové kalkulačce
Podle prognózy ministerstva financí by měl na celorepublikové úrovni i letos pokračovat osmiprocentní růst mezd. „Na dynamiku mezd a platů bude kromě zvyšování minimální a zaručené mzdy příznivě působit také navyšování platů v sektoru vládních institucí a rostoucí nedostatek pracovní síly,“ míní ministerstvo. Podle Hospodářské komory by se měly mzdy zvýšit dokonce o 8,6 procenta. Vzhledem k tomu, že ceny by měly v tomto roce vyšplhat asi o 2,5 procenta, jde o solidních reálný nárůst.
Rekordmani z Tevy
Nejvýrazněji se přidává v kvalifikovaných dělnických profesích, což snižuje příjmovou nerovnost mezi bohatými a chudými. Česko ostatně v tomto ohledu patří mezi nejrovnostářštější země na světě. I když se rozdíl mezi majetkem nejbohatšího Čecha Petra Kellnera (asi 200 miliard korun) a příjmy nejchudších může zdát propastný, situace není tak dramatická jako například ve Spojených státech a západní Evropě, kde příjmy nejbohatších prudce rostly, zatímco u střední třídy v posledních 30 letech stagnovaly.
Kromě Sokolovské uhelné dostali výrazně přidáno i zaměstnanci „sousedního“ těžaře Pavla Tykače. Jeho skupina Sev.en (dříve Severní energetická) v nové kolektivní smlouvě na příští tři roky navýšila zaměstnancům mzdy téměř o pětinu. „Za tříleté období růst dosahuje v kumulaci historické úrovně od 17do téměř 21 procent,“ uvedla mluvčí firmy Gabriela Sáričková Benešová. Horníci navíc dostali ještě jeden bonus, který moc českých firem nenabízí: nová kolektivní smlouva jim zaručuje šest týdnů dovolené.
Šťastní jsou i v Třinci, kde má letos sedmi tisícům zaměstnancům tamních železáren Tomáše Chrenka a spol. narůst průměrná hrubá měsíční mzda z loňských 31 tisíc až na 33 500 korun. „Jsme spokojeni,“ pochvaluje si výsledek předseda Základní organizace OS Kovo Marcel Pielesz. Mezi rekordmany jsou jednoznačně zaměstnanci opavské farmaceutické firmy Teva Czech Industries. Zůstanou jim současné benefity a zároveň jim stoupnou základní mzdy v průměru o 15 procent. Opakoval se scénář ze Sokolova.
„Zaměstnanci chtěli větší garanci základních mezd, proto jsme s odbory dohodli, že prémiovou složku ve výši devíti procent převedeme od ledna do základních mezd a od dubna pak navýšíme základní mzdy o dalších v průměru šest procent“ vysvětlil šéf Tevy Jaroslav Chylík. Podle něj průměrná mzda v opavském závodě už nyní převyšuje 32 tisíc korun, zatímco v Moravskoslezském kraji činila 26 498 korun.
Kde brát, když nejsou lidi?
Odboráři přitom postupují sofistikovaněji než dřív. Například na Vysočině si místní odborové organizace nechávají z ústředí zpracovat mzdovou a finanční analýzu firem, aby měly vyšší šanci na úspěch. Pět tisíc zaměstnanců jihlavské firmy Bosch Diesel tak dostalo za loňský a letošní rok přidáno o více než deset procent.
Kvůli nedostatku pracovníků firmy rovněž výrazně investují do robotizace, která může nahradit část kvalifikované pracovní síly. „I vzhledem k vyždímanému trhu práce budou firmy výrazněji investovat, a to především do nových technologií a robotizace,“ řekl týdeníku Euro šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Až přijdou horší časy
Přidává se skutečně napříč republikou a v mnoha podnicích ještě vyjednávání neskončila. Firmy nicméně musejí dávat pozor, aby nárůst mezd nepřepálily. Jakmile ekonomika zpomalí, nemuselo by se to hlavně montovnám, které vyrábějí jednoduché součástky ve velkém a mají mizernou přidanou hodnotu, vyplatit.
Jak si říct o vyšší plat: důležité je načasování a dobré argumenty
Dále čtěte:
