Může se v nich ukrývat budoucnost českého vinařství, nicméně zatím vinice obsadilo málo z nich
Jaký potenciál vlastně Česká republika coby vinařská země má? Které odrůdy se ve vinohradech objevují nejčastěji a dávají taková vína, jež potěší duši pijákovu? Státní odrůdová kniha uváděla loni v červnu pětapadesát moštových odrůd révy vinné povolených k pěstování ve vinicích Čech a Moravy. Z tohoto čísla je bez jedné celá polovina těch, které se zrodily díky práci tuzemských šlechtitelů. Je to překvapující číslo, uvědomíme-li si, jak málo z nich bylo zařazeno do výsadeb a došlo praktického využití.
Ověřené kvality Pálava je patrně nejúspěšnější z vyšlechtěných bílých odrůd. Počátky šlechtění spadají do roku 1953, takže letos slaví šedesátiny. Na jejím rodném listě je podepsán Josef Veverka a jako rodiče figurují Tramín červený a Müller Thurgau. Registrována byla v roce 1977 a pozvolna se propracovala do výsadeb, především v mikulovské a znojemské podoblasti. V roce 2007 zabíraly její keře 124 hektarů.
Víno z odrůdy Pálava je výrazně aromatické, s muškátovo-růžovými stopami v nose a bohatou kořenitou chutí. Nižší podíl kyselin je možná nevýhodou, nicméně vinaři to umějí prodat jako ctnost. Pálavu povýtce školí coby polosladkou, či dokonce sladkou. Díky zajímavému aromatu a jako prakticky neznámá odrůda s překvapivými vlastnostmi je dobře přijímána i mezi zahraničními konzumenty. Nejoblíbenějším šlechtěncem modrých sort je zřejmě André. Narodil se v roce 1961 ve Velkých Pavlovicích z rodičů Svatovavřineckého a Frankovky. Zelenou pro pěstování dostal roku 1980 zápisem do Státní odrůdové knihy. Jaroslavu Horákovi se podařilo v něm zdůraznit ovocitý charakter se stopou lesních bobulí a plnou bohatou chuť. Elegantní víno syté barvy má také slušné vlastnosti pro archivaci. Ve starších ročnících objevíte part velkého vína, v němž jsou hrozen a ovoce delším ležením přetaveny až do kompotových projevů.
Jiným reprezentantem invence zdejších šlechtitelů je Aurelius. Bílá odrůda, kříženec mezi Neuburským a Ryzlinkem rýnským, letos oslaví třicet let své existence. Pracovali na ní Josef Veverka a František Zatloukal.
Víno nabízí důraznou kytku s převahou ovoce a lipové vůně. Chuť nese stopy ovoce, s jistou kořenitou podporou a medovým podkreslením.
Málo známé novinky Snahou šlechtitelů, k nimž patřili například Vilém Kraus, Ludvík Michlovský, Miloš Michlovský, František Mádl a svého času i Jindřich Ševčík, je vyvinout takové odrůdy, které by co nejlépe odolávaly nepříznivým vlivům počasí. A zároveň rodily kvalitní hrozny v dostatečném množství a vyhovovalo jim pěstování v biorežimu.
Známým jménem mezi šlechtiteli je rovněž Lubomír Glos. Ten stojí za populární odrůdou Cabernet Moravia, v níž se potkali Cabernet Franc s Zweigeltrebe. Uznání se jí dostalo v roce 2001 a dává ušlechtilá vína s patrným vlivem cabernetu, plného těla a s důraznou stopou rybízových tónů. Pěkná a milovníky červeného dobře vnímaná ukázka toho, že lze objevit noblesní červená i v podmínkách, které k modrým révám nejsou kdovíjak přející.
Cerason, modrá odrůda z Merlanu a Fratavy, slibuje hutná červená vína tmavého odstínu. (Mimochodem, Fratava je dalším z výsledků šlechtitelské práce Lubomíra Glose. Jde o odrůdu vzniklou křížením Frankovky se Svatovavřineckým.) Dále je tu třeba ovocná Florianka, zelenkavá s decentním aromatem a medovou příchutí, jejímiž rodiči jsou Müller Thurgau s Veltlínským červeným raným. Laurot, Rubinet, Vrboska nebo složitě křížená Vesna a řada dalších, to všechno jsou jména, za nimiž je spousta práce. Může se v nich však ukrývat budoucnost českého vinohradnictví a vinařství. Zvláště když vysazování takzvaných mezinárodních odrůd je v našich podmínkách problematické – dobré výsledky jsou přece jen spíše výjimečné.
Otázkou je možnost skutečného využití všech těch kříženců. Potenciál by tu ale byl.
O autorovi| Milan Ballík, spolupracovník redakce
