Euroglosa
Evropská unie ve většině lidí příliš mnoho emocí nevyvolává. Nobelova cena míru ovšem vyprovokovala nebývalé vlny. Evropští politici v Bruselu se tetelili blahem, že si konečně někdo na unii vzpomněl v pozitivním slova smyslu a ocenil její přínos míru a stabilitě. Opačný tábor se zprvu domníval, že jde o žert. Jenže není apríl, ale říjen.
Nečekané ocenění navíc přineslo nový problém: kdo cenu převezme? Hned po oznámení bylo jasné, že nikdo z nejvyšší trojice si nebude chtít prosincový ceremoniál nechat ujít. Jenže i když pojedou všichni, kdo půjde pro cenu první? Prezident Evropské rady Herman Van Rompuy, předseda Evropské komise José Barroso, anebo předseda Evropského parlamentu Martin Schulz? Naštěstí se o svůj díl zatím nepřihlásil další „šéf“, komunistický prezident Kypru, který unii předsedá.
Nakonec se unijní lídři domluvili na kompromisu: pojedou všichni tři. Cenu však převezmou a proslovy pronesou „jen“ Van Rompuy a Barroso.
Schulz bude sedět mezi lídry 27 členských zemí, kteří budou na ceremonii pozváni. „Abychom společně zaznamenali tuto radostnou událost, šéfové států a vlád se budou moci zúčastnit oslav v Oslu,“ napsal na Twitter Rompuy. Něco takového ovšem zavání fiaskem. Dánsku a Británii se údajně zalíbil nápad eurokomisařky Cecilie Malmströmové poslat na ceremonii 27 dětí. Finský ministr zahraničí navrhl skupinu 27 veteránů druhé světové války.
Další dilema spočívá v tom, kam půjde bezmála milion eur, které jsou součástí ocenění. Každý z 500 milionů občanů EU má totiž nárok na pětinu eurocentu. Částka půjde podle očekávání na charitativní účely. Ale které organizaci unie peníze svěří, aby nevzniklo podezření, že někomu straní? To je otázka pro skutečného mírotvůrce.
O autorovi| Johanna Grohová, spolupracovnice redakce, Brusel
