Česko láká zahraniční turisty stále více. Cestovní ruch přitom ekonomicky pomáhá především Praze. Regiony se s tím nechtějí smířit.
Z 21,3 milionu návštěvníků, kteří do Česka přijeli v roce 2018, jich do metropole přijelo téměř osm milionů. Na druhém místě následuje s velkým odstupem Jihomoravský kraj, kam přijelo 2,39 milionu hostů.
Regiony hodlají na svoje památky a přírodní krásy přitáhnout více turistů. Jejich plán má ale hned od začátku velmi těžkého soupeře: katastrofální stav českých dálnic. Dostat se z Prahy je kvůli chybějícímu okruhu obtížné, a tak je jeho dobudování klíčovým prvkem pro rozvoj českých regionů nejen v oblasti turistiky.
Ve stínu metropole
Mapy turistického ruchu by rád překreslil především Středočeský kraj. Ten nejvíce ze všech regionů trpí blízkostí Prahy. Návštěvníci tak často k místním památkám přijedou jen na několik hodin. Ale přespat, bavit se a utrácet se pak vracejí zpátky do metropole.
Kraj kvůli tomu v roce 2017 zřídil novou organizaci - Centrálu cestovního ruchu Středočeského kraje. „Zřízením této centrály zaměřené na cestovní ruch chceme dosáhnout maximální propagace Středočeského kraje v jednotlivých turistických oblastech a zvýšení turistického potenciálu jak z řad domácí, tak zahraniční klientely na vícedenní pobyty. Obdobná organizace či agentura na rozdíl od ostatních krajů u nás dlouhodobě chyběla,“ uvedla středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová.
Jedním z lákadel pro návštěvníky má být i nedávno představená mapa pivovarů Středočeského kraje. „Nová mapa zachycuje dvacet vybraných pivovarů ve středních Čechách, kde si mohou zájemci užít exkurzi provozu, zjistit zajímavosti o výrobě chmelového moku a ochutnat speciály jednotlivých pivovarů,“ přiblížil radní Středočeského kraje pro oblast regionálního rozvoje, cestovního ruchu a sportu Martin Draxler.
5 zemí, které svým počínáním zachraňují planetu
Kraj chce turisty lákat také na stylové ubytování s rodinnou atmosférou nebo luxusní zámecké hotely. Pro fanoušky počítačových her bude k dispozici mapa po stopách středověkého příběhu Jindřicha z neslavnější české počítačové hry posledních let Kingdom Come: Deliverance, která láká do Posázaví. Na výlet za zvířaty do malých zoo či zvířecích koutků zve kraj prostřednictvím svého nového maskota – pratura Karlíka.
Některé části středních Čech jsou v oblasti lákání turistů aktivnější a snaží se při získávání návštěvníků vystoupit ze stínu. Velmi dobře má v tomto směru nakročeno nedávno vzniklé sdružení Elbiana, které spojuje turistické cíle ze severovýchodního koutu Středočeského kraje. Základní kámen uskupení tvoří středočeský „turistický zázrak“ – rodinný park Mirakulum. Ten se dokázal za několik málo let od svého vzniku dotáhnout v počtu návštěvníků na takové turistické klenoty, jako je například vyhlášený hrad Karlštejn. Mirakulum přitom otevřelo svoje brány teprve v roce 2012.
Roste však závratnou rychlostí díky velmi promyšlenému přístupu svého zakladatele Jiřího Antoše. V areálu se děti nejen baví, ale také se nenásilnou formou učí o přírodě.
„Zásadní pro mne byl dostatek zeleně, aby zde nevznikl nepřívětivý betonový a asfaltový prostor. Věděl jsem, že tady potřebuji udržet co nejvíce dešťové vody, abychom se nemuseli v budoucnu trápit se zavlažováním. Až teď se ukazuje, jak to bylo prozíravé,“ popisuje Jiří Antoš. Od prvopočátku byly v plánu i piknikové louky a cesty lemované různými druhy stromů, které mají nejen stínit, ale také zpevňovat a vytvářet koridory a přirozeně směřovat proudy lidí do různých částí parku. Elbianu tvoří také zámek Loučeň, zámecký hotel Mcely a další cíle.
Sázka na chuť
Z jiného konce se do lákání turistů pustili v Jihomoravském kraji. Na brněnském Zelném trhu během letošního léta a podzimu nabídnou ochutnávku rozmanité zemědělské a zahradnické produkce jižní Moravy v rámci projektu Slow Food CE. V praktických dílnách se lidé také naučí, jak sezonní úrodu správně zpracovat.
V závislosti na úrodě a klimatických podmínkách je naplánováno pět výstav od června do října. Součástí bude také semínková burza, na které budou mít návštěvníci možnost výměny semen tradičních i netradičních druhů zeleniny a bylin.
„Snahou pilotních aktivit v projektu Slow Food Central Europe je ukázat veřejnosti v Brně, že jižní Morava může být bohatým zdrojem rozmanitých zemědělských produktů, které skvěle chutnají a mají důležité místo v našich kuchyních,“ říká Tom Václavík, předseda spolku Slow Food Brno, partnera projektu.
Zdaněné airdorádo: stát po 10 letech působení Airbnb v Česku uzákoní první regulaci
„Pilotní aktivity ukážou, jak důležité je podporovat místní zemědělce a jejich tradiční dovednosti. Chceme pozvednout povědomí a zvýšit hrdost na gastronomické dědictví jihomoravského regionu mezi žáky škol, učiteli a širokou veřejností. Praktické a zábavné dílny ukážou, jak snadné je zpracovávat čerstvé ovoce a zeleninu pro další upotřebení v kuchyni. Díky online databázi receptů a místních producentů kvalitních surovin umožníme kuchařům v zařízeních veřejného stravování připravovat lahodné pokrmy z místních surovin,“ doplnila Monika Hlávková, projektová manažerka Centrály cestovního ruchu Jižní Morava.
Hurá do zoo
Pozice vzdálenějšího regionu se snaží využít Olomoucký kraj. A daří se mu to. Loni se v jeho rámci ubytovalo zhruba 700 tisíc návštěvníků. Je to největší číslo za posledních sedm let, kdy se návštěvnost kraje začala sledovat podle nové metodiky. V průměrném počtu přenocování zaujímá Olomoucký kraj v celorepublikovém žebříčku třetí místo za Karlovarskem a Zlínským krajem. „Počet nocí, které zde návštěvníci strávili, stoupl meziročně o sto tisíc. Je to hlavně zásluha lidí, kteří v turistickém ruchu pracují,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk.
„Mezi turisticky nejoblíbenější místa patří výstaviště Flora v Olomouci a olomoucká zoologická zahrada. Floru vloni navštívilo 371 307 lidí a do zoologické zahrady se vypravilo více než 357 tisíc návštěvníků. Obrovský zájem zažívají také Jeseníky, například unikátní elektrárna Dlouhé Stráně je doslova hitem,“ uvedl krajský zastupitel pro cestovní ruch Vladimír Lichnovský. Ze zahraničních hostů do regionu nejčastěji míří Slováci, Poláci a Němci. Pětinový nárůst zaznamenala kongresová turistika, o čtyři procenta narostl v roce 2018 počet lidí, kteří využili lázeňská zařízení v Olomouckém kraji. Celkem to bylo 60 510 návštěvníků.
Lázeňská obroda
Pozici české lázeňské jedničky si však pečlivě střeží Karlovarský kraj. Ten chce svůj klíčový obor ještě více rozvíjet. Na podzim zahájí v Karlovarském kraji svou činnost Institut lázeňství a balneologie, a stane se tak první veřejnou výzkumnou institucí na území našeho regionu. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR rozhodlo o jeho zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí v závěru dubna. Výzkum v oblasti balneologie byl zařazen mezi pět strategických projektů Karlovarského kraje s významným dopadem na hospodářskou transformaci celého regionu.
Úkolem nově vzniklé organizace bude získávat data, která by potvrdila pozitivní účinky přírodních léčivých zdrojů na lidský organismus. Chce se také soustředit na vzdělávání na všech úrovních, od základních až po vysoké školy včetně celoživotního vzdělávání.
Institut se také zaměří na rozvoj regionu s ohledem na využití přírodních léčivých zdrojů, a to ve spolupráci s agenturou CzechInvest. Jedním z dalších úkolů má být i standardizace a následná certifikace lázeňských provozů.
Z tragédie atrakcí. Po odvysílání seriálu Černobyl stoupá zájem o exkurze do zakázané zóny
„Vyhlásili jsme výběrová řízení na obsazení pozic odborných pracovníků, grantového manažera a developera, který bude vyhledávat strategické příležitosti v oblasti lázeňství a balneologie v regionu. V institutu by mělo v letošním roce pracovat celkem osm osob,“ upřesnil uvolněný krajský zastupitel pro lázeňství, cestovní ruch a UNESCO Vojtěch Franta. V rozpočtu Karlovarského kraje je pro institut na rok 2019 vyčleněna částka téměř pět milionů korun a další nemalé finance jsou připraveny na realizaci záměru v projektu Smart Akcelerátor 2.0. Karlovarský kraj chce rovněž čerpat prostředky z programu RE:START nebo z Technologické agentury (TA ČR).
„V současné době jednáme s Magistrátem města Karlovy Vary o umístění institutu v budově bývalé základní školy na nábřeží Jana Palacha. Zároveň jsme obdrželi nabídku od města Mariánské Lázně, kde by mohl být institut v prostorách bývalé stáčírny minerálních vod. V ideální situaci by v jedné budově kromě institutu sídlila i vysoká škola zaměřená na balneologii a další odborné lázeňské instituce nebo také balneologická knihovna. Tato budova by se mohla stát centrem balneologie, nejen v České republice, ale i v Evropě,“ doplnil Vojtěch Franta.
Slunce na hladině
Na nové turistické atrakce se snaží lákat také v Moravskoslezském kraji. Od letošní sezony chtějí návštěvníky zaujmout unikátní elektrolodí, na jejíž pořízení kraj uvolnil 14 milionů korun. Zájemci si užijí plavbu po hladině Slezské Harty.
„Věřím, že bude pro všechny návštěvníky plavba po Slezské Hartě nezapomenutelným zážitkem. Tato vodní nádrž se řadí mezi deset největších v republice a nachází se v ochranném pásmu, kde je zakázáno používat lodě se spalovacími motory. Proto bude loď poháněná bateriemi. Její provoz bude tedy šetrný k životnímu prostředí a k vodě v nádrži, která se kromě rekreace využívá i jako zdroj užitkové vody,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák s tím, že loď dostala jméno Harta na základě ankety. „Unikátnost této lodi spočívá v tom, že je kompletně na elektropohon, a je tak nejspíš jedinou takovou lodí v republice,“ dodal hejtman kraje Ivo Vondrák.
Velkokapacitní elektroloď Harta pojme 45 výletníků a posádku. Má bezbariérové provedení a v podpalubí má prostor na přepravu až deseti kol. „ Samozřejmě se počítá také s návštěvami mladých rodin. Rodiče nemusejí mít obavy, na lodi je vyhrazeno i místo pro kočárky, a to za poplatek 20 korun. Určitě lidé ocení, že si na výlet s sebou budou moci vzít i svého psa,“ řekl náměstek hejtmana kraje pro cestovní ruch a regionální rozvoj Jan Krkoška a doplnil, že lístky budou v prodeji přímo na lodi nebo v infocentru v Leskovci nad Moravicí, kde bude mít loď svůj domovský přístav s potřebnými technologiemi pro dobíjení.
Na okružní plavby se budou turisté moci vydat v červenci a srpnu vždy v úterý, čtvrtek a sobotu. „Vyhlídkové plavby patří v hlavní turistické sezoně mezi nejvyhledávanější atraktivity v oblasti Slezské Harty.
Cestovní ruch v této části regionu je mnohdy jedinou alternativou rozvoje malého a drobného podnikání. Proto považuji vyplutí elektrolodě a profesionalizaci lodní dopravy za velmi přínosné,“ poznamenal náměstek hejtmana Jan Krkoška. Loď je vybavena dvěma elektromotory, které budou pohánět lithiové baterie. Na střeše jsou umístěny solární panely. Rychlost plavby je 13 kilometrů v hodině. Loď bude provozovat svazek obcí Mikroregion Slezská Harta, který bude organizovat veškerou lodní dopravu na přehradě.
Okolí Slezské Harty je také oblíbeným místem cykloturistů. Návštěvníci si zde mohou dobít nebo zapůjčit elektrokola, která zde kraj v rámci projektu E-kola distribuoval. Mikroregion Slezská Harta také od kraje získal příspěvek 340 tisíc na projekt nové cyklostezky.
„Věřím, že sem všechny tyto projekty nalákají další hosty. Cestovní ruch a jeho rozvoj posiluje vnímání Moravskoslezského kraje jako regionu, který stojí za to navštívit. A co si budeme povídat, turisté sem vozí peníze, což je důležité pro místní podnikatele,“ uzavřel hejtman kraje Ivo Vondrák.
Článek vyšel v magazínu Profit
