VELETRHY Mezinárodní, celostátní i úzce regionální. Odborné i pro širokou veřejnost. Brněnské a pražské, ale také třeba litoměřické. Tak vypadá současná nabídka veletržních akcí v Česku. Loni se jich konalo přes 200, v roce 1997 jich však bylo 360, takže v průběhu necelé dekády se jejich počet snížil o více než třetinu.
VELETRHY
Mezinárodní, celostátní i úzce regionální. Odborné i pro širokou veřejnost. Brněnské a pražské, ale také třeba litoměřické. Tak vypadá současná nabídka veletržních akcí v Česku. Loni se jich konalo přes 200, v roce 1997 jich však bylo 360, takže v průběhu necelé dekády se jejich počet snížil o více než třetinu. Konkurenční boj v tuzemském veletržním sektoru je tedy očividně drsný.
Měnící se hospodářské poměry znamenají radikální změny i pro sféru veletrhů a výstav. Po roce 1989 trh rostl velmi razantně a počet konaných akcí prudce stoupal. Samozřejmě bez jakékoli koordinace, takže se zanedlouho ukázalo, že veletrhů je prostě moc. „Do podnikání se tehdy pustila velká skupina osob, která měla s výstavnictvím praktické zkušenosti. Zdálo se, že vše je na dobré cestě - rostl počet akcí i organizátorů,“ popisuje porevoluční vývoj oboru Dušan Pavlů, ředitel společnosti Amasia, která se věnuje marketingovým výzkumům právě ve výstavnictví.
Podle něj tento boom skončil někdy v roce 1998 a pak nastal poměrně prudký pokles v celém odvětví. Akcí výrazně ubývalo. Někdy to bylo prostě proto, že se objevilo příliš mnoho kohoutů na jednom smetišti - třeba účetních veletrhů na sklonku devadesátých let bylo hned několik, dnes už není žádný.
Jindy byly příčiny odlišné. „Objevily se jiné komunikační kanály. Zcela odumřely třeba veletrhy spotřebního zboží, protože málokdo byl ochoten čekat s uvedením novinky až do termínu jejich konání,“ říká Pavlů. Někdy se převis nabídky řešil i prodloužením termínu konání. Tak třeba ze dvou pohřebnických výstav zbyla jedna, která se navíc koná už jen v dvouletých termínech. Boj o vystavovatele i návštěvníky ale trvá. Zhruba od roku 2003 české výstavnictví zase nabírá dech.
HOLEŠOVICE, NEBO LETŇANY?
Na počátku devadesátých let se leckomu mohlo zdát, že Praha má v otázce veletrhů a výstav vystaráno. V roce 1991 oslavilo holešovické Výstaviště stoleté narozeniny. Právě tady, na okraji Stromovky, se v roce 1891 vztyčil Průmyslový palác, postavený u příležitosti Jubilejní výstavy zemské království českého. Ta byla nedílnou součástí hospodářské a počínající politické emancipace českého národa. Veletrhy na dlouhá desetiletí zakotvily v pražských Holešovicích a spojení této lokality s veletržními aktivitami potvrdila i Všeobecná Československá výstava, která se konala v jubilejním roce 1991. Karty se, stran výstavišť, zdály být rozdány. Tím spíše, že najít vhodný pozemek a zafinancovat zrod nového výstavního areálu v hlavním městě se jevilo jako takřka nemožné. Stejně tak bylo jasné, že Prahu a Brno na tomto poli dělí velká vzdálenost, a kdyby Praha chtěla na nepochybnou prioritu moravské metropole zaútočit, muselo by se stát něco zásadního. Což tehdy nikdo nepředpokládal.
Dnes je Brno stále veletržní jedničkou, ale situace vypadá hodně jinak. Dříve téměř řádový rozdíl se podstatně zúžil: Loni Brno na veletržní akce přilákalo 946 tisíc návštěvníků, Praha 511 tisíc, v brněnské metropoli vystavovalo 9531 firem a institucí, v české 5729. Srovnání užité výstavní plochy vychází 446 : 147 tisíc metrů čtverečních ve prospěch Brna. Diference na první pohled značné, ale nikoli propastné, jako tomu bývalo dříve. V Praze totiž přibyl další areál - letňanské výstaviště.
VIZE VELKÉHO VÝSTAVIŠTĚ SE BLÍŽÍ
Správce výstaviště v Letňanech, firma ABF, představila projekt realizace nového veletržního areálu hned na počátku 21. století. Postupně se ale ukázalo, že schvalování změn územního plánu Prahy, na nichž je další rozvoj Letňan závislý, bude zdlouhavé. Proto bylo nutné přistoupit k úpravám stávajících výstavních budov. „Rekonstrukcí mimo jiné vznikly dvě plnohodnotné výstavní haly 2 a 6 rozdělené odpočivnou zónou,“ říká generální ředitelka firmy ABF Miloslava Veselá. Ona sama doufá, že pražský magistrát územní plán rychle schválí a do roku 2008 bude stát alespoň část nového výstaviště.
Pokud jde o konkurenci holešovického Výstaviště, té se Veselá rozhodně nebojí. „Výstaviště v Holešovicích by mělo být podle veletržní koncepce hlavního města Prahy prostorem pro pořádání akcí zaměřených na zábavu a volný čas. Jakákoliv dostavba nebo modernizace pro veletržní účely by byla navíc vážným porušením smlouvy uzavřené mezi ABF a magistrátem,“ dodává Veselá.
DALŠÍ METRY NAVRCH
V „tradičním“ holešovickém areálu vládne společnost Incheba, stoprocentní dcera stejnojmenné slovenské firmy. Její ředitel Jaroslav Čepek je stran budoucnosti optimista: „Výzkumy jasně hovoří o nárůstu všech sledovaných parametrů od roku 2003.“ Ani konkurenci nevidí nijak fatálně: „Nejsme a ani nemůžeme být na trhu jediní. Vývoj zcela jasně směřuje k úbytku menších organizátorů a profiluje se skupina pěti šesti silných firem. Samozřejmě nastávají situace, kdy ani v Praze nejsme s některou výstavou jediní.“
Recept na úspěšný boj s konkurencí je podle Čepka jednoduchý: profesionální organizace, kvalitní podmínky vystavovatelských ploch a v neposlední řadě široké související služby včetně zajištění dopravy. V Holešovicích v tomto ohledu mají štěstí. Kromě tramvajové zastávky mají nedaleko stanici metra - i k ní zavedenou bezplatnou autobusovou linku.
Dalším trumfem Incheby v zápasu o vystavovatele i návštěvníky bude nová hala, která má stát už za dva roky. Ta nabídne dalších 16 tisíc metrů výstavní plochy, v porovnání s dnešním stavem (asi 20 tisíc metrů čtverečních) se prostory téměř zdvojnásobí.
ČERNÍ VZADU
Extraligu veletrhů v tuzemsku představuje Brno, které jen ostýchavě dohání prvoligová Praha. Tím ovšem počet konkurentů ani zdaleka nekončí. Čilo je v regionech. Tam je situace o trochu snazší - právě v tom, že jde o regionální výstaviště a v lokalitě nemají konkurenci. Neplatí to ale docela - někde čeká za hranicemi, třeba ostravské Černé louce konkuruje katowické výstaviště MTK v Polsku.
„V některých regionech výstavní aktivity upadají, protože se o tuto tematiku nikdo nestará z hlediska zapojení veletržní komunikace do systému prezentace celého územního celku,“ vysvětluje Pavlů jeden z důvodů, proč některá malá výstaviště prosperují a jiná nikoli. Dobrým příkladem v tomto směru může být právě Ostrava, kde veletržní areál Černá louka provozuje prostřednictvím specializované akciové společnosti samotné město.
DNES A ZÍTRA
Čištění trhu je vlastně nekonečný proces. „Podstatně větší pozornost dnes prozíraví organizátoři věnují doprovodným programům. Někdy mají vysloveně zábavní, rekreativní charakter, ale u speciálních veletržních titulů mají povahu dalšího zdroje odborných informací,“ říká Pavlů.
Podle něj jsou veletrhy specifickým multimédiem, které už nemůže vystačit s jednoduchou prezentací výrobků či služeb. Ta je sice stále důležitá, ale musí být provázena již zmíněným doprovodným programem a také potřebnou propagací. „Z našich výzkumů vyplývá, že mnozí vystavovatelé se k v tomto ohledu chovají velmi neodpovědně a svou účast směrem k cílovým skupinám návštěvníků nijak nepropagují. Velmi často pak kritizují nedostatečnou propagaci celé akce,“ komentuje praxi Pavlů. Je toho názoru, že v konkurenci obstojí jen ti organizátoři, kteří nabídnou kvalitu ve všech směrech: nosné téma, dobrou organizaci a management celé akce, přívětivý areál a přátelský personál, kvalitní doprovodný program a také efektivní propagaci.
AUDIT SE STÁVÁ POVINNOSTÍ Drtivá většina velkých vystavovatelů chce mít objektivní a pravdivá data týkající se úspěšnosti jednotlivých akcí zejména z hlediska prodané výstavní plochy a počtu návštěvníků. Právě k tomu slouží audit. „Zainteresovaná veřejnost se již nespokojuje s mlhavými vyjádřeními typu, na akci bylo asi 15 tisíc návštěvníků a zhruba 90 vystavovatelů,“ říká Dušan Pavlů, ředitel auditorské firmy Amasia. Podle jeho slov je v Česku předmětem auditu nadpoloviční většina veletržních a výstavních titulů. Cena za audit se pohybuje v řádu několika tisíc korun. POČET VELETRHŮ A VÝSTAV 1997 362 1998 303 1999 263 2000 233 2001 212 2002 227 2003 201 2004 203 2005 205 Pramen: Amasia NEJVĚTŠÍ HRÁČI NA TRHU (údaje za rok 2005) Organizátor Celková Počet Počet plocha vystavo- návštěvníků (v tis. m2) vatelů Veletrhy Brno 447 9531 946 000 Incheba Praha + Triumf Praha 94 4113 348 000 Výstaviště České Budějovice 65 1768 276 000 ABF 53 1616 163 000 Výstavy Litoměřice 26 923 188 000 Pramen: SOVA. Amasia
