Pandemie covidu výrazně ovlivnila všechny ekonomiky po celém světě. Po jejím skončení se jednotlivé státy začaly postupně vzpamatovávat, ovšem zdaleka ne všem se podařilo vrátit se k původním hodnotám růstu. Jednou z mála vyspělých zemí, která to zvládla velmi úspěšně, jsou ale Spojené státy americké.
Pozoruhodný výkon tamní ekonomiky dokládají nejnovější data. Podle nich v zemi vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) ve třetím čtvrtletí o 5,2 procenta. To je výrazně více, než jaký nárůst zaznamenala ve stejném období Čína, která byla sama dlouhou dobu motorem globálního růstu. USA ale letos předstihly rovněž Evropskou unii, Spojené království, Japonsko, Kanadu a další vyspělé země.
Úspěchu americké ekonomiky věří i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta minulý měsíc zvýšila své prognózy růstu tamního HDP pro letošní a příští rok, přičemž zároveň snížila odhad pro 20 členů eurozóny. „Spojené státy za poslední rok skutečně předvedly mimořádný výkon, a to obzvláště v porovnání s ostatními zeměmi,“ řekla CNN Innes McFeeová, hlavní globální ekonomka Oxford Economics.
Válka měla na USA menší dopad
Čím to je, že se americké ekonomice tak dobře daří? Podle analytiků za tím stojí některé dlouhodobější strukturální faktory, ale hlavními důvody jsou především velkorysé podpůrné balíčky v době pandemie covidu a rozdíly v cenách energií.
Jejich loňský prudký nárůst měl dle hlavní ekonomky OECD Clare Lombardelliové tvrdý dopad na Evropu zejména proto, že na rozdíl od Spojených států je čistým dovozcem energie. Konkrétně v této souvislosti zdůraznila situaci na trhu se zemním plynem, jehož cena vyletěla strmě vzhůru po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Tato událost podstatně zvýšila účty za energie jak pro domácnosti, tak i pro společnosti, což vedlo ke zhoršenému výkonu celé evropské ekonomiky.
„Ropa je globální komodita, ale zemní plyn je regionálně segmentovaný. I když tedy jeho ceny v USA vzrostly, v Evropě vzrostly ještě mnohem více. To mělo velký vliv na hospodářství, přičemž některé z těchto efektů přetrvávají až do současnosti,“ potvrdil Preston Caldwell, hlavní ekonom společnosti Morningstar Research Services.
Američané otevřeli peněženky
Dalším zásadním rozdílem mezi oběma stranami Atlantiku byly i již zmíněné podpůrné covidové balíčky, které Spojené státy zavedly v mnohem větším měřítku. Součástí této nebývale velkorysé pomoci bylo třeba zavedení moratoria na splácení dluhů, což spolu se změnou spotřebních vzorců a velmi nízkými úrokovými sazbami pomohlo zlepšit finanční situaci mnoha Američanů.
Těm se během pandemie podařilo nashromáždit značné úspory, takže po skončení epidemických omezení začali utrácet ve velkém, a to i přes neustále rostoucí ceny. Otevřené peněženky spotřebitelů díky tomu dokázaly kompenzovat negativní dopad inflace na spotřebu, která je zásadním motorem americké ekonomiky.
Analytici ovšem varují, že situace může způsobit i problémy. „Američané v posledních několika letech nadměrně utráceli své dlouhodobé úspory, zatímco spořicí účty v jiných zemích zůstaly relativně nedotčené. V budoucnu by tato skutečnost mohla představovat hrozbu pro další rozvoj americké ekonomiky,“ vysvětlila McFeeová z Oxford Economics.
Podpora čisté energie a umělé inteligence
Současný vývoj amerického hospodářství překonal odhady mnoha analytiků. I tak se ale většinou shodují, že nastalá situace nebude trvat příliš dlouho. Místo toho odborníci očekávají mírné zpomalení ekonomiky v tomto čtvrtletí a v celém příštím roce. Několik generálních ředitelů velkých bank navíc varovalo, že by se brzy mohla ocitnout v problémech.
Z dlouhodobého hlediska ale situace vypadá o něco pozitivněji, díky čemuž by si USA mohly dokonce upevnit svůj náskok před Evropou. K tomu může pomoci i nedávný zákon prezidenta Joea Bidena o snížení inflace, který vyčlenil 369 miliard dolarů (přes osm bilionů korun) na podporu různých projektů, jež se zabývají ekologickými zdroji energie. Tato významná suma má podle odborníků potenciál přilákat do země ještě více investic.
Velkou naději navíc ekonomové vkládají i do rozvoje umělé inteligence. Inkriminovanému odvětví se v USA za posledních 10 let podařilo získat investice ve výši téměř 450 miliard dolarů (přes 10 bilionů korun), což je více než dvojnásobek toho, co do stejného sektoru napumpovali v Číně, a téměř desetkrát více než v Evropské unii nebo ve Spojeném království. A vzhledem ke skutečnosti, že podle zainteresovaných odborníků panují v USA pro podnikání v oblasti umělé inteligence takřka ideální podmínky, by se navíc tento americký náskok mohl v budoucnu ještě o dost navýšit.
