Dopad vstupu do EU bude pro český státní rozpočet a daňové poplatníky silně negativní. Vláda přitom vedla za naše peníze dezinformační kampaň, která uváděla občany před referendem v omyl, že na evropských dotacích vyděláme. Např. ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda doslova uvedl: "V roce 2004 získáme z rozpočtu Evropské unie o 24 miliard více, než kolik tam vložíme.
Dopad vstupu do EU bude pro český státní rozpočet a daňové poplatníky silně negativní. Vláda přitom vedla za naše peníze dezinformační kampaň, která uváděla občany před referendem v omyl, že na evropských dotacích vyděláme. Např. ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda doslova uvedl: „V roce 2004 získáme z rozpočtu Evropské unie o 24 miliard více, než kolik tam vložíme.“ Kdyby si pan ministr přečetl, co vyjednal České republice v Přístupové smlouvě, zjistil by, že realita je spíše opačná. Ze Smlouvy o přistoupení vyplývá, že v r. 2004 zaplatí Česká republika do EU jako příspěvek do bruselské kasy 19 miliard korun. Rovněž je vyjednáno, že EU z toho vrátí do českého rozpočtu během roku 9 miliard. Český rozpočet dále přijde o výnos z cel ve výši asi 3 miliardy. V rozpočtu tak vznikne díra 13 miliard. Dále vzniknou náklady na spolufinancování projektů schvalovaných Evropskou unií. Tyto náklady se mohou vyšplhat až na 13 miliard. Díra v rozpočtu by tak dosáhla až 25 miliard korun. Naproti tomu slavné evropské strukturální a zemědělské dotace mohou, ale nemusí přijít. Jisté je jenom to, že nepřijdou do státního rozpočtu. Přístupová smlouva stanoví, že tyto dotace mohou v r. 2004 dosáhnout maximálně 15 miliard. Zahraniční zkušenost však ukazuje, že maximum je nedostižné. Rakousko první rok po vstupu „dosáhlo“ jen na 37 % „nabízené“ podpory. Od té doby EU navíc pravidla dále zpřísnila. Jako by to nestačilo, ČR bude muset platit navíc asi miliardu ročně do dalších evropských fondů, např. do Evropské investiční banky. Navíc celá byrokracie spojená se získáváním našich peněz z Bruselu zpátky domů by nás stála další stamiliony. Ministerstvo zemědělství zřídilo „Agrární platební agenturu“, která má evropské dotace pomoci získávat. Na její fungování Ministerstvo zemědělství jen letos navrhuje najmout 256 nových úředníků a vyčlenit přes 100 milionů korun. Vláda stojí před těžkou volbou: Nenavýšit počet úředníků a nezískat žádné zemědělské dotace, nebo navýšit počet úředníků a získat alespoň něco. Součástí českého příspěvku do EU budou ročně i 3 miliardy jako český podíl na kompenzaci, kterou Evropská unie každoročně vrací V elké Británii. Tato výjimka V elké Británii zaručuje, aby na členství v EU finančně neprodělávala. Česká vláda nic podobného v Přístupové smlouvě nedojednala. To, že státní rozpočet přijde o výnos z cel, v žádném případě neznamená, že naši občané nebudou cla v cenách zboží platit. Budou je platit, a mnohdy větší než platili dosud. Rozdíl je jen v tom, že zaplacená cla půjdou přímo do rozpočtu Evropské unie do Bruselu. Např. dovoz jízdních kol z Asie Evropská unie zatěžuje clem v řádech tisíců korun, dovoz každého kilogramu jihoamerických banánů clem 22 korun. Celkově budou občané v cenách zboží odvádět do Bruselu kolem deseti miliard korun ročně, aniž by z toho cokoliv měli.
Dopady vstupu do EU na český státní rozpočet (mld. Kč)
2004 2005 2006
Platba České republiky do rozpočtu EU -19 -29 -29
Ztráta cel z vnitřního obchodu v rámci rozšířené EU -3 -5 -5
Rozpočtová kompenzace České republice +9 +8 +5
Přímý negativní dopad vstupu do EU na český státní rozpočet -13 -26 -29
Předpokládané náklady spolufinancování -12 -14 -16
a navýšení přímých plateb zemědělcům
Předpokládaný celkový dopad vstupu do EU na český státní rozpočet -25 -40 -45
Horní limit dotací z EU +15 +30 +33
PRAMEN: NEWSLETTER CEPU KVĚTEN 2003
