Razítko od Národního bezpečnostního úřadu může mít cenu zlata
Máte bezpečnostní prověrku? Okamžitě vás zaměstnáme a ještě vám přihodíme deset tisíc k platu navrch. Taková je nyní situace ve Spojených státech. Za oceánem je po státem prověřených lidech neuvěřitelná poptávka. Po zpřísnění bezpečnostních opatření kvůli teroristickým hrozbám po září 2001 totiž nestačí úřady – většinou jde přímo o ministerstvo obrany - prověrky provádět. Firmy proto „přetahují“ a „přeplácejí“ státní zaměstnance, kteří již prověrku mají.
Průzkum Americké asociace pro informační technologie uvádí, že praxi najímání lidí s hotovou prověrkou považuje za normální čtyřiapadesát procent firem. Podobné je to i ve Velké Británii. Na serveru tiptopjob.com lze momentálně nalézt několik nabídek zaměstnání, jejichž zadavatelé mají požadavek, aby kandidát předem souhlasil s prověřením ministerstvem obrany.
V Česku sice ještě tak vyhrocená situace není, inzerátů požadujících prověrku není mnoho, i tady ale může mít prověrka poměrně vysokou cenu. Třeba pro firmu, která chce vyhrát některý z armádních tendrů, jde jí o čas a nemůže si dovolit čekat několik měsíců na prověření svých zaměstnanců.
To je zřejmě i případ brněnské softwarové firmy AEC. Ta nyní shání v inzerátech account managera. Šanci na přijetí má ale jen ten uchazeč, který má prověrku Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Uplatnění v AEC by zřejmě mohl najít softwarový inženýr Pavel Kozár, který ve svém životopise umístěném veřejně na internetu uvádí, že má od NBÚ bezpečnostní prověrku na stupeň „Tajné“.
Týdeník EURO má informace, že se ale i v Česku objevují případy, kdy si firmy najímají osoby s prověrkou jen naoko, aby uspokojily úřady a dostaly zakázku. Vlastní práci pak stejně provádí někdo jiný.
Johna ano, Zoyu ne!
Prestižní deník The Washington Post nedávno uveřejnil typický americký příběh: týkal se manželů Zoye a Johna Schallerových. Oběma je 26 let, oba jsou odborníci na počítačové sítě. O Zoyu ale není na trhu zájem, zatímco Johnovi mohou zájemci „ruce utrhat“. Proč? Zoya je z Ukrajiny. Pobývá sice v Americe legálně, má zelenou kartu a doufá, že zanedlouho získá i americké občanství, zatím je ale cizinka. Proto podle zákona nemůže dostat bezpečnostní prověrku. Poté, co skončila ve zkrachovalé společnosti WorldCom, se již několik měsíců pokouší nalézt odpovídající práci. Marně. „První otázka vždycky zní: Máte americké občanství? A druhá: Máte prověrku na přísně tajné? A já odpovídám, že bohužel, nemám,“ řekla Zoya Schallerová The Washington Postu. „Zjistila jsem, že všechny velké firmy prověrku vyžadují,“ dodala.
Její manžel John je Američan. A bývalý mariňák. Z dob, kdy sloužil u vojska, má i bezpečnostní prověrku na stupeň „přísně tajné“. „Práci sehnal hned,“ uvedla Zoya.
„Ano, lidé s prověrkou hledají práci rychleji, a obvykle dokonce dostávají o pět až deset procent vyšší plat než zaměstnanci bez prověření od vlády,“ komentoval situaci Schallerových prezident Americké asociace pro informační technologie Harris N. Miller.
V průzkumu agentury NVTC z loňského prosince uvedlo 53 procent manažerů amerických firem, že je obtížné sehnat zaměstnance s prověrkou na stupeň „tajné“. V případě prověrky na vyšší stupeň „přísně tajné“, byl poměr obtížnosti ještě vyšší, plných 87 procent. Vládní agentura General Accounting Office (GAO), která se problémy kolem prověrek zabývala na přelomu let 2003 a 2004, došla k závěru, že ministerstvo obrany USA, které má prověřování na starosti, nabralo v posledních letech značný skluz: momentálně překročilo termín při prověřování 360 tisíc osob.
„Roční zpoždění odrazuje malé firmy od účasti ve vládních tendrech a větší společnosti nutí k tomu, že přetahují zaměstnance s prověrkou konkurenci. Tato praxe prodražuje vládní kontrakty, protože firmy si do nich započítávají náklady na obtížné získávání prověřených pracovníků,“ konstatuje zpráva GAO.
Prověrky nižšího stupně (důvěrné a vyhrazeno) obvykle v USA trvají – ostatně stejně jako v Česku - šest až dvanáct měsíců. Prověřování na tajné a přísné tajné trvá pochopitelně déle, může se protáhnout až na dva roky.
Firmy, jejichž zaměstnanci na prověrku čekají, si ale stěžují, že přicházejí o kontrakty, a tím pádem i peníze. Proto řeší krizovou situaci jinak: najmou si přímo člověka, který prověrku už má. Třeba bývalého vojáka. O takové lidi, kteří ovšem kromě prověrky i rozumí své práci, je neuvěřitelný zájem. Poptávka šroubuje jejich cenu nahoru.
„Bezpečnostní prověrka může zvednout váš plat o pět až patnáct tisíc dolarů ročně, v některých případech i o víc,“ uvádí například časopis Transition Assistance, který se zabývá problematikou pracovního trhu.
Ve Spojených státech už dokonce vznikají i specializované firmy, které zprostředkovávají práci výhradně lidem s prověrkou. „Máte prověrku? Tak to máte i práci!,“ zní slogan americké firmy ClearanceJobs.com z Atlanty, která má momentálně v databázi 563 nabídek. Od softwarového školitele ve zbrojovce Lockheed Martin ve Fort Meade až po překladatele z arabštiny pro NSI Nationwide s místem výkonu práce v Iráku. Prověrku totiž nepotřebují pouze dodavatelé americké armády nebo FBI. Stejně na tom jsou nyní zaměstnanci prakticky všech firem, kteří pracují nebo mohou pracovat pro vládu nebo některou vládní agenturu.
Kšefty s prověrkami.
V Česku zřejmě zatím není tolik příležitostí uplatnit bezpečnostní prověrku v civilním sektoru jako ve Spojených státech. Vládních zakázek není tolik. Přesto i česká prověrka má svou hodnotu.
„Znám firmu, která nedávno přijala bývalého zaměstnance resortu ministerstva obrany. Stalo se tak výlučně proto, že měl prověrku od Národního bezpečnostního úřadu, která je nyní striktně vyžadována pro výkon statutární funkce ve firmě obchodující se speciálním materiálem,“ řekl týdeníku EURO majitel jedné české zbrojařské firmy. Proč byl zmiňovaný úředník přijat? „Ministerstvo obrany má zřejmě na NBÚ protekci, kdežto statutář soukromé firmy nikoli. Ten bez jakékoli komunikace čeká i déle než rok. Existenční problémy firmy a jejích zaměstnanců přitom samozřejmě nikoho nezajímají. Takže jednou z mála možností, jak situaci vyřešit, je najít někoho volného s prověrkou na trhu… Náš případ to ale není, já jsem se po roce (čekání na prověrku) dočkal, pouze jsem mezitím přišel o dva nosné trhy,“ dodal majitel zbrojařské firmy.
A další zkušenost ze zbrojního byznysu. „Přijali jsme pracovníka s nejvyšším stupněm prověrky přísně tajné za obvyklých podmínek. Pokud by díky prověrce chtěl něco navíc, asi bychom ho odmítli…“ uvedl šéf pražské zbrojařské firmy, který nechtěl zveřejnit své jméno. „Je ale pravda, že kdybychom měli rozpracovaný projekt, který by vázl právě na absenci pracovníka s příslušnou prověrkou, nebo bychom vázli na nějaké právní překážce z téhož důvodu, například na povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem, asi bychom takovému pracovníkovi nějakou výhodnější nabídku učinili,“ připustil zbrojařský ředitel.
Prezident české Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek se přesto domnívá, že samotná prověrka ještě k získání dobrého místa nebo vyššího platu nestačí. „Budete-li mít například firmu, která dělá informační technologie v oblasti tajné, případně přísně tajné, budete samozřejmě rádi, když váš tým posílí člověk s prověrkou. Ale musí také rozumět své práci… Když porovnáváte jednoho kandidáta, který umí víc a nemá prověrku, se druhým, který umí méně, ale prověrku má, sáhnete po tom s prověrku. Nic jiného nezbývá. Ale musí té práci alespoň trochu rozumět, jinak jste v pasti. Máte sice prověření firmy, máte zakázku, ale vy tu zakázku nedokážete zrealizovat,“ připomíná Hynek.
Zbrojařský prezident si nemyslí, že by solidní firmy nasazovaly na zakázky lidi bez prověrky. „Jsem si jistý, že si tady nikdo nedovolí mít naoko zaměstnance s prověrkou a na zakázce nechat pracovat lidi bez prověrky. Alespoň solidní firma si to určitě nedovolí. Kdyby se to provalilo, tak zcela jistě končí,“ říká Hynek.
Již citovaný ředitel pražské zbrojařské firmy tak optimistický není. „Na obchod s prověrkami bych se spíše díval z toho smutnějšího úhlu pohledu. Proč vůbec stát klade podnikatelům překážky typu roční a delší arogantní mlčení NBÚ vůči podnikateli, který zoufale čeká na prověrku, aby mohl podnikat, vydělávat a platit daně? Vždyť prověrka stejně nemá v tomto případě žádný význam, protože se dá obejít tím, že si za sebe nominuji někoho, kdo prověrku má. A já bez prověrky firmu stejně dále ovládám a vše je při starém… Podnikatel je tedy státem nucen k nestandardním krokům, ke kličkování a hledání krkolomných řešení, aby mohl vydělávat pro sebe a pro stát,“ stěžuje si.
Vojáci v tom umí chodit.
Například čeští vojáci a zaměstnanci ministerstva obrany si už na prověrku jako na „zboží“ dávno zvykli. V inzerátech v armádním časopise A-Report je naprosto běžné, že zájemce o práci uvede vedle vzdělání i stupeň prověrky.
Pár příkladů z poslední doby: „Hledám uplatnění v Armádě ČR. Poručík, Ing., 29 let, zahraniční zkušenosti. Bezpečnostní prověrka Tajné. Nástup leden 2005.“ Nebo: „Poručík, Ing., 32 let, studium doktorantury (ekonomika obrany státu) a mezinárodních teritoriálních studií. Podána žádost o prověrku na stupeň přísně tajné.“
Krátce po přidělení bezpečnostní prověrky může posledně zmiňovaný dvaatřicetiletý poručík odejít například do některé zbrojní firmy. Jeho cena na trhu bude zřejmě o pár tisíc měsíčně vyšší, než kdyby odcházel bez prověrky. Prověrku na stupeň „vyhrazeno“ vyžaduje například i Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy, která právě shání vedoucího útvaru krizového managementu.
Ne všechny firmy se ale snaží přeplatit státní zaměstnance. Například stavební společnost Skanska, která mimo jiné modernizuje za peníze NATO armádní letiště v Čáslavi a Náměšti nad Oslavou, se zaměřuje při citlivých projektech vlastní síly. „Osvědčení pro práci s informacemi do stupně tajné získalo dosud více než dvacet zaměstnanců, které využíváme hlavně pro vedení projektů. Osvědčení pro práci s utajovanými informacemi chápeme jednak jako standard, bez kterého bychom se nemohli o některé zakázky ucházet, a jednak jako jednoznačnou konkurenční výhodu,“ sdělil týdeníku EURO vedoucí vnějších vztahů společnosti Ondřej Šuch.
Dá se vůbec hodnota prověrky v Česku nějak přesněji vyčíslit? „Obecně řečeno je na každé firmě, jak moc je pro ni nositel bezpečnostní prověrky s ohledem na konkrétní obchodní případ důležitý,“ řekl týdeníku EURO bývalý šéf civilní kontrarozvědky Jiří Růžek. Právě BIS prověřuje - na žádost Národního bezpečnostního úřadu – osoby, které žádají o vyšší stupeň prověrky. „Pokud by zaměstnavatelé v soukromé sféře začali prahnout po lidech s prověrkou, protože by jim osvědčení garantovalo stoprocentní spolehlivost, pak by celá věc dostala jistě jiné souvislosti… Je pravda, že ve státní správě i v politické sféře se prověrka vykládá jako certifikát o občanské způsobilosti. Prověrka ale má jen konstatovat, že její držitel nepředstavuje ohrožení utajovaných skutečností, respektive že riziko ze způsobu jeho života je přijatelné. Nezaručuje v žádném případě, že držitel denně dodržuje desatero! Prověrka není a doufejme, že ani nikdy nebude vstupenkou do ráje,“ tvrdí Růžek.
Jak v Česku získat bezpečnostní prověrku?
Prvním předpokladem pro získání bezpečnostní prověrky je, že stát zastupovaný Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ), dojde k závěru, že prověrku, která umožňuje přístup k utajovaným informacím, žadatel opravdu potřebuje. Nemusí přitom nutně být zaměstnancem státu, může například pracovat pro firmu, která se uchází o zakázku na správu počítačové sítě armádní letecké základny. Prověrku si ale zaměstnanec může „odnést“ z jednoho zaměstnání do druhého, pokud NBÚ nic nenamítá.
„Vydáním osvědčení je deklarováno, že navrhovaná osoba splnila zákonem stanovené podmínky bez ohledu na to, zda je zaměstnancem státní správy nebo soukromého sektoru,“ sdělila týdeníku EURO mluvčí NBÚ Drahoslava Brabcová. „Při provádění bezpečnostních prověrek není žádný rozdíl v postupu mezi navrhovanou osobou, pro kterou podával žádost o vydání osvědčení statutární orgán, státní instituce, statutární orgán ze soukromého sektoru či v případě, že si osoba podávala žádost o vydání osvědčení sama,“ dodala Brabcová.
Prověrka má obvykle platnost pět let, může být ale zrušena i dříve. V Česku jich bylo zatím vydáno zhruba dvacet tisíc. Ty první z roku 1998 začal NBÚ loni „obnovovat“.
Existují čtyři kategorie prověrek na základě toho, k jak citlivým informacím se žadatel bude dostávat.
Prověrka na nejnižší stupeň – s názvem „vyhrazené“ – je poměrně mírná. Probíhá tak, že zájemce vyplní dotazník a předá ho svému zaměstnavateli, který ho posoudí. V dotazníku musí kromě základních dat uvést životopis a podrobný přehled zaměstnavatelů a povolání v posledních pěti letech.
Při prověrce na stupeň „důvěrné“ posuzuje vyplněný dotazník (který už je obsáhlejší, navíc v něm je nutné například uvést všechna vznesená a sdělená obvinění z trestných činů, majetkové poměry a kontakty na bývalé i současné zpravodajské a bezpečnostní služby cizí moci nebo bývalé ČSSR) přímo Národní bezpečnostní úřad. NBÚ také prolustruje všechny možné archivy (vnitra, policie, tajných služeb) a prověří identitu žadatele.
Při bezpečnostní prověrce třetího stupně na stupeň „tajné“ NBÚ navíc prověřuje dle zákona všechny „další osoby starší osmnácti let, žijící společně s navrhovanou osobou v místě, kde je přihlášena k trvalému pobytu, a v místě, kde se trvale zdržuje“. Rozsáhlé vyšetřování tajných služeb včetně odposlechů a sledování se už netýká jen žadatele, ale všech jeho příbuzných a spolubydlících. Do bezpečnostního dotazníku je nutné navíc uvést majetkové poměry příslušníků domácnosti, kontakty na osoby žijící v zahraničí a také „souhlas k ověření stavu bankovních účtů, účtu u osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů a souhlas k ověření daňového přiznání“. Součástí prověrky je i psychologické vyšetření.
Prověrku „přísně tajné“ získá jen ten, kdo podstoupí prověření třetího stupně plus „prověření identity zpravodajskými službami a jejich šetření ke zjištění výskytu bezpečnostních rizik v prostředí, ve kterém se osoba vyskytuje“.
