Nová vládní strategie termín přijetí eura nestanovila
Termín není a v blízké době nebude. Tak skončil první pokus o revizi Strategie přijetí eura v České republice, kterou schválila před několika dny vláda. Jsem přesvědčen, že tím byla promarněna příležitost přihlásit se jednoznačně k závazku vstupu do eurozóny a zejména podnikatelskému sektoru dát potřebnou jistotu ohledně časování příprav na tento zásadní krok ve vývoji naší ekonomiky.
Debata o termínu byla velmi krátká a proběhla ve stínu jednání o prvním batohu reforem veřejných financí. Do hledáčku médií se dostala až díky finální přestřelce mezi ministerstvem financí (MF) a ČNB (případně mezi MF a některými členy vlády) o tom, zda má eurostrategie obsahovat alespoň podmíněné stanovení roku 2012 jako data zavedení eura. I podmíněná formulace termínu (vázaná na úsilí vlády o odstraňování překážek pro přijetí eura) však nakonec z eurostrategie vypadla.
Jedno, nikoli tři procenta.
Čerstvá revize eurostrategie neobsahuje příliš mnoho zásadně nových informací oproti té původní (schválené v roce 2003). Přibyly informace o postupu praktických příprav na euro či rekapitulace vývoje v zemích, které se chystají na jeho přijetí. V podstatě však nic, co bychom už nevěděli a nemohli se dočíst v jiných ekonomických dokumentech schválených vládou. Vše lze krátce shrnout asi takto: Přijetí eura brání především neutěšený stav veřejných financí a kromě toho poněkud nepružný český trh práce (což je ovšem problém téměř v celé Evropě).
Jedinou zásadní změnou je skutečnost, že revidovaná eurostrategie výslovně uvádí to, co dosud vědělo jen několik málo zasvěcených. Maastrichtské kritérium sice říká, že deficit veřejných financí musí být pod tři procenta HDP, ale s ohledem na další fiskální pravidla EU, zejména v rámci Paktu stability růstu, je naším střednědobým cílem saldo vládního sektoru ve výši minus jedno procento HDP. Tato informace byla také uváděna v mnoha dokumentech schválených vládou, ale vždy poněkud zapadla, a analytici i politici stále hovoří o magické maastrichtské tříprocentní hranici. Výslovné uvedení v eurostrategii toho, že se směřuje k minus jednomu procentu HDP, snad tento přístup změní.
Bez konkrétního data.
Aktuální Konvergenční program, který schválila vláda i Rada ministrů EU uvádí, že při udržování stálého tempa snižování deficitu aspoň na úrovni minimálního fiskálního úsilí (o půl procentního bodu ročně) ČR dosáhne svého střednědobého rozpočtového cíle minus jedno procento HDP nejpozději v roce 2013. Revidovaná eurostrategie zde trochu překvapivě odkazuje na starší verzi Konvergenčního programu, která uváděla ještě rok 2012. Vláda však pochopitelně může prosadit také ambicióznější tempo snižování schodku veřejných financí, a tohoto cíle tak dosáhnout dříve než v roce 2013.
Politici i analytici uváděli jako jeden z hlavních argumentů pro nestanovení data zavedení eura to, že v minulosti už několikrát určeno bylo a dnešní úsilí by působilo nedůvěryhodně. Málo známý je však fakt, že vláda dosud nikdy žádné datum pro zavedení eura neschválila. Hovořilo se o různých termínech (v roce 2003 se uvažovalo o možném zavedení eura v roce 2007), ale vláda nikdy žádný nepotvrdila, a Evropskou komisi jsme vždy informovali, že ČR datum zavedení eura stanoveno nemá (viz Zásadní momenty přípravy na euro).
Devalvace dokumentu.
Domnívám se, že v nové eurostrategii měl být termín jasně stanoven. A pokud schvalování reformy veřejných financí nedovolalo vést o termínu dostatečnou debatu, z níž by vyplynula shoda na něm, mělo se s revizí strategie vyčkat do doby, než bude vše možné náležitě prodiskutovat. Schválení „mezitímní eurostrategie“, která sice něco vypovídá o fiskálním vývoji, ale nic úplně nového a jednoznačného ohledně termínu zavedení eura, je podle mne devalvací takto zásadního dokumentu.
Určeme termín letos.
Tvrdím, že rok 2013 má být naším nejzazším termínem pro přijetí eura (viz Sedm důvodů pro datum zavedení eura). Věřím, že se v blízké době najde znovu dostatek politické odvahy tento termín jednoznačně stanovit, aby byly rozptýleny pochyby o tom, zda nově určené datum je důvěryhodné, či nikoli. Proč politická odvaha? Především proto, že stanovení důvěryhodného data pro zavedení eura znamená zároveň jasné přihlášení k pokračování v reformách veřejných financí. Tyto reformy jsou pro nás v současnosti ekonomickým imperativem, a to jak s ohledem na pravidla EU, tak na prosperitu naší ekonomiky jako takové. Stanovme tedy termín eura letos na podzim při pravidelném vyhodnocení připravenosti české ekonomiky na vstup do eurozóny. Jsem přesvědčen, že oním důvěryhodným datem pro zavedení eura je 1. leden 2013.
Zásadní momenty přípravy na euro
- Červen 2003. V referendu byl schválen Akt o přistoupení ČR k EU včetně závazku účastnit se třetí fáze Evropské měnové unie, tedy de facto přijmout (po splnění příslušných kritérií) euro. Termín nebyl nijak specifikován.
- Říjen 2003. Schválení první eurostrategie stanovující v závěru očekávání, že by ČR mohla zavést společnou evropskou měnu v horizontu let 2009 nebo 2010, pokud splní určité podmínky, a to zejména v oblasti fiskální konsolidace či postupu strukturálních reforem. Zároveň je MF ČR a ČNB uloženo každoročně vyhodnocovat připravenost české ekonomiky na vstup do eurozóny. Tato strategie nestanovila termín, ale jen uvedla určitá, podmíněná očekávání.
- Září 2005. Guvernér ČNB, premiér a ministr financí na společné schůzce odsouhlasili, že rok 2009 je pro přijetí eura nereálný, a tedy (v souladu s eurostrategií) lze očekávat spíše rok 2010. Schválili také zahájení praktických příprav na zavedení eura pod vedením MF.
- Únor 2006. Vzniká Národní koordinační skupina, která začíná pracovat na Národním plánu zavedení eura. Za pracovní datum pro přípravy se předpokládá rok 2010.
- Podzim 2005 až jaro 2006. Parlament postupně schválil předvolební balíčky, které výrazně ovlivnily výdajovou stránku státního rozpočtu. Deficit státního rozpočtu na rok 2007 tak směřuje mimo rámec daný Konvergenčním programem, kterým vůči EU vykazujeme zejména úsilí o konsolidaci veřejných financí.
- Říjen 2006. Vláda odsouhlasila, že (zejména s ohledem na zřejmé neplnění Konvergenčního programu) nebude usilovat o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II (v němž musí česká koruna pobýt aspoň dva roky, než vstoupíme do eurozóny) v roce 2007. Tím de facto rozhodla, že rok 2010 jako termín zavedení eura nepřichází v úvahu. V této souvislosti uložila MF, aby do konce srpna 2007 společně s ČNB předložilo revizi eurostrategie.
- Duben 2007. Vláda schválila Národní plán zavedení eura jako „manuál“ pro praktické přípravy tohoto kroku. Plán neobsahuje datum - je univerzálně použitelný pro jakýkoli termín přijetí eura.
- Historie prozatím končí schválením aktuální revize eurostrategie bez data.
Sedm důvodů pro datum zavedení eura
1. Česko se zavázalo zavést euro, což v roce 2003 stvrdilo referendem o přistoupení k EU.
2. Česká ekonomika je výrazně proexportně orientovaná. Naprostá většina obchodu je se zeměmi eurozóny (ukazatel podílu exportu na HDP je pro ČR více než 64 procent, zatímco průměr EU se pohybuje pouze kolem 29 procent). Zavedení eura tak přinese českým podnikatelům relativně vyšší úspory nákladů a větší výhody, než to způsobilo původním zemím eurozóny.
3. Vazba na eurozónu bude ještě výraznější poté, co euro bude zavedeno na Slovensku (předpokládá se 1. leden 2009).
4. Podnikatelský sektor (ale i veřejná sféra) potřebuje jistotu ohledně časování vstupu do eurozóny, aby mohl efektivně plánovat dlouhodobé investiční projekty, jako jsou úpravy informačních nebo platebních systémů (či změn legislativy v případě veřejné správy).
5. Reálná konvergence české ekonomiky k EU úspěšně pokračuje a její strukturální charakteristiky nijak výrazně nevybočují z průměru Evropské unie.
6. Střednědobým cílem fiskální konsolidace je strukturální deficit ve výši minus jedno procento HDP. Náš Konvergenční program by měl k tomuto cíli směřovat a rozpočty veřejných financí musejí být naplánovány v souladu s ním, nechceme-li být vystaveni dalším fázím „procedury při nadměrném schodku“ ze strany EU. Snižování schodku veřejných financí minimálně na úroveň střednědobého cíle minus jednoho procenta je však především v našem vlastním zájmu.
7. I při „minimálním“ fiskálním úsilí snižování schodku veřejných financí o půl procentního bodu ročně, požadovaném EU, se dostaneme k deficitu veřejných financí pod jedno procento HDP nejpozději v roce 2013.
