Co vlastně vyjednali čeští vyjednavači na kodaňském summituV pátek 13.prosince uzavřela Česká republika spolu s ostatními kandidátskými zeměmi jednání o podmínkách našeho vstupu do Evropské unie. Do poslední chvíle se v Kodani tvrdě bojovalo o peníze. Poněkud stranou tak zůstal historický význam největšího rozšíření v dějinách EU.
Co vlastně vyjednali čeští vyjednavači na kodaňském summitu
V pátek 13.prosince uzavřela Česká republika spolu s ostatními kandidátskými zeměmi jednání o podmínkách našeho vstupu do Evropské unie. Do poslední chvíle se v Kodani tvrdě bojovalo o peníze.
Poněkud stranou tak zůstal historický význam největšího rozšíření v dějinách EU. Kandidátům se však podařilo vyjednat dílčí ústupky ze strany Unie. Kandidátské země byly na jednu stranu zklamány částkou 400 milionů eur, která byla mezi ně rozdělena navíc. Předsedající Dánsko totiž navrhovalo přidat kandidátům celou miliardu eur, členské země, které nejvíce přispívají do evropského rozpočtu, zejména Německo, však odmítly tolik peněz vydat. Po jednáních však převládala na všech stranách spokojenost, kandidáti jsou přesvědčeni, že dosáhli maximálních zisků v rámci omezených možností. Premiér Vladimír Špidla vybojoval pro Českou republiku v tvrdých jednáních nejen 83 miliony eur navíc do českého rozpočtu, ale po polském vzoru může ČR přesunout do státního rozpočtu také 100 milionů eur, tedy tři miliardy korun, ze strukturálních fondů. Znamená to, že z celkové miliardy eur, poskytnuté prostřednictvím strukturálních fondů na konkrétní projekty zejména v oblasti infrastruktury, může Česko desetinu této částky použít hned a na cokoli, například na dotace zemědělcům.
Navýšení zemědělských plateb
Evropská unie odmítla požadavky kandidátských zemí na zvýšení přímých dotací. T y sice zůstanou po první tři roky našeho členství na výši 25, 30 a 35 procent, dalších 20 procent ale mohou kandidáti převést na zemědělské platby z peněz na rozvoj venkova. Kromě toho smějí v letech 2004-2006 podpory navýšit ze státních rozpočtů až do výše 55, 60 a 65 procent úrovně EU. V nynějších členských státech Unie jsou přitom státní dotace do zemědělství zakázány. Zemědělci však většinou příliš spokojeni nejsou. Zlobí se zejména proto, že EU odmítla navýšit přímé platby. Podle předsedy Zemědělského svazu Miroslava Jirovského očekávali farmáři navýšení alespoň o pět procent, což by znamenalo asi 250 milionů eur. Výsledek summitu však vytvořil podle Jirovského určitý prostor, jehož naplnění bude klíčové pro podporu vstupu do EU ze strany farmářů. Předseda Odborového svazu zemědělství a výživy Bohumír Dufek označil summit dokonce za „černý pátek pro české zemědělce“. Je také skeptický k příslibu dorovnání dotací z domácích rozpočtových zdrojů. Dojednané podmínky podle něj neumožní českým farmářům prosperovat. Špidla nicméně slíbil, že „vláda udělá vše pro to, aby zemědělce převedla přes přechodné období“. Je si jist, že tvrdě vyjednané podmínky zajistí českým zemědělcům konkurenceschopnost. Dojednána byla také konečná výše kvót na zemědělské produkty. Kvóty nedosáhly českých požadavků, ale s výjimkou cukru nejsou nižší než dosavadní produkce. Pro cukr bylo vyjednáno ročně 455 tisíc tun, což je o 50 tisíc tun méně, než Češi požadovali. Potravinářská komora označila podmínky vstupu ČR do EU, vyjednané v Kodani, za dostačující pro udržení objemu českého zemědělství i potravinářství.
Autodopravci mají smůlu
Zatímco v otázce navýšení zemědělských plateb dosáhli čeští vyjednavači dílčích ústupků ze strany Unie, v kapitole Doprava museli kapitulovat. Nepodařilo se jim dosáhnout zrušení přechodného období pro tzv. kabotáž, tedy podnikání autodopravců na vnitřních trzích ostatních členských států. Přestože kabotáž činí zanedbatelné procento z celkové nákladní přepravy, cítí přechodné období čeští autodopravci jako křivdu. Na rozdíl od ostatních kandidátských zemí totiž splňují veškerá kritéria EU. Radost z výsledků kodaňského summitu mají zřejmě v Českých Budějovicích. EU souhlasila s ochranou zeměpisných označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. Znamená to, že tyto názvy budou chráněny ve všech 25 budoucích členských státech EU. Chráněná zeměpisná označení přitom požívají v EU vyšší ochrany než známky, takže by mohly ustat spory s americkými výrobci piva. Premiér Špidla jednal v Kodani také se svým rakouským protějškem Wolfgangem Co vlastně vyjednali čeští vyjednavači na kodaňském summitu Vstupní rozhovory s Evropskou unií skončily Schüsselem o jaderné bezpečnosti elektrárny Temelín. Rakušanům se nepodařilo prosadit žádná nová omezení. Deklarace, kterou nakonec oba premiéři podepsali, obsahuje jedinou větu, že obě strany budou plnit závazky obsažené v předchozích dohodách, tedy v závěrech tzv. Procesu z Melku.
Převládá optimizmus
Vládní politici hodnotili výsledky kodaňského summitu vesměs pozitivně a vyjednané podmínky považovali za maximum, čeho mohla česká delegace dosáhnout. „Změny jsou výrazné, počítají se v miliardách a zlepšily se i podmínky pro zemědělce,“ prohlásil například premiér Špidla. „Nebyla to lehká dohoda, ale je dobrá,“ dodal. Právě Špidlovu tvrdost a neústupnost v jednáních vysoce hodnotili politici z vládní koalice. Spokojenost vyjádřil také prezident Václav Havel. Ten se měl summitu zúčastnit jako čestný host, kvůli špatnému počasí v Dánsku ale nakonec vůbec neodletěl. Podle Havla je třeba uvažovat nejen o konkrétních finančních výhodách vstupu, ale především o hodnotách, které zemi členství v EU přinese. Opoziční ODS naopak podmínky našeho vstupu označila za nekompromisní a tvrdé. „O tom, že jsme si ve vyjednávání asi nepočínali nejlépe, jsem stoprocentně přesvědčen,“ řekl Václav Klaus. Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý označil dosažený kompromis jen za „zmírnění katastrofy“. ODS hodlá před červnovým referendem o našem vstupu do EU vysvětlovat občanům všechny výhody a nevýhody našeho členství. „My jsme se všemi našimi výhradami pro vstup naší země do EU, ale rozhodnutí občanů České republiky o tak závažném kroku musí proběhnout se skutečnou znalostí všech pro a proti,“ řekl Klaus. Podle posledních průzkumů veřejného mínění by pro vstup do Unie hlasovalo 62,4 procenta těch, kteří se hodlají referenda zúčastnit.
Přechodná období
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (kapitola 17)
* odklad pro výstavbu čistíren odpadních vod obcí (do roku 2010)
* recyklace obalů a obalových odpadů (do 2005)
* odklad pro plnění ekologických standardů přerovské teplárny (do 2012)
VOLNÝ POHYB KAPITÁLU (kapitola 18)
* osoby bez trvalého pobytu v ČR nebudou moci sedm let po vstupu nabývat zemědělskou a lesní půdu a pět let po vstupu druhotné nemovitosti
VOLNÝ POHYB OSOB (kapitola 20)
* prvních pět let po vstupu mohou země EU regulovat příjem pracovní síly (bude přehodnoceno po dvou letech, může být zkráceno nebo prodlouženo až na sedm let) * kandidátské země mohou recipročně chránit svůj pracovní trh
DAŇOVÁ POLITIKA (kapitola 22)
* nižší sazba DPH pro stavební práce na bytové výstavbě a na dodávku tepelné energie pro majitele domů (do 2007)
* nižší spotřební daň z cigaret a tabákových výrobků (do 2006)
* zvláštní úprava spotřební daně z lihu u pěstitelského pálení (trvalá)
* osvobození od povinnosti k registraci k DPH pro malé podniky, jejichž roční obrat je nižší než ekvivalent 35 000 eur (v národní měně)
ENERGETIKA (kapitola 23)
* odklad pro vytvoření minimálních zásob ropy a ropných produktů (do 2005)
* odklad otevření trhu se zemním plynem (do 2004)
HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ (kapitola 26)
* do konce roku 2006 ukončit restrukturalizaci hutnictví
DOPRAVA (kapitola 28)
* max. pětileté omezení pro kabotáž (vnitrostátní nákladní doprava)
ZEMĚDĚLSTVÍ (kapitola 30)
* přechodné období pro dosažení hygienických parametrů ve zpracovatelských podnicích (do 2006)
* přechodné období pro úpravu technologií v klecových chovech (do 2009)
* možnost destilovat určité množství vína z vinařských oblastí kategorie B (Morava - trvalá výjimka)
Časový harmonogram rozšíření EU
* leden 2003
Smlouva o přistoupení bude předložena Evropskému parlamentu
* 16. dubna 2003
Na summitu v Aténách má být podepsána smlouva o přistoupení deseti kandidátských zemí
* 15.-16. června 2003
Pravděpodobné datum referenda o vstupu do EU v České republice
* 1. května 2004
EU se v případě kladného výsledku referend rozšíří o deset zemí
* červen 2004
Volby do Evropského parlamentu, poprvé s účastí nových členů
* 1. listopadu 2004
Úřadu se ujme nová Evropská komise, v níž bude mít každý členský stát jednoho zástupce
