Osudy Becherovy vily v Karlových Varech dokreslují historické kotrmelce, úspěchy i pohromy posledních sto let v Česku. Původně soukromé sídlo slavné rodiny se za války změnilo ve velitelství SS, po znárodnění sloužilo jako Dům pionýrů a mládeže a poté bylo delší dobu uzavřeno. Kdo kolem kdysi honosné stavby prošel ještě před pár lety, propadal depresi. Dnes je z kulturní památky galerie umění.
Dvouletka
Nejnovější kapitola vily Becher se začala psát zhruba před pěti lety. Tehdejší karlovarský hejtman Josef Pavel přišel za ředitelem Galerie umění Karlovy Vary Janem Samcem s myšlenkou, zda by vytvořil studii možného využití vily pro galerijní činnost. Následovalo nutné dořešení vlastnických vztahů – převod pozemků přilehlé zahrady z majetku města na Karlovarský kraj, vytvoření architektonické studie a projektu ke stavebnímu povolení, jednání s urbanisty či památkáři a žádost o dotace z fondů Evropské unie.
Dlouho se například diskutovalo o umístění výtahu. Původní návrh na použití atria se naštěstí změnil, takže zůstalo zachováno a výtah funguje v boční části, kde neruší velkolepý dojem při vstupu do budovy. Proměna vily na galerii se nezastavila ani v době ekonomické krize, takže před dvěma lety začala dvouetapová rekonstrukce, která skončila letos v červnu.
První část zahrnovala opravu vlastní vily a proměnu altánu ve výtvarnou dílnu, ve druhé se vybavil interiér, rekonstrukce se dočkaly fasáda a zahrada. Evropská unie poskytla 77,6 milionu korun, Karlovarský kraj přes jedenáct milionů. Historický objekt se změnil v Interaktivní galerii pro výtvarníky, se zaměřením na činnost vzdělávací, výstavní, uměleckou a reprezentační.
Jan Samec, který celou proměnu sledoval zblízka, používá raději než interaktivní termín tvořivý. „Neplánujeme zde jen klasické výstavy, ale i moderně pojaté expozice, do nichž budou moci návštěvníci opravdu vstupovat a měnit je. Chceme nabízet akce, které zaujmou celé rodiny, ne pouze znalce umění. V rámci výstav budeme pořádat co nejpřitažlivější semináře a workshopy pro amatéry i děti a jejich výsledky pak vystavíme s původními objekty,“ tvrdí Samec.
Porcelánové entrée
První pokus o interakci právě probíhá. Výstava VARY(I)ACE 3+1 = PORCELÁN, otevřená do 25. září, zahrnuje díla současných karlovarských výtvarníků Jiřího Kožíška, Ladislava Švarce, Milana Neuberta a Lenky Sárové. Každý z nich povede během léta svůj workshop a v září budou k vidění i nejlepší porcelánové kousky jejich „žáků“. Ve vile začal také fungovat příměstský tábor pro děti.
Původně přitom byla budova řešena jako rodinný palác, s ohledem na zajištění komfortního bydlení i patřičnou reprezentaci stavebníků a vlastníků. Úkol vypracovat projekt velkolepého sídla pro Gustava Bechera, bývalého majitele světově proslavené likérky, dostal v roce 1912 známý karlovarský architekt Karl Heller. Po dokončení roku 1914 (stavební práce byly prováděny pouze na podzim a v zimě, aby nerušily lázeňskou sezonu) se vila stala nejvýraznějším objektem, který uzavíral luxusní vilovou čtvrť Westend (dnes ulice Krále Jiřího).
Dvoupodlažní budova s mansardovým podkrovím má pravidelný čtvercový půdorys, z něhož vystupují oblé tvary zahradního schodiště a zimní zahrady. Hlavní vstup byl situován na severní straně a kryt mohutnou markýzou, vytvářející mimořádně reprezentační entrée, jihovýchodnímu nároží dominuje válcová věž s osmibokým vyhlídkovým belvedérem, v přízemí doplněná teráskou. Celková kompozice sledovala oblíbené pojetí italizujících vil, pravidelné seskupení hmot představuje motivy tehdy módního anglického domu, šířícího se v německy hovořících zemích. Obvodový plášť byl v duchu rané moderny střídmý, výraznější prvky členění fasády představovaly mělké lisény, arkády, profilované římsy a slepé záskleny oken v patře. Zajímavým a dnes ojedinělým technickým prvkem byly výsuvné venkovní rolety, obsluhované z interiéru.
Do pionýráku na ping-pong
Gustav Becher, který nechal vilu postavit ve svých 64 letech pro o čtyřicet let mladší manželku, si pohádkové sídlo užil pouhých sedm let. Po jeho smrti vdova vilu prodala Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem. Nadále však byl používán název vila Becher, jedinou změnu představoval vinný sklep, vestavěný do suterénu. Za druhé světové války si přepychovou vilu vyhlédlo za své sídlo krajské velitelství SS a traduje se, že zde slavil v dubnu roku 1945 svatbu s německou vdovou H. Biellenbergovou kontroverzní generál Andrej Andrejevič Vlasov, bojující nejprve proti Němcům, posléze s Němci a nakonec opět proti nim (popraven byl v srpnu 1946).
Po válce byla vila znárodněna a v letech 1951 až 1987 sloužila jako Dům pionýrů a mládeže. Pamětníci, třeba muzikant a herec Ladislav Gerendáš, narozený v Karlových Varech, vzpomínají, jak do ní chodili nadšeně hrát ping-pong. Ředitel Galerie umění Karlovy Vary (pod niž dnes objekt spadá) Jan Samec kdysi prý také zašel párkrát do „pionýráku“ za starší sestrou, která tu vedla malířský kroužek.
Posledních více než dvacet let byla vila uzavřená a postupně chátrala. Koncem devadesátých let se pokusil školský úřad, v jehož majetku se nacházela, o přestavbu na hudební školu. Probíhala ale nárazově, s problematickými zásahy do stavební substance a původního mobiliáře. V pauzách docházelo i k řadě krádeží a před celkovou devastací zachránil vilu až převod z ministerstva školství do majetku Karlovarského kraje. Nyní vila Becher konečně ožila.
