Výběr daně jistí banky

Ministerstvo financí má se spotřební daní z tabáku snadnou práci

Jedním z velkých současných témat tabákových společností na českém trhu je způsob výběru spotřební daně ministerstvem financí. To přesunulo odpovědnost za zajištění inkasa na soukromé subjekty, v tomto případě na banky. A ty na neschopnosti státu zajistit výběr daně vydělávají podle zdrojů týdeníku EURO přes sto milionů korun ročně. Aktuálnost problému vyostřila globální hospodářská krize.

Drahé garance Tabákové firmy se nyní snaží ve svém hospodaření ušetřit zbytečné náklady, ale spotřební daň po nich chce stát zaplatit dřív, než vůbec vznikne vlastní výrobek. Systém je nastaven tak, že importéři nebo výrobci nejprve od ministerstva financí nakoupí tabákové nálepky, v jejichž ceně je obsažena daň plus náklady na výrobu kolků. Od zaplacení spotřební daně firmami do doby inkasa stejné částky od konečných spotřebitelů obvykle uplyne řada měsíců. Vzhledem k tomu, že jde technicky o platbu předem, tabákové firmy mají možnost buď si vzít na překlenovací období úvěr, nebo požádat o podstatně levnější bankovní garanci. Při až miliardových objemech však i tato záruka stojí desítky milionů korun.
Stát si tímto způsobem ulehčuje výběr daně pouze u tabákových výrobků. U pohonných hmot nebo alkoholu s takovou přísností zdaleka nepostupuje. Plátci spotřební daně z lihu, minerálních olejů a ostatních komodit, které jsou touto daní zatíženy, mohou požádat celní úřad o snížení zajištění daně. Celní ředitelství pak smí v případech, kdy neexistují pochybnosti o daňové spolehlivosti žadatele, platbu předem snížit až o polovinu. Zákon to totiž umožňuje.

Bankám ne „V důsledku zvyšování spotřební daně se zvyšuje i hodnota tabákových nálepek. Jak stoupá hodnota tabákových nálepek, rostou náklady pro jejich odběratele spojené s poskytnutím odpovídajícího zajištění zejména ve formě bankovní záruky,“ zmínil jednatel Imperial Tobacco Kamil Provazník. Krizí vylekané banky přitom své ručení zdražily bezmála na dvojnásobek, přestože své garance poskytují jen bohatým a spolehlivým nadnárodním firmám, jako jsou Philip Morris, British American Tobacco nebo Imperial Tobacco. Ty v Česku ovládají devadesát procent legálního trhu. O svých vztazích s bankami však tyto společnosti něchtějí příliš hovořit. Otevřeně se k problému po dotazech týdeníku EURO postavil jen ředitel pro firemní a právní záležitosti British American Tobacco (BAT) Vratislav Janda. „V současné době je zajištění daně velmi nákladné i časově náročné. V BAT činí roční náklady na zajištění daně zhruba deset procent lokálních režijních nákladů, přičemž bankovní sazby se od čtvrtého čtvrtletí 2008 zdvojnásobily,“ uvedl člen představenstva firmy. Janda se svým kritickým postojem vůči zavedenému systému netajil: „Kdyby tyto peníze šly do státního rozpočtu, vůbec bychom se tomu nebránili. Ale že je platíme bankám, které způsobily finanční krizi, to nás moc netěší.“ Není divu. Minimální spotřební daň vzrostla od roku 2005 o 17,60 koruny za krabičku, tím následně stouply i finanční nároky na zajištění daně. Za zmíněné období to bylo o 78 procent bez ohledu na množství vyrobených cigaret, a tudíž i nakoupených kolků. „Vzhledem k požadované výši garancí a současné situaci na bankovním trhu využívá BAT v Česku služeb dvou bank, z nichž jedna nemá v České republice zastoupení,“ konstatoval Janda.
Je logické, že s každým nárůstem spotřební daně se tabákovým firmám zvyšují požadavky státu na její zajištění. Banky buď požadavky firem na vyšší zajištění akceptují, často včetně navýšení ceny garance, nebo současnou výši garancí odmítnou dál zvyšovat, a je třeba poptat se u další banky. „Některé finanční ústavy v Česku dokonce vyžadují dvaceti- i víceprocentní depozit z požadované hodnoty zajištění, což má na BAT stejný dopad jako platba 20 procent z hodnoty odebraných kolků ihned při odběru bez využití povolené šedesátidenní splatnosti poskytované celním úřadem,“ sdělila týdeníku EURO firma British American Tobacco. Samotné banky zdůvodňují zvýšení poplatků za záruky rizikovější situací na finančních trzích v posledních dvou letech.

Nic neměnit Problém stoupajících výdajů na zajištění daně u tabákových firem není ministerstvu financí neznámý. V rámci novely zákona o spotřební dani, kterou Parlament musí kvůli jejímu zvýšení podle požadavku Evropské unie přijmout během letošního roku, se jím dokonce zabývá v připomínkovém řízení. Názor úředníků ministerstva financí je příznačný: „Při stále rostoucí výši spotřební daně současný systém neumožňuje snížit zajištění nebo upuštění od povinnosti poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek, a to ani v případě spolehlivého subjektu,“ konstatuje důvodová zpráva ministerstva.
Úředníci nabízejí jen dvě možnosti řešení. Buď resort ponechá v platnosti současný pohodlný systém, nebo přistoupí na snížení zajištění daně na základě kritérií spolehlivosti subjektů, jak je to obvyklé u jiných komodit. A ministerstvo si zároveň odpovídá: „Ministerstvo financí doporučuje zavedenou úpravu se stoprocentním krytím spotřební daně.“ Jinak řečeno – nic neměnit.

Mají šanci? Firmy však nabízejí i jiné varianty. Například Philip Morris přichází s řešením, které je v Evropě obvyklé: navrhuje rozšířit možnosti jištění daňové hodnoty tabákových nálepek i mimo systém bankovních garancí. „Tento mechanismus by u vysoce spolehlivých výrobců a dovozců umožnil zajistit daň i jejich finančními prostředky, které by byly posouzeny na základě finanční analýzy daného podniku. Výsledkem by bylo snížení finanční náročnosti pro výrobce a dovozce tabákových výrobků, přičemž zůstane zachováno stoprocentní zajištění daně po celou dobu její splatnosti,“ sdělila týdeníku EURO členka představenstva Andrea Gontkovičová.
Imperial Tobacco, trojka na trhu, by se spokojila s tím, že by celní ředitelství mohlo rozhodnout o snížení výše jistiny tabákových nálepek v případech, kdy žadatel prokáže, že splňuje podmínky stanovené právními předpisy a neexistují pochybnosti o jeho daňové spolehlivosti. Stejný názor zastává i dvojka trhu BAT. „Chceme aby systém výběru spotřební daně fungoval u tabáku stejně jako u jiných komodit. Pro nás by měla smysl každá úleva, ať již zajištění daně ve výši padesáti nebo sedmdesáti pěti procent,“ dodal Janda.