STÁTNÍ ROZPOČET UŽ NEBUDE JEDINÝ ZDROJ FINANCOVÁNÍ PROGRAMŮ NA PODPORU MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ. PODÍLET SE NOVĚ MÁ TAKÉ SOUKROMÁ SFÉRA, KONKRÉTNĚ BANKY. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU POČÍTÁ I S PROSTŘEDKY Z EVROPSKÉ UNIE.
říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Václav Petříček * Malé a střední firmy v zemích, které vstoupily do Evropské unie, zažily výrazné problémy a mnohé zkrachovaly. Tyto státy stálo spoustu peněz, aby jejich malé a střední podniky nezanikly úplně. Jak se připravuje na tuto situaci Česko?
Situaci v členských zemích EU, ale i ve státech, které se letos na připojení k evropské patnáctce připravují, velmi pozorně sledujeme. Proto jsme poslali řadu pracovníků našeho ministerstva na stáže, účelově zaměřené právě na programy pro malé a střední podniky po celé Evropě. Nemyslím si ale, že budeme mít možnost řešit situaci jednotlivých podniků. Abychom však hrozícímu krachu některých malých firem alespoň trochu předešli, přišli jsme se čtyřmi novými koncepcemi: rozšíření systému investičních pobídek, financování a pojišťování vývozu, podpory exportu a podpory malého a středního podnikání.
* V čem se liší nové koncepce podpory malého a středního podnikání od těch minulých?
Půjde o úplně jiné zdroje financí. V současnosti rozděluje ministerstvo na programy malého a středního podnikání něco přes miliardu korun. Možnosti státního rozpočtu nejsou neomezené, a proto přidáme soukromé zdroje a peníze z Evropské unie. K těm soukromým patří například již podepsaná dohoda s Českou spořitelnou. Spořitelna podpoří svými produkty programy na podporu malých a středních podniků v rozsahu několika stovek milionů. Jednáme i s dalšími bankami. V nejbližší době chceme oslovit Živnostenskou banku. Pokud jde o zdroje z Evropské unie, musíme být nejdříve připraveni a mít peníze na spolufinancování. Jednáme s rakouským ministerstvem hospodářství. Výsledkem by mělo být mimo jiné i to, že už letos některé programy na podporu malých a středních podniků budou stejné v České republice i Rakousku. Snažíme se podobné vztahy navázat v Maďarsku a pokračujeme v jednání s Německem. Chceme jít do Bruselu žádat o peníze společně, to znamená, že budeme například požadovat prostředky na jeden rakousko-český projekt.
* Bude se omezovat počet programů pro malé a střední podniky?
Byl bych rád, aby na začátku bylo programů spíše málo. Teď jich máme jedenáct. Chtěli bychom se pokusit vybrat priority, velmi tvrdě si je otestovat se Svazem průmyslu a dopravy, Hospodářskou komorou a dalšími podnikatelskými asociacemi. Těmto prioritám pak dát přednost a neomezovat je. Prioritou může být například posílení programů ve vztahu k zahraničnímu obchodu, průzkumu trhu, pomoc při prvním investování nebo při rozšíření činnosti malého podnikatele. Jde o to, aby to byly programy běžné v Evropské unii.
* Jak je Česko připravené na čerpání prostředků ze strukturálních fondů? Mohu mluvit jen za naše ministerstvo. Od srpna loňského roku už Agentura CzechInvest pracuje na přípravách, nyní se rozjíždí diskuze o konkrétních projektech se soukromou sférou. * CzechInvest tedy už zpracovává konkrétní projekty? Ano. Výběr bude velmi tvrdý. Musíme se připravit na velký kus nezkušenosti z naší strany a velký kus byrokracie ze strany EU. Právě proto naše partnerství s Rakouskem představuje záruku, že prostředky z Unie dostaneme. Jde však pouze o jednotlivé případy. V ostatních případech platí, že budeme-li hodně pilní, tak budeme moci v květnu až v červnu naše požadavky Evropské unii doručit. Následuje projednávání v sekretariátech EU, pak bude v Bruselu dovolená, potom přijde stanovisko z Bruselu, na které odpovíme. Blížíme se třetímu kvartálu a poctivě řečeno bojujeme o to, abychom v příštím roce dostali co nejvíce peněz. Ty ale dostaneme jen, když budeme dobře připraveni. * Kolik je podle vás co nejvíce peněz?
Zatím se bavíme v řádu miliard euro. Pokud na podzim letošního roku budeme mít na naše projekty miliardu euro, je třeba počítat s tím, že v rozpočtu na příští rok musíme mít příslušnou částku v korunách na kofinancování. Musíme mít také silné lobbisty v Bruselu a co nejsilnější vyjednávací pozici, což znamená, že se nesmíme hádat mezi rezorty.
* Bude někdo hlídat formální správnost žádostí o unijní peníze? Protože pokud byrokrati v Bruselu nedostanou formálně dokonalou žádost, ani se jí nezabývají. Za tuto otázku jsem rád. V Česku hodně často slyším přezíravá slova nad tímto typem úřednické práce, a to by se nám mohlo hodně nevyplatit. Už rok u nás pracuje koordinační skupina a přes tento útvar se všechny žádosti profiltrují. * Bavíme se o podpoře podnikatelů, což například také znamená neodčerpávat od nich peníze za každou cenu. Podporuje ministerstvo novelu zákona o hospodářské a o agrární komoře, kde je povinná placená registrace podnikatelů u jedné z těchto komor?
O této problematice jsem už několikrát jednal s prezidentem hospodářské komory. Pokud jde o tento zákon, velmi bych si přál, aby se diskuze o něm nestala jenom politickou diskuzí. Přál bych si, aby se pomocí zmíněného zákona zlepšila úloha hospodářské komory. Jestliže se registrační poplatek dohodne mezi komorou a Svazem průmyslu a jestli mi někdo dovede vysvětlit, že tyto prostředky povedou ke zlepšení a zkvalitnění práce komory, tak to budu podporovat.
* Proč by měli lepší služby pro členy komor platit jejich nečlenové? Samozřejmě se budeme hospodářské komory ptát, kde je konsenzus podnikatelské sféry. * Pokud jde o kultivaci podnikatelského prostředí, máte dojem, že komory, Svaz průmyslu či další podnikatelské organizace jsou dostatečně aktivní? Protože jen prostřednictvím zákonů, které něco povolují nebo zakazují, se asi podnikatelské prostředí vybudovat nedá. Základní slušnost se nedá nadirigovat zákonem.
Nemám žádný problém s aktivitou hospodářské komory nebo Svazu průmyslu. Některé podklady pro legislativu s nimi vytváříme od samého počátku. Někdy jsme i společnými lobbisty. Uvítal bych více zpětné vazby od podnikatelů. Mělo by to fungovat také tak, že mne čas od času vyhecují. Například ministerstvu předloží vlastní představu, jak by mělo fungovat podnikatelské prostředí nebo jak řešit konkrétní problém. A to se zatím neděje.
VÁCLAV PETŘÍČEK se narodil v roce 1944. Vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Chrudimi a Vysoké učení technické v Brně. Ve vědecké aspirantuře na Ekonomickém ústavu ČSAV se věnoval světové ekonomice. V letech 1967 až 1972 pracoval jako konstruktér v Rubeně Náchod, v letech 1972 až 1990 pak ve Státní plánovací komisi. Roku 1990 se stal náměstkem ministra hospodářství a ve stejném roce pak náměstkem ministra průmyslu a obchodu a vedoucím Úřadu ministerstva.
