Šéf Gazpromu Vjachirev se setkal v Praze se Zemanem i Grégrem
Mnozí první budou poslední a poslední první. Tento biblický citát z evangelia svatého Matouše by se dal použít pro charakteristiku postupu Fondu národního majetku (FNM) při výběru poradce na prodej plynárenství. Kde je logika takového kroku, ptá se mnoho manažerů a státních úředníků, kteří se zajímají o privatizaci. Situaci snad vyjasní vláda, která o tomto problému bude jednat v pondělí 9. dubna. Námitka! Prodej energetik nabírá právě kvůli nejasnému výběru poradců na privatizace elektroenergetiky i plynárenství skluz. Společnost ABN Amro Bank podala v pátek 30. března námitku proti rozhodnutí výkonného výboru Fondu národního majetku o vítězi výběrového řízení na investičního poradce pro privatizaci elektroenergetiky i plynárenství. Fond za vítěze označil jinou společnost než meziresortní komise. „Jsme přesvědčeni, že jsme v tendru na privatizaci plynárenství zvítězili, a proto jsme podali odvolání proti verdiktu výkonného výboru Fondu národního majetku, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO ředitel odboru corporate finance ABN Amro Bank Jiří Hrbáček. Nabídka této banky byla meziresortní komisí na plynárenství vyhodnocena jako daleko nejlepší (EURO 11/2001). Na dotaz, proč se odvolali i proti rozhodnutí výkonného výboru FNM v případě elektroenergetiky, kde ABN Amro Bank byla druhá za konsorciem Deloitte & Touche/N M Rothschild & Sons, Hrbáček odpověděl: „Kdybychom to neudělali, nemohli bychom pochopit proces výběru poradců v obou případech. Nezpochybňujeme vítězství konsorcia Deloitte & Touche/N M Rothschild v případě elektroenergetiky, ale nechápeme, že v tomto případě platilo rozhodnutí meziresortní komise, v plynárenství už ale neplatilo. Tomu opravdu nerozumíme. Týdeník EURO má všechny příslušné privatizační dokumenty k dispozici. Ministři se kvůli privatizaci energetiky sejdou proto, aby si porovnali hodnocení a posouzení nabídek jak z FNM, tak z meziresortní komise. Vláda versus FNM. Hrbáček z ABN Amro tvrdí, že banka svoji nabídku podala striktně na základě privatizačních dokumentů. „Fond národního majetku nás 5. února vyzval k podání nabídky a odvolával se přitom na usnesení vlády (č. 1260 z roku 2000 – pozn. red.). V tomto usnesení doslova stojí, že výběrová komise určí pořadí uchazečů a vítěze výběrového řízení. O tom, že je to v kompetenci výkonného výboru Fondu národního majetku, tam není nic. Komise nás v případě plynárenství určila jako vítěze. Nemáme k dispozici žádný privatizační dokument o tom, že vítěze určí někdo jiný. Proto jsme přesvědčení, že vítězem tendru je ABN Amro Bank, říká Hrbáček. Ministr financí Pavel Mertlík brání postup výkonného výboru FNM s tím, že o žádných komisích v zákoně o veřejných zakázkách není zmínky, tudíž podle něj je vše v pořádku. „Podle jasného právního výkladu jsou rozhodovací pravomoci výhradně na výkonném výboru FNM, uvedl minulý pátek pro ČTK mluvčí resortu financí Libor Vacek. Avšak člen dozorčí rady Fondu národního majetku a poslanec ODS Oldřich Vojíř nechápe, proč výkonný výbor FNM neupozornil na tuto skutečnost vládu a zájemce o tuto státní zakázku. „Fond vůbec nekomunikoval. Neinformoval o tom, že podle jeho názoru příslušné usnesení vlády není v souladu se zákonem a že poradce určí výkonný výbor fondu. Zájemci to samozřejmě nemohli vědět, protože vycházeli z dostupných privatizačních dokumentů, kde je napsáno, že vítězného poradce vybírá a určí meziresortní komise, tvrdí v rozhovoru pro týdeník EURO Vojíř. Stejný názor mají i další členové dozorčí rady fondu (EURO 14/2001). Fond národního majetku měl na posouzení oprávněnosti námitek desetidenní lhůtu, která skončila minulý pátek. Do uzávěrky tohoto čísla týdeníku EURO však ABN Amro Bank žádnou odpověď na svoje námitky z FNM nedostala. „V případě zamítnutí námitky mají účastníci možnost do deseti dnů podat návrh na přezkoumání rozhodnutí FNM k Úřadu pro hospodářskou soutěž, sdělila týdeníku EURO Lucie Králová z tiskového odboru Fondu národního majetku. Verdikt bez slyšení. Ani poslanec Vojíř, ale ani zástupce ABN Amro Bank Hrbáček nechápou, proč výkonný výbor nevyslechl zájemce o veřejnou zakázku tak, jak to učinila meziresortní komise. „ABN Amro stejně jako všichni ostatní měla před komisí asi čtyřicetiminutovou prezentaci své nabídky a náš tým odpověděl na tvrdé otázky, říká Hrbáček. „Nerozumím tomu, proč zvolil výkonný výbor jiný způsob hodnocení než komise, dodává Vojíř z ODS. Rozdíly v hodnocení meziresortní komise (dávala body od 1 do 11) a výkonného výboru FNM (dával body od 1 do 5) jsou značné a těžko pochopitelné. ABN Amro Bank dostala od komise 121 bodů, zatímco Salomon Brothers/Citibank jen 105 bodů, tedy rozdíl činil 16 bodů ve prospěch Holanďanů. Výkonný výbor ohodnotil nabídku ABN Amro Bank jen 28 body a Salomon Brothers/Citibank 35, rozdíl ve prospěch Američanů byl tedy sedmibodový. ČSOB a Nomura. ABN Amro Bank získala od Fondu národního majetku podle zdrojů týdeníku Respekt nižší ohodnocení i proto, že „fond nebyl spokojen s ABN Amro jako poradcem při privatizaci Českých radiokomunikací, kdežto k Salomon Brothers patří firma Schroders, která se podílela na úspěšném prodeji ČSOB . Je to sice pravda, ale nejmenovanému zdroji týdeníku Respekt asi unikla skutečnost, že japonskou Nomuru jako kupce Investiční a Poštovní banky vybrala právě společnost Salomon Brothers… Kritici rozhodnutí výkonného výboru FNM upozorňují i na skutečnost, že privatizace plynárenství bude ryze evropskou transakcí a měl by ji řídit také poradce z Evropy. „Salomon Brothers je americká firma a Citibank, její partner v konsorciu, kterého vybral Fond národního majetku, je rovněž banka z USA, podotýká nejmenovaný bankéř. Navíc podle informací týdeníku EURO Salomon Brothers nemá v Česku oficiální zastoupení. Carmen s Vjachirevem. S privatizací plynárenství souvisí i jednodenní návštěva šéfa ruského plynárenského gigantu Gazprom Rema Vjachireva v Praze (4. dubna) u příležitosti oslav třicátého výročí založení Tranzitního plynovodu. Ubytoval se v hotelu Marriott a poté navštívil ruské velvyslanectví v Praze. Vjachireva přivítal kolem poledne ve svém úřadě ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Diskutoval s ním o otázkách dodávek ruského zemního plynu do Česka a tranzitu přes území České republiky do západní Evropy. „Zároveň jednali o možnosti částečné úhrady dodávek zemního plynu do České republiky protidodávkami českého zboží pro potřeby Gazpromu. Ruská strana přislíbila pomoc při deblokaci kazachstánského dluhu vůči ČR vzniklého ze závazků podle takzvaných Jamburgských dohod. Bylo také dohodnuto vypořádat závazky mezi Českou republikou a Ruskou federací podle dvoustranné dohody v oblasti Jamburgských dohod, sdělila týdeníku EURO k jednání mluvčí ministerstva Anna Stárková. Setkání se uskutečnilo na žádost Gazpromu, nicméně podle informací týdeníku EURO Vjachirev zatím nevyslovil jednoznačný zájem své společnosti o privatizaci českého plynárenství. Ve tři hodiny se šéf Gazpromu setkal na půdě Poslanecké sněmovny s premiérem Milošem Zemanem. Po této návštěvě vyslechl v Národním divadle operu Carmen, jejíž uvedení hradil státní podnik Transgas. Koncem dubna letošního roku plánuje cestu do Prahy prezident francouzské společnosti Gaz de France Pierre Gadonneix. Týdeník EURO má informace, že Francouzi již před dvěma týdny oficiálně požádali ministra Grégra o termín, kdy by mohl Gadonneixe přijmout, avšak šéf resortu průmyslu a obchodu na jejich dopis zatím nereagoval. Sny a skutečnost. „Obávám se, že 80 miliard korun, které vláda očekává z prodeje Transgasu a regionálních distribučních společností, je nereálná částka. Kdyby strategický investor šel do této investice s představou roční návratnosti kapitálu kolem osmi až deseti procent, musel by z českého plynárenského sektoru odčerpat zhruba devět miliard korun každý rok. A akcionáři v dnešní době neradi vidí investice s návratností více než deset let, řekl na 1. Energetickém kongresu ČR – Energokon předseda představenstva společnosti Gas–Invest Milan Černý. Dodává, že v Evropě se letos bohužel neprivatizuje jen Transgas, ale i dva, pro investory mnohem atraktivnější podniky; norský Statoil a Slovenský plynárenský priemysel. „Je otázka, zda v tomto privatizačním závodu se najdou štědří zájemci i o Transgas. Hodnotu Statoilu, která je větší než Transgasu, analytici stanovili zhruba na dvě miliardy dolarů, což je částka, jakou český stát z prodeje plynárenského sektoru očekává, dodal Černý, který před několika lety byl náměstkem ministra průmyslu a obchodu, a poté generálním ředitelem podniku ČEZ. „Pokud někdo zaplatí za české plynárenství 80 miliard korun, nebude možné udržet trh na současné úrovni a znamenalo by to výrazné zdražení. Umístní–li někdo osmdesátimiliardovou investici s očekávanou návratností deseti procent ročně na českém plynárenském trhu, který má spotřebu devíti miliard kubíků, musí si investor odnést na každém kubíku zhruba jednu korunu čistého zisku. Přitom loni Transgas měl z prodeje plynu obrovskou ztrátu přes sedm miliard korun, prohlásil na stejné konferenci finanční ředitel společnosti Západočeská plynárenská Jaroslav Matějovic.
