VZDĚLÁVACÍ KURZY Na trhu vzdělávacích služeb existuje pestrá nabídka. Je tedy z čeho vybírat. Ale vybírat jen podle témat a jejich potřebnosti pro zaměstnance firmy rozhodně nestačí.
VZDĚLÁVACÍ KURZY Na trhu vzdělávacích služeb existuje pestrá nabídka. Je tedy z čeho vybírat. Ale vybírat jen podle témat a jejich potřebnosti pro zaměstnance firmy rozhodně nestačí. Zaplatili jsme zaměstnancům školení, ale žádný větší efekt to nepřineslo - stěžují si občas zástupci firem. Přesto není důvod zatracovat školení obecně. Chyba totiž může být jinde. Aby se investice do vzdělávání zaměstnanců a do prohlubování jejich znalostí vyplatila, je zapotřebí mít také nějaké informace o kvalitě kurzu, školení nebo semináře. Sebeatraktivnější a lákavější název vzdělávací akce ještě nezaručuje, že kurz je dobrý a že bude pro účastníky přínosem. Nejvíce záleží na přednášejícím, na organizaci akce a na ochotě poskytovatele vzdělávací akce přizpůsobit se požadavkům klienta. Právě tyto tři složky vám při výběru školení či kurzu mohou pomoci. FAKTOR PRVNÍ: LEKTOR
Dobrý profesionální lektor by měl mít několik základních vlastností. Lze je rozdělit do dvou základních skupin: a) odborné a praktické znalosti b) schopnost předávat znalosti jasně a srozumitelně ostatním Přednášející tedy musí mít především výborný přehled v oboru. To znamená znát nejen teorii, ale také vědět, jak ji uplatnit v praxi a hlavně - jaké problémy se v praxi mohou vyskytnout. Měl by tedy být schopen nejen kvalifikovaně přednášet, ale také odpovídat na spontánní dotazy. Samotné znalosti ale ještě nejsou zárukou kvality kurzu. Sebelepší vzdělání lektora je posluchačům na nic, když ho nebude umět srozumitelně podat. Proto mu nesmí chybět také pedagogické schopnosti - tedy umět téma poutavě přednášet a správně vysvětlit. Lektor také musí umět zvolit správné tempo výuky, držet se osnovy a neskákat z jednoho tématu na druhé. K lepšímu pochopení pomohou okamžité odpovědi na dotazy a uvedení příkladů z praxe. Účastníci kurzů mohou být různí, často mají odlišnou úroveň znalostí. Lektor tedy musí být schopen přizpůsobit se posluchačům - to znamená ubrat či zrychlit tempo. Některý posluchač potřebuje spíše pomalejší výklad, případně ho i zopakovat, jiný z posluchačů má zase již takovou úroveň znalostí, že ho spíše zajímají praktická řešení či situace v praxi. Na tyto rozdílnosti účastníků kurzu by však měl pamatovat jeho organizátor již při přípravě, nejlepším řešením je tedy uspořádání několika odlišných kurzů pro posluchače na různé úrovni. Dobrý lektor by měl se svými posluchači navázat kontakt a vytvořit, příjemnou atmosféru, v níž se posluchači neostýchají klást i dotazy či jinak reagovat na výklad. Drtivá většina posluchačů ocení zajímavé podání výkladu, jasné a srozumitelné příklady, stejně jako úsměvnou formu prezentace - díky tomu si výklad a probíranou látku lépe zapamatují. N a druhou stranu by ale legrácky neměly převážit praktickou informační hodnotu kurzu a lektor by neměl být až přehnaně vtíravý. Důležitá je také lektorova řeč sama o sobě. Nejhorší variantou jsou jak tichý, uspávací hlas, tak i nesrozumitelné drmolení. Přednáška by měla mít přirozenou intonaci, znít živě a vhodně využívat přestávek v mluveném projevu. I když se jedná o odborný výklad, neměl by lektor v mluveném slově přehnaně a za každou cenu používat co nejvíce cizích slov (může se mu pak stát, že začne hovořit o „kvalitě a jakosti“), stejně jako „úřednický styl“ bez správně používaných sloves.
FAKTOR DRUHÝ: ORGANIZACE
Již Komenský hovořil o názornosti výuky. Platí to dodnes. Lektor může hovořit zajímavě, ale často po hodinovém výkladu posluchači ztrácejí pozornost. Ne vždy je možné a vhodné oživit pozornost vtipem či příkladem. Organizátor vzdělávací akce by tedy měl lektorovi poskytnout pomůcky, které mu přesto pomohou výklad oživovat - tedy například počítač nebo dostatečně silný projektor. Organizátor by měl také zajistit vhodné místnosti, které na posluchače působí příjemně a pomáhají udržovat jejich pozornost. Vždyť například špatně osvětlená místnost může výsledek kurzu velmi negativně ovlivnit. Jak už jsme zmínili, organizátor vzdělávací akce by měl také dbát na to, aby znalostní úroveň posluchačů byla na obdobné úrovni. Tedy aby kurzy pro začátečníky navštěvovali doopravdy začátečníci a kurzy pro pokročilé pokročilí posluchači. Oběma skupinám se při jednom výkladu lektor velice těžko přizpůsobí. Důležité je i časové hledisko. Kurz by neměl být „našponovaný“, ale měl by počítat i s časem pro dotazy, procvičování probírané látky apod. Odborníci na vzdělávání ale v této souvislosti poukazují, že to jsou často právě firmy, kdo požadují co nejkratší trvání kurzu (a přitom se na něm probrala veškerá požadovaná témata). N a některých, zejména dlouhodobějších, kurzech zajišťuje organizátor iučební texty, podle nichž se mohou účastníci vzdělávací akce připravovat a učit. V takovém případě by lektor neměl přednášet pouze to, co účastníci kurzu najdou v učebních textech, ale měl by se snažit tyto texty svým výkladem rozšířit.
FAKTOR TŘETÍ: SLUŽBA ZÁKAZNÍKŮM
Službou jako kteroukoliv jinou jsou vzdělávací akce. Spotřebitelem je zde firma, která má na tuto službu nějaké požadavky, objednává a také ji platí proto, že mu má umožnit naplnit nějaké jeho potřeby. Proto je při výběru kurzu dobré posuzovat, nakolik je organizátor ochotný vyjít zákazníkovi vstříc, zejména pak co se týče jeho nestandardních požadavků. Firma jako objednavatel vzdělávací akce může například požadovat uspořádání kurzu v sídle firmy, specifickou dobu konání kurzu nebo úpravu učební osnovy tak, aby více vycházela z konkrétní činnosti firmy. Pokud je organizátor ochotný a chce vyjít vstříc, je nejlepší se v takovém případě sejít na alespoň krátkou pracovní schůzku s lektorem a s ním tyto požadavky probrat. Informace o potřebách firmy nebo třeba o očekávané znalostní úrovni zaměstnanců vyslaných na kurz mu pak mohou pomoci v dostatečném předstihu připravit se a upravit svůj výklad.