Revitalizace v praxi
Dny podniků potácejících se na pokraji konkursu jsou již sečteny. Vlastníci hledající zahraniční kupce zjistili, že se podaří prodat pouze bonitní aktiva, a tak zůstane zbytkový podnik, který bude patrně velmi rychle likvidován. Je zjevné, že ztráty věřitelů budou velké, a proto je otázkou, zda budou na tomto procesu ochotni spolupracovat.
Ve zličínských Dopravních systémech se momentálně připravuje vše pro dokončení zakázky tramvají pro filipínskou Manilu. „Během několika málo dnů se výroba rozjede, nejprve se však peníze musí proměnit v materiál, uvedl odborový předák Ladislav Binko . Upozornil, že zakázka musí být v každém případě hotova do konce června, jinak bude muset podnik filipínské straně plnit penále. To se může vyšplhat až k tři sta sedmdesáti milionům, rovněž může být odňata záruka za provedení - až 554 milionů korun.
Nová dozorčí rada, jež po valné hromadě po vzoru německého modelu převzala řídící pravomoci (jsou v ní zástupci Investiční a Poštovní banky, Konsolidační banky, Komerční banky, České spořitelny a Dopravních podniků), momentálně uvažuje o dalším provozním úvěru na výrobu vagonů metra. Ten by měla poskytnout Česká spořitelna spolu s Doprav ními podniky.
Prodat a propouštět
To je ovšem jenom začátek restrukturalizace, podnik musí získat finanční stabilitu, aby se dokázalo zahraničním investorům, že Dopravní systémy jsou životaschopné. Provoz části podniku, který je zajištěný zakázkami, však pojede již pod taktovkou zahranič ního strategického partnera. Stále je ve hře německý Siemens a francouzská společnost Alstom. „Ten musí být vybrán neprodleně, do Dopravních systémů jsme vstupovali, protože partner si přál, aby majoritní vlastník byl čitelný. Nevylučuji ale, že pře dtím nezačneme s některými restrukturalizačními kroky, uvedl mluvčí Konsolidační banky Tomáš Krones. Na valné hromadě se zatím mluvilo o optimalizaci počtu pracovníků - tedy propouštění zhruba šesti set až jedenácti set zaměstnanců. „Byli jsme vyzváni ke kolektivnímu vyjednávání, ale to povedeme, až budou vyřešeny závazky k zaměstnancům, potvrdil Binko. O tom, jakou formou a kdy dostanou pracovníci své výplaty, by měla tento týden rozhodnout dozorčí rada. Binko dodává, že sociální klima v podniku musí být vyřešeno před vstupem strategického partnera.
Mezitím se připravuje také revitalizace celého koncernu ČKD. Akcie bývalého hlavního akcionáře firmy INPRO propadly jako zástava Investiční a Poštovní bance. Další postup je předmětem vyjednávání. Restrukturalizace se bude odvíjet od životaschopnosti jednotlivých výrob, mezi něž kromě Dopravních systémů patří jenom už Vagonka Studénka a ČKD DIZ. To ostatně už také patří IPB. Holding totiž před časem potřeboval nutně peníze, a zas tavil proto u banky kontrolní balík akcií své nejlukrativnější dcery. Ostatní části ČKD, z nichž některé nejsou podle odborníků ani resuscitovatelné, se pravděpodobně odepíší.
Jen bez závazků
Restrukturalizační kroky, o nichž hovoří mluvčí Konsolidační banky, budou s největší pravděpodobností spočívat v oddělení využitelných aktiv firmy do jednoho celku, který by byl prodán investorovi bez všech závazků a záruk, které dnes na společnosti Dopravní systémy váznou. Zbytkový podnik by pak mohl být likvidován, aniž by se součástí konkursní podstaty staly peněžní toky spojené se zakázkami pro Manilu či pražské metro. Takové řešení je relativně levné, ale značně snižuje možnost věřitele, kterým je téměř výhradně Investiční a Poštovní banka, dostat se alespoň k části svých peněz. Ta však potřebuje dosáhnout při revitalizaci průmyslových podniků co nejvyšší výtěžnosti svých pohledávek, protože jako soukromá banka nedosáhne na prostředky, kterými bude stát sanovat před privatizací Komerční banku a Českou spořitelnu. Souhlas IPB s vyvedením bonitních aktiv z Dopravních systémů je přitom nezbytný, již jenom vzhledem k zástavám. Konsolidační banka nyní hledá kompromisní řešení. Vstoupit do celého procesu s vlastními penězi však může jen se souhlasem vlády, šlo by totiž de facto o pomoc státu IPB. Pro vládu je však taková pomoc politicky riskantní.
Další Zemanovy sliby
Jednoznačně odmítavá k podobným řešením však vláda není. Potvrdil to premiér Zeman při své návštěvě v plzeňské Škodě. Slíbil, že po uzavření standstill agreementu čili dohodě věřitelů, že po určitou dobu nebudou v krachující firmě snižovat svou úvěrovou angažovanost, poskytne vláda garance na nové úvěry. Čerstvé peníze by měly umožnit profinancovat výrobu některých klíčových zakázek, mezi něž patří například trolejbusy pro San Francisco. Také by měly posloužit k rozpletení složitých finančních vztahů mezi jednotlivými součástmi plzeňského koncernu tak, aby je už šlo začít připravovat na odprodej zahraničním investorům.
Dohoda je ve skutečnosti připravená k podepsání již zhruba dva měsíce. Za její formulací stojí opět Investiční a Poštovní banka jako jeden z akcionářů i největších věřitelů. Situace ve Škodě je však komplikovaná i angažovaností řady zahraničních bank, které mají pocit, že se ke svým penězům dostanou lépe při konkursním řízení. Především však se záměrem restrukturalizace nevyslovil souhlas Lubomír Soudek, který byl dosud schopen při hlasování na valné hromadě dosáhnout většiny. Převod vlastnických práv na Sdružení věřitelů a akcionářů je přitom podmínkou jakýchkoli dalších restrukturalizačních kroků. Zemanova výzva tak může mít z a cíl ještě na poslední chvíli Soudka přesvědčit, aby vyslovil souhlas s restrukturalizací, po níž přestane koncern fakticky existovat. Podle zdrojů blízkých věřitelskému výboru je zájem o některé součásti Škody poměrně vysoký. Stále však platí ultimátum, a pokud nedojde do konce tohoto měsíce k dohodě mezi rozhodujícími věřiteli a Soudkem, půjde Škoda do konkursu.
Na konkurs se nezapomnělo
Všichni zainteresovaní se shodují na tom, že současné krkolomné pokusy o záchranu pracovních míst a nadějných výrobních programů jsou jen náhražkou správně provedeného konkursního řízení. V kruzích blízkých vedení Konsolidační banky, na ní ž leží největší díl starostí se záchranou potápějících se podniků, se koketuje s myšlenkou pokusit se provést jeden z problémových podniků ukázkovým bankrotem. Kandidátem je Tatra Kopřivnice, jejíž finanční vztahy s věřiteli jsou poměrně j ednoduché, a v případě, že by se našel soudce ochotný jmenovat konkursním správcem člověka, kterého by si vybrali věřitelé, mohlo by se to povést.
Zájemci o aktiva firmy jsou. Kromě americké firmy SDC a indického distributora tatrovek se objevil i zájemce nabízející za čistá aktiva nezatížená starými dluhy dokonce třicet milionů dolarů.
Každopádně ať již bude zvolena dražší varianta spojená s naléváním peněz do současných podniků, nebo rychlý rozprodej aktiv po znárodnění jako v ČKD Dopravní systémy, nebo po případném vyhlášení konkursu, nelze již otálet. Podniky mají sice v těchto okamžicích zakázky, dokud však budou v předrevitalizační agonii, nemají šanci dosáhnout na nové a může se stát, že se na konci roku nebude výroba zastavovat pro nedostatek financí, ale protože nebude odbyt.
