Sněmovní rozpočtový výbor doporučil poslancům schválit vládní novelu devizového zákona, která umožní občanům Evropské unie kupovat v tuzemsku legálně a přímo zemědělskou půdu v soukromém vlastnictví. Zákaz jejího prodeje si vyjednalo Česko při vstupu do unie, výjimka skončí letos v květnu, sedm let od vstupu do EU.
Foto: Martin Siebert
Nyní podle zákona obyvatelé unie zemědělskou půdu kupovat nesmějí, desítky tisíc hektarů však již vlastní zahraniční firmy, které mají v ČR sídlo. Sousední státy na rozdíl od Česka zažádaly Brusel o prodloužení výjimky. Předloha se vztahuje i na budovy vedlejšího bydlení, u nichž výjimka pro Česko skončila už před dvěma lety.
Náměstkyně ministra financí Klára Król označila novelu za čistě transpoziční. “V praxi docházelo k obcházení zákona zakládáním společnostní s ručením omezeným,“ uvedla. Novela se podle Król netýká půdy ve státním vlastnictví. Pro její privatizaci platí zvláštní pravidla daná zákonem o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu.
Rozpočtový výbor chce v novele provést jedinou změnu. Vzhledem k tomu, že o ní ještě musí hlasovat nejen sněmovna, ale také Senát a podepsat ji prezident, neměla by platit od května, ale ode dne vyhlášení.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) označil při projednávání předlohy v prvním čtení výjimku obsaženou v devizovém zákonu za systémovou hloupost. Česká strana na ní podle jeho názoru nic nevydělala, ale na oplátku musela přistoupit na výjimku, která omezovala české občany ve volném pohybu osob.
Proti návrhu se však již objevily nesouhlasné projevy. Například šéf agrární komory Jan Veleba ho označil za další projev trvale defenzivní agrární politiky vlády.
Kromě firem zahraničních majitelů, které sídlí v Česku, mohou podle výjimky zemědělskou půdu v Česku nakupovat občané EU, kteří zde nejméně tři roky žijí a hospodaří. Přes prostředníky mohou půdu získávat i ze státního Pozemkového fondu, který pozemky odstátňuje.
