Menu Zavřít

Vybrat co nejvíc

6. 9. 2011
Autor: Euro.cz

Pokud jde o shánění financí, republikáni zatím na Obamu nemají

Peleton republikánských kandidátů na amerického prezidenta začíná mít jasné favority, první odpadlíky i černé koně. V orientačním hlasování republikánských příznivců v Iowě na sebe upozornila konzervativní kongresmanka Michele Bachmannová, favoritka Tea Party – Hnutí čajových dýchánků. V čele houfu republikánských uchazečů zatím zůstává někdejší guvernér státu Massachusetts Mitt Romney. V posledních průzkumech ho ale předbíhá Rick Perry, guvernér Texasu, který oznámil kandidaturu zatím jako poslední. Co bude rozhodovat o nominaci? Kromě politické obratnosti a řečnické zdatnosti to bude nepochybně schopnost kandidátů nalít do kampaně dostatečné množství financí. A v příštím roce jich bude potřeba podle všech očekávání zase víc než v roce 2008.
Dlouhodobému pozorovateli amerických prezidentských kampaní se možná chce zívnout. V posledních třech prezidentských kampaních se množství peněz utracených kandidáty vždycky zhruba zdvojnásobilo. Jestliže v roce 2000 potřebovali podle oficiálních zdrojů 343 milionů dolarů, v posledních volbách to už byla jedna miliarda a 325 milionů dolarů.
Skutečnost, že se v těch nadcházejících zase čeká rekordní útrata kandidátů, proto není až tak překvapivá. Přesto stojí za zaznamenání, že se Barack Obama podle všech očekávání stane historicky prvním politikem, který na kampaň vybere víc než miliardu dolarů. O to víc se budou při shromažďování volebních financí muset snažit republikánští vyzyvatelé.

Finanční „svalovci“

Skutečná bitva o republikánskou nominaci začne natvrdo až v únoru v Iowě. Často se nepřesně uvádí, že právě v tomto státě se konají první primárky, i když jde přísně vzato o porady místních stranických organizací, které se pak vyslovují pro toho či onoho kandidáta (tzv. caucuses). V každém případě je pohled do pokladen jednotlivých uchazečů zajímavý. Na jednu stranu sice dává tušit, mezi kým se bude rozhodovat. Na stranu druhou ale ukazuje, že peníze (aspoň zatím) nejsou v americké politice tak úplně vším. Zatím nejvíc, přes 18 milionů dolarů, vybral podle povinného přiznání pro Federální volební komisi od svých stoupenců někdejší úspěšný podnikatel a guvernér Massachusetts Mitt Romney. Favoritka Tea Party Michele Bachmannová na konci června disponovala téměř šesti miliony. Ron Paul, ultrakonzervativní libertarián, který kandiduje už potřetí, vybral přes 4,5 milionu dolarů. Bývalý guvernér Minnesoty Tim Pawlenty získal o něco méně (4 495 761 dolarů), ale stal se prvním kandidátem, který to vzdal. Přestože utratil asi 2,5 milionu, výsledek orientačního hlasování v Iowě ho silně zklamal. Právě jeho případ ukazuje, že i když byl pro sponzory nepochybně jedním z nejpřitažlivějších kandidátů, ani silná injekce nestačila.

Černí koně v popředí

Výčet hlavních republikánských kandidátů by nebyl úplný bez Sarah Palinové (bývalá guvernérka Aljašky, neúspěšná kandidátka na viceprezidentku z roku 2008) a Rudyho Giulianiho (bývalý úspěšný starosta New Yorku). Ani jeden z nich zatím jasně neřekl, jestli bude, nebo nebude kandidovat. Dráždí tím politické analytiky a komentátory. A udržují v napětí případné dárce. Kdekoli vystoupí, cokoli řeknou nebo napíší, těší se pozornosti národních médií. Pokud se jeden nebo oba rozhodnou vstoupit do kampaně, zamíchá to pořádně kartami minimálně v republikánském táboře. Obnosy vybrané republikány se zatím zdaleka nevyrovnají úspěšnosti Baracka Obamy. Podle Federální volební komise získal na kampaň do konce června přes 46 milionů dolarů. Jako zatím jediný věrohodný demokratický kandidát, a navíc prezident ve funkci má pochopitelně výhodu: pozornost demokratických sympatizantů a sponzorů (malých i velkých) je upřená výhradně na něj, stejně jako jejich naděje na další čtyři roky demokratického prezidenta.
„Někdy už si připadám jako kolovrátek,“ postěžoval si nedávno po rozhovoru pro Český rozhlas Frank Newport, editor publikací agentury Gallup. Jeho úkolem je totiž prezentovat výsledky průzkumů novinářům a zasazovat je do kontextu dlouhodobých trendů. Když dojde na hodnocení prezidenta Obamy a otázku, proč je s jeho výkonem ve funkci spokojených pořád méně Američanů, opakuje Frank Newport s mírnými obměnami už dva roky to samé: „Dokud nezačne viditelně a stabilně klesat nezaměstnanost, může Barack Obama jen těžko doufat, že se mu začnou zvyšovat voličské preference.“

Peníze nejsou všechno

Od začátku roku se oficiální míra nezaměstnanosti pohybuje lehce nad devíti procenty, i když reálně je pravděpodobně minimálně o několik procentních bodů vyšší. Jestli nezačne počet Američanů bez práce výrazně klesat, mění to šance prezidenta Obamy na znovuzvolení spíš ve zbožné přání. V posledních měsících se samozřejmě mediálně propíralo a dál propírá rekordní zadlužení federální vlády, snížení úvěrového ratingu Spojených států agenturou Standard & Poor’s a následná nejistota a propady cen akcií na burzách. Makroekonomické údaje o stavu amerického hospodářství rozpitvají odborníci a nabídnou obvykle různé interpretace, co to může znamenat pro Baracka Obamu a jeho naděje na znovuzvolení.
Nezaměstnanost ale zůstává klíčovým faktorem, prizmatem, kterým běžný volič posuzuje výkon administrativy a jímž viditelně není nadšený. Internetový server Real Clear Politics (RCP) sestavuje dlouhodobý průměr výsledků průzkumů a podle něj je s prací šéfa Bílého domu spokojených 43,5 procenta Američanů, 50,5 procenta jich je naopak nespokojených. Agentura Gallup přišla naposledy s výsledky, které mu dávají důvěru dokonce méně než 40 procent voličů. Není proto vůbec vyloučený scénář, kdy Barack Obama sice bude prvním „miliardovým“ kandidátem, ale přesto prohraje.

Barack Obama Současný prezident, hlavní kandidát Demokratické strany, získal na kampaň do konce června 46 350 520 dolarů. Pokud jde o shánění peněz, má velkou výhodu, příspěvky může čekat od všech sponzorů, kteří si přejí, aby se jeho strana udržela u moci. Nevýhodou jsou naopak jeho klesající preference a neutěšený vývoj americké ekonomiky.

Jeho soupeři:
Mitt Romney
Někdejší úspěšný podnikatel a guvernér Massachusetts od stoupenců vybral zatím nejvíc: 18 383 257 dolarů. Utratil z toho jen něco přes pět milionů a nemá žádné dluhy. Disponuje navíc značným osobním majetkem, který se odhaduje na 190 až 250 milionů dolarů. Pokud by potřeboval těsně před primárkami přitlačit například formou televizní reklamní kampaně v některém z rozhodujících států, nebude pro něj nejspíš problém sáhnout v případě potřeby do vlastní hluboké kapsy.

Rick Perry Oficiálně oznámil kandidaturu teprve začátkem srpna, takže zatím nepodal přiznání. Jako nejdéle sloužící guvernér v historii Texasu ale v minulosti prokázal, že dokáže na kampaň sehnat peníze. Zatím poslední průzkum zveřejněný agenturou Rassmusen ho staví do role republikánského favorita. Pro jeho nominaci by podle něj bylo 29 procent republikánských voličů, pro Romneyho 18 procent. Může sice jít jenom o dočasné oslnění Perryho osobností, i tak však průzkum naznačuje, že má velký potenciál jako uchazeč, který dokáže získat finanční podporu.

MM25_AI

Michele Bachmannová Favoritka Tea Party – konzervativního Hnutí čajových dýchánků. Vliv a politický potenciál tohoto zatím ještě pořád neformálního uskupení uvnitř republikánské strany už byl předmětem nejedné knihy. Michele Bachmannová je v tuhle chvíli jeho hlavní představitelkou. Už na konci června disponovala 5 959 620 dolary. Po vítězství v orientačním hlasování v Iowě její pověst věrohodné kandidátky nepochybně stoupla, a to se s největší pravděpodobností odrazí pozitivně v příštím přiznání o příjmech na kampaň.

Ron Paul Ultrakonzervativní libertarián, který kandiduje už potřetí. Podle Federální volební komise vybral 4 518 948 dolarů. Průzkumy soustavně vypovídají o tom, že nemá naději na nominaci. Přesto dokáže přitáhnout sponzory. Je totiž politikem, který dokáže svou výřečností a myšlenkami ovlivnit směr debaty uvnitř republikánské strany. Jinými slovy, i když s nejvyšší pravděpodobností není zvolitelný, má nezanedbatelný počet sympatizantů. Aby získali jejich podporu, přikloní se podle téhle logiky hlavní republikánští kandidáti ke konzervativnějšímu programu.

  • Našli jste v článku chybu?